Always for you (HP FF)

19.kapitola

Alla došla za Severusem do komnaty nejvyšší potřeby co nejrychleji to šlo. Otevřela dveře a uviděla gauč a stoleček na kterém byly skleničky a víno. Allu to moc potěšilo, Severus ji stále více překvapoval. Severuse nikde neviděla, tak se posadila na gauč a rozhodla se, že na něj počká. Už začínala být krapet nervózní a rozhlížela se dost kolem sebe, když v tom na krku ucítila něčí dech a hlas u jejího ucha šeptal. "Hledáš někoho princezno?" Z toho hlasu jí šel mráz po zádech, ale už si byla stoprocentně jistá tím, že to je Severus, a tak se rozhodla si dál hrát. "No čekám na svého prince, který mne zde pozval". Severus přišel před ni usmál se a řekl, "a nemohl bych tím princem být třeba já?".

Alla si se Severusem dlouhou dobu povídala a pořád si měli co říct, pili víno a bylo jim dobře, neměli si na co stěžovat. Tedy až do jedné chvíle, na to co se stalo, ani jeden dlouhou dobu nezapomene.

"Já tě asi miluju", vypadlo z Ally. Oba dva se zasekli, ona nad tím, co to sakra řekla. A Severus nad tím stejným, vážně to řekla? Než Severus stačil jakkoliv zareagovat, Alla se omluvila a vyběhla z komnaty pryč. Nemohla tu před ním stát, mělo jí být jasné, že jí bere jen jako dobrou kamarádku, proč to dělá? Proč si ubližuje. Alla rychle běžela na astronomickou věž, přes slzy téměř neviděla a rychle vyběhla nahoru.
"Já jsem tak blbá, tak neskutečně moc blbá", muselo jí být slyšet úplně všude, ale bylo jí to jedno, potřebovala to ze sebe jakýmkoliv způsobem dostat, bylo jí smutno, opravdu hodně. Ještě k tomu zkazila jejich přátelství. Takže takto bolí zlomené srdce? Opravdu takto končí kapitola Severuse a Ally?

"Já tebe taky", řekl Severus za již zavřenými dveřmi komnaty. Bylo mu líto toho, že All tak rychle vyběhla. Ta holka pro něj byla vším, byla krásná, milá a její úsměv byl něco úžasného a on se do ní zamiloval. Pila víno, neví co mluví, říkal si. Nebude to řešit, ale má strach, že jejich přátelství je tímhle nenávratně pošramoceno. Severus jí nechtěl ztratit, nechápal to, to na něm nebylo vidět, že k ní nechová čistě kamarádské city? Snažil se snad málo? Nemělo cenu nad tím uvažovat, Severus si lehl na pohovku a po dlouhé chvíli usnul.

Alla chodila několik dní jako tělo bez duše, ani neví, jak přežila Vánoce, celé odpoledne zůstává jen ve své ložnici a snaží se nepotkávat Severuse. Všechny slzy co má už pro něj vyplakala, kamarádky se jí ptaly, co se děje, ale odmítala s nimi mluvit, prakticky ani nejí Kdyby byla vůbec ve velké síni na nějakém z jídel? Už to bude možná i den či dva, ale ona to nevnímala, bylo jí to úplně jedno. Severus se prý po ní několikrát sháněl, ale ona s ním odmítala mluvit, s tímhle se lépe vypořádá bez něj.

Severus poslední dny snášel hrozně, kdykoliv viděl Allu, stáhlo se mu srdce, byla evidentně dost vyhublá, nevnímala učitele a za několik dní se ani jednou neusmála. Jak moc mu chyběla ta stará All, chtěl ji zpět. A nejhorší je, že ona se cítí zlomená úplně zbytečně. Severus věděl, že jí musí dát chvíli čas, aby se z toho všeho dostala. Měl o ni velký strach a moc mu nepřidávalo to, že s ním odmítala mluvit. Nechtěl, aby kvůli němu plakala, dal by cokoliv za to, aby na její tváři mohl znovu spatřit úsměv.
Chyběla mu jeho princezna.

Lidičky jak jste si všimli, tak naše aktivita se zase rozjíždí a kapitoly budou častěji. Dnešní kapitolu však věnuji jedné úžasné holčině a to je
EmilieSevera, která mě zmínila ve svém příběhu s názvem Spojila nás magie, který vám všem rozhodně doporučuji. Budu ráda za názor na tuto kapitolu a vlastně úplně cokoliv, mějte hezký den.💞