Always for you (HP FF)

7.hádka- část první

Školní rok pro Severuse rychle utíkal. Plnil své prefektské povinnosti, učil se na zkoušky NKÚ, scházel se s Lily, i když to nebylo tak často jako dříve, protože se čím dál více bavila s tím tupcem Potterem. Severus také věnoval svůj čas tím, aby zjistil kdo je to ta princezna dvojí krve se kterou si občas dopisoval. Bohužel toho moc nezjistil, a tak se rozhodl to nechat být. Postupem času se také stal dobrý kamarád s All, za což byl upřímně rád.

Dnes byl první den zkoušek NKÚ, všichni studenti pátého a sedmého ročníku (které tento rok čekaly zkoušky OVCE) si u snídaně opakovali látku a snažili se ještě na poslední chvíli dohnat to, co neuměli. Severus se celý rok pilně připravoval, ale i on si u snídaně opakoval vše co uměl.

Jako první je čekaly písemné testy z lektvarů. Těch se Severus vůbec nebál, byl v nich totiž nejlepší z ročníku. Začátek zkoušek byl oznámen, a tak se Severus pustil do práce. Snažil se co nejvíce soustředit na svůj test, aby napsal úplně vše. Měl hotovo dříve než ostatní, tak jen v klidu seděl a kontroloval si své odpovědi.

Všichni studenti již dopsali své odpovědi a jejich práce byly vybrány. Postupně se odebrali ven na pozemky školy. Severus si sedl pod jeden strom nedaleko jezera a vytáhl si své poznámky aby si je ještě pročetl před odpolední zkouškou.

Z ničeho nic k němu přišli dva nebelvíři. Tupec Potter a psisko Black. Severus si musel odfrknout, zase ho jen přišli otravovat. "Siriusi, viděl jsi Srabuse, jak se sklání nad tím pergamenem? Určitě ty odpovědi ani nepřečtou, protože je zašpinil tím svým velkým, mastným nosem", Black se tomu smál jako nějaká puberťačka. Severus už rudnul vztek. "Nechte mě, pitomci", řekl a pomalu se zvednul "Ale, ale, Srabusi, ty vůbec nejsi slušně vychovaný, to bychom tě asi měli poučit", Severus už chtěl něco udělat, když v té chvíli Potter řekl "Expelliarmus" a Severusova hůlka mu dopadla do natažené dlaně. "Dva na jednoho? To je ta vaše pověstná nebelvírská odvaha?" Řekl s úšklebkem na rtech Severus. Oba dva v obličeji zrudli vzteky. "Ty nejsi ten, co by nás měl poučovat, Srabusi." Řekl Black. "Levicorpus", řekl Potter a přesně v tu chvíli Severus byl za kotníky ve vzduchu, hlavou dolů. "Pusťte mě okamžitě dolů", naštval se Severus. "Tvé přání je mi rozkazem" řekl téměř zpěvavě Potter a pustil Severuse na zem. Ten spadl dost tvrdě, trochu se mu točila hlava a bolela ho noha, ale tu bolest se rozhodl vypustit z hlavy a pokoušel se vstát.

"Ale, kampak?" Zasmál se Potter a kouzlem ho poslal zpět na zem. "Pochutnej si" řekl Black a v tu chvíli měl Severus pusu plnou bublin. Snažil se je vyplivnout, ale nešlo mu to a pomalu se začal dusit, až mu vytryskly slzy. Black s Potterem se mu smáli a Severus si všiml, že se k nim blíží naštvaná Lily. "Nechte ho být, pitomci". Potter se zarazil, kouzlo zrušil a dodal. "Tentokrát si měl štěstí, Srabusi, ale příště už ti nikdo nepomůže", a pak Severus řekl něco, čehož litoval už ve chvíli kdy to vyslovil. "Nepotřebuji, aby mě chránila nějaká mudlovská šmejdka".

Lily se zasekla a bylo vidět, že má slzy v očích. "Dobře, jak chceš. Příště se tě zastávat nebudu", polohlasně řekla a rozběhla se pryč. Severus si vzal svou hůlku a naštvaně odešel k astronomické věži. Litoval toho, co řekl. Ani nevěděl, jak se to stalo, tohle si bude vyčítat hodně dlouho, Lily už s ním nikdy nepromluví. Usedl před zábradlí a koukal na ten krásný výhled. Jedna zbloudilá slza si našla cestu po jeho tváři. Ani si nevšiml kroků, které za sebou slyšel.

Sedla si k němu nějaká dívka. Když na ní spočinul pohledem tak zjistil, že to je All. "Neměla bys tu být", řekl Severus. All jakoby si jeho slov nevšímala, vzala ho za ruku a řekla "Mrzí mě, co se stalo". Severus se zarazil, podíval se na ni a odpověděl. "Upřímně se divím, že tu pořád jsi. Jsem zrůda, zradil jsem člověka, kterému na mně záleželo", při pohledu na nic se musel podívat jinam. Připadal si strašně. "Severusi, podívej se na mě" řekla potichu All. Severus se na ni trochu neochotně podíval. Ona mu k jeho překvapení chytla i druhou ruku a řekla. "Ty nejsi žádná zrůda, oba víme, že toho co jsi řekl z celého srdce lituješ. Ani v koutku duše mě nenapadlo, že bych ti měla něco vyčítat, či se s tebou nebavit. Dej Lily čas na to, aby se uklidnila, ona je zatím jen zaslepená zradou. Pokud je opravdová kamarádka, tak jí dojde, že toho opravdu lituješ. Mně hned ve chvíli , kdy jsi odešel napadlo, že nebudeš chtít být sám, tak jsem tu. Jsem tu pro tebe, Severusi".

Jen co to dořekla se Severusovi téměř zastavilo srdce, něco tak krásného mu ještě nikdo neřekl. Ta dívka byla anděl. Severus už se ani nepokoušel zastavit slzy, které mu kanuly z očí. All si toho všimla a okamžitě ho objala. Celým tělem mu projel hřejivý pocit, ale zároveň si připadal jako slaboch. All ho hladila ve vlasech a šeptala mu do ucha uklidňující slova. Byl jí vděčný za to, že tu zůstala s ním, když mu bylo nejhůře. Po chvilce se uklidnil a také jí objal. Takhle tam seděli ještě nějakou chvíli, ale ani jednomu z nich to nevadilo, ba naopak.