Always for you (HP FF)

16. kapitola- Halloween

Říjen se pomalu přehoupl do svého konce a v Bradavicích se konal Halloweenský ples. Alle přišlo, že těch plesů a večírků je poslední dobou nějak moc. Na druhou stranu si nemohla stěžovat, protože na ten zmiňovaný ples půjde se Severusem, což si dlouhou dobu přála. Zvláštní bylo, že jí pozval přesně v den, kdy jí princ napsal, že se odhodlal a pozve svou vysněnou na ples. Tuhle myšlenku zahnala říkala si, že to je prostě jen náhoda. Musela se usmát při vzpomínce na jeho pozvání.

Flashback:
Alla právě vycházela z Velké síně a chystala se jít zpět na kolej, ale už byla dost unavená z náročného dne a nedávala pozor. A co se nestalo, do někoho dost prudce narazila až z toho spadla na zem. "Promiň, nedávala jsem pozor na cestu", řekla a zvedla oči k dotyčnému. Před ní stál Severus. "To je v pořádku, taky jsem si tě nevšiml", řekl, usmál se na ni a nabídl ji ruku. Alla se jí chopila a s jeho pomocí pomalu vstala. "All, no víš, když už jsme se potkali, měl bych takovou otázku", řekl trochu nervózně. Alla se na něho povzbudivě usmála a pokývala hlavou na znamení, že poslouchá. "Chtěl jsem se zeptat, jestli bys se mnou šla na ten ples?" Vyhrkl téměř neslyšně, ale přesto ho Alla moc dobře slyšela. Vůbec nepřemýšlela nad odpovědí, protože na tu chvíli už nějakou dobu čekala. "Moc ráda s tebou půjdu, Severusi", odpověděla a usmála se na něj. Severusův obličej s v tu chvíli rozzářil tím nejkrásnějším úsměvem, jaký kdy Alla viděla. Nakonec spolu Alla a Severus odešli zpět na kolej.
End of flashback.

A je to tu, dnes je den plesu. Alla a Severus si neprozradili, v jakém kostýmu příjdou, chtěli se vzájemně překvapit. Alla se rozhodla pro ne úplně tradiční masku. Chtěla ze sebe pro tento večer udělat princeznu, ale né jen tak obyčejnou princeznu. Pro dnešní večer se stane princeznou Zmijozelu. Alla se začala chystat, už byl taky nejvyšší čas. Vlasy si navlnila a dala do nich trochu třpytek. Udělala si výraznější líčení, než na které byla zvyklá, ale musela přiznat, že to vypadá opravdu dobře. A to nejlepší nakonec, její šaty. Byla z nich nadšená. Jsou to zelené šaty, dlouhé až na zem a bez ramínek. Krásně obepínaly její postavu a i ona si musela přiznat, že jí to moc sluší. Na ruce si dala stříbrné rukavičky a na hlavu korunku. Ještě si obula lodičky a vyrazila ven z ložnice, vypadala jako opravdová princezna.

Jen co dorazila do společenské místnosti uviděla spoustu vtipných kostýmů. Cítila na sobě udivené pohledy téměř všech chlapců a závistivé pohledy děvčat. Alla si toho nevšímala, ona se snažila co nejrychleji najít Severuse. Najednou ucítila ruku na svém odhaleném rameni, trhla sebou, ale zatím se neotáčela. Člověk za ní si jejího vyděšení evidentně všiml, tak se k ní naklonil a do ucha jí zašeptal. "Promiň, nechtěl jsem tě vyděsit", oddechla si, tento hlas by poznala úplně všude. Pomalu se otočila na svého společníka a musela se pousmát. Byl oblečený jako lektvarista, měl dlouhý plášť a v kapse měl lahvičky od lektvarů. Na hlavě měl něco jako klobouk, ale spíše to vypadalo jako kotlík. Moc mu to slušelo, jeho kostým byl vtipný, ale zároveň také elegantní. Severus vzal Alle ruku, lehce ji na ni políbil a dodal. "Vypadáš úchvatně, princezno". Alla sklopila hlavu, protože se začala červenat a nechtěla, aby to Severus poznal. Konečně se rozhodli, že vyrazí do Velké síně. Severus Alle nabídl rameno a ta ho s úsměvem přijala.

Jen co dorazili do Velké síně, tak se společně usadili ke zmijozelskému stolu a vyčkávali na to, co se bude dít. Když se všichni studenti a učitelé usadili ke stolu, tak se zvednul ředitel školy Albus Brumbál, který na sobě měl svůj fialový hábit s hvězdičkami a začal se svou řečí.
" Moji milí studenti" řekl s milým úsměvem a roztáhl ruce, jako by chtěl obejmout celou Velkou síň. " Dnes jsme se zde všichni sešli proto, abychom společně oslavili Halloween. Musím říci, že vaše kostýmy jsou opravdu úžasné, mile jste mě překvapili. Už vás nebudu zdržovat zbytečnými řečmi, užijte si tento večer. Jezte, pijte a především tancujte. Příjemnou zábavu vám přeji" dořekl, počkal až se všichni postaví, mávl hůlkou a kolejní stoly odletěly na druhou stranu místnosti, tím se vytvořil prostor pro tanec.

Síni začala znít klidná taneční hudba. Alla se začala rozhlížet po síni a snažila se najít Severuse, když ho zahlédla tak zjistila, že míří přímo k ní. Jakmile k ní došel, lehce se jí uklonil, natáhl k ní svou ruku a řekl. "Smím prosit, ctěná princezno?" Alla se potichu zasmála a odpověděla. "Vy vždycky, ctěný lektvaristo". Tentokrát už Alla nebyla tak nervózní jako při jejich prvním tančí na Křiklanově večírku. Své ruce dala Severusovi kolem krku a on jí jemně obejmul kolem pasu. Jeho dotek jí byl opravdu příjemný. Chvíli jen koukali tomu druhému do očí a užívali si společného momentu, ale nakonec se rozpovídali. "A co vlastně děláš v poslední době, Severusi?" Zajímala se o něj Alla. "Vařím lektvary, profesor Křiklan usoudil, že se v hodinách lektvarů musím nudit, tak mi navrhl, že mu mohu po vyučování pomáhat s nějakými náročnějšími lektvary" domluvil a lehce se na ni usmál. Alla se na chvíli zasekla. Ta podobnost Severuse a prince dvojí krve možná nebude čistě náhodná, napadlo jí. Nedala na sobě nic znát. "Opravdu? To je úžasné a jaké lektvary třeba vaříš?" Zeptala se s milým úsměvem, nemohla si pomoct, ale pořád ji hlavě hlodal červíček. To co jí Severus odpověděl jí úplně dorazilo. "V poslední době to je tekuté štěstí". Alla se rozhodla, že počká až píseň dohraje a potom Severuse vytáhne ven, aby si s ním promluvila.

Jak řekla, tak také udělala. Jen co hudba dohrála, už Severuse popadla za rukáv a táhla ho ven. Sice na ni koukal trochu nechápavě, ale nijak neprotestoval. Když došli ven, postavili se naproti sobě a Alla chvíli přemýšlela, jak by měla začít. "Severusi? Měla bych na tebe otázku" Severus kývnul hlavou na znamení, že poslouchá. " No, já nevím ani jak začít, ale dobře, řeknu to přímo. Nemáš náhodou přezdívku princ dvojí krve?" Alla ani nevěděla, kde nakonec posbírala tu nebelvírskou odvahu, ale byla ráda, že to konečně vyslovila. Severus se zasekl v pohybu. "J-jak t-to víš?" Vypadlo z něj nakonec. Alla se jen usmála, ale na jeho otázku nereagovala. "A neznáš náhodou jistou princeznu dvojí krve?" Teď na ni Severus koukal ještě více zmateně než kdy dřív. "P-počkej, All, ch-chceš mi říct, že ty ji znáš?" Zeptal se. Alla se musela rozesmát. "Jistě, že ji znám. Lépe než kdokoliv jiný, protože princezna dvojí krve jsem já" Odpověděla mu. Severus na ni nevěřícně koukal a pak mu to celé došlo. "No jistě, jak to, že jsem na to nepřišel dřív, vždyť to celé dává smysl" Odpověděl po chvilce a také se rozesmál. Poté jako kdyby posmutněl. "Kdo je ten tvůj vysněný? Moc jsi chtěla, aby tě pozval na ples přeci, co se pokazilo?", řekl potichu. Alla si stoupla na špičky, naklonila se k jeho uchu a zašeptala. "Nic se nepokazilo, vše je tak jak má být" Severus na ni koukal s nevyřčenou otázkou v očích, tak Alla ještě dodala. "Dnes na plese jsem se svým vysněným"