Art Camp /Larry/

Zasraný tábor!!

Tak jo.. tohle je nová storry co chci psát :o nevím jestli se vám bude líbit.. ale tak za pokus to stojí :o Jo a kdyby vás napadlo, jak se dá jinak říct - penisu- byla bych ráda kdyby jste mi to napsali buď do správ nebo do komentu... přece jenom "pinďa" není zrovna nejlepší... :DDD ale kdyby se vám to líbilo klidně to tam můžu nechat :'DD 

Nenávidím svou matku! To nemůže, nemůže mě jenom tak poslat na nějaký posraný tábor! A ještě k tomu umělecký?! Co si doprdele o sobě myslí, že když mě vyhodí na měsíc někam na chaty, že se ponaučím a budu lepší člověk?! Nikdy! Nehodlám tam někdy spát v chatě. Co řeknu Zaynovi a klukům? Měli jsme na prázdniny tolik plánů. Samé párty a diskotéky, vymetaní každého klubu ve městě a vymrdaní každé děvky. Tak jsem se na ně těšil, ale ne, ono příjde ta zkurvená matka a všechno mi posere.

Odjíždím už v pátek. Dneska je středa, takže mám jenom den, abych to klukům oznámil. Ale co jim mám asi tak říct? „Hele kluci, moje maminka chce mít lepšího syna, a proto mě posílá na tábor. Jo a budu tam měsíc, takže žádné párty.“ Asi ne.  Takhle to nepůjde, musím vymyslet něco jiného. Třeba, že jedu na dovolenou. Někam daleko. Za štětkama. To by mi už věřit mohly a po pravdě bych se za to ani tolik nestyděl. No nic, nejspíš jim budu muset zavolat. Vytáhnu mobil z kapsy a vytáčím Zaynove číslo. Po několika pípnutí mi to veme.
„Zdár, brácho, co se děje?“  Zeptá se už s trochu nyhuleným hlasem.
„Hej, Zayne, musím ti něco říct.“
„Povídej, poslouchám.“
Do prdele, tak jak mu to mám říct. „No… víš.. Víš, jak jsme chtěli o prázdninách ty párty a všechno. Nejspíš to nevýjde, musím na měsíc odjet pryč. Takže jedině až potom.“
„Si ze mě děláš prdel?! Už jsem ti zařídil jednu fakt kundu, má sem dojet příští týden a ty mi teď říkáš, že jedeš pryč? Vážně?? Víš, jak dlouho jsme si tyhle prázdniny plánovali?“ Skoro na mě řve, co skoro, úplně na mě řve, že si až musím dát mobil dál od ucha, abych neohluchl.
„Sorry, brácho, dozvěděl jsem se to až dnes. Tak promiň a taky prosím vyřiď té holce, že si zašukáme potom. Musím valit. Zdar.“ Zavěsil jsem a hodil mobil na postel.

Svalil jsem se na postel a ležel. Nikam se mi nechce, co kdybych utekl k Zaynovi. Asi ne, to by mě tam máti našla. Nejspíš budu muset jet. Vstanu z postele a ze skříně vytáhnu nějaký kufr a velkou sportovní tašku. Do kufru si nahážu oblečení a do tašky zbytek věcí. Zajdu si ještě do koupelny pro šampon, lak na vlasy, sprcháč a všechny hygienické potřeby. Nahážu to všechno do tašky a zapnu zip. Když mám věci sbalené opět sebou hážu mezi polštáře. Jenom se dívam do stropu a přemýšlím. Jaké to tam asi bude? Májí na těch chatách vůbec internet? A co je hlavní a v co doufám, že tam budou nějaké sexy kundičky. Přece jenom, jsou tam chyty, rybník, les. Tam by se dalo dělal věcí. Při téhle myšlence se mi to začíná i líbit.

Ráno jsem se probudil asi kolem devíti hodin, to už ani nemá cenu jít do školy. Máme sice už jenom posledních pár dní, ale zítra odjíždím, to znamená, že dnes musím pořádně zasunout a užít si to než odjed. Vstávám z postele a jdu rovnou do sprchy. Vysleču si oblečení a hážu ho na hromadu špinavého. Vejdu do sprchy a pustím na sebe teplou vodu. Ani si neumíte představit co je to za krásný pocit. Na ruku si dám trochu sprcháče a začnu si ho rozetírat po těle. Moje ruka nějakým způsobem zabloudí až k mému nádobičku a pomalu začína jezdit nahoru a dolu. Miluju taková rána. Jenom stojím ve sprše opřený jednou rukou o kachličky a druhou si honím péro. Lepší by sice bylo, kdyby přede mnou klečela nějaká štětka a udělala to za mě, ale co nadělám. Musím se uspokojit sám.

Po příjemném ránu se jdu nasnídat dolů do kuchyně. Na snídani si dávám puding. Možná to zní trochu vtipně, že takový borec jako já jí puding, ale když on je tak dobrý. Nikdo mě s ním nesmí nikdy vidět jak ho jím, ale když jsem sám, miluju ho nejvíc. Pořádně si ho vychutnávám a jdu k televizi se na něco podívat. Nic moc zajímavého nedávají tak si jenom zapnu MTV. Dojím snídaní a misku položím na stůl. Lehnu si na gauč a jenom poslouchám hudbu. Právě jde od Jessie J Masterpiece . Miluju tu písničku. Ani nevím, jak ale začnu si zpívat. Ležím se zavřenýma očima a prostě jen zpívám.  Rád zpívám, jenom nebyla, příležitost to nějak převést. A ani nechci, nikdo, nikdy mě nesmí slyšet zpívat! A to mě ještě matka pošle na ten tábor. Si co jako myslí? Že se jí z tama vrátím jako talentovaný synáček? Ani náhodou! Nebudu tam zpívat, tancovat, kreslit ani nic podobné! To mi připomíná, že si dnešek musím užít.