Art Camp /Larry/

Ashton ^w^

OKááá.... tákže... OMLOUVÁM se :'((() my jsme jeli na slovensko no... a proto nebyla tak dlouho nová část :'(( neměla jsme tam internet :'( (né, že bychom na slovensku neměli internet XDDD) ale.. u babičky v horách vážně není :'DD neby si ho aspoň neažídila, protože... no moje babička a 'technika' jako je internet NIKDY! :'DDD to jen když byla u nás a neuměla zaptnout televizi XDD prostě jsem jí řekla ať jí pohladí a ona se zapne :'DD (máme jí totiž dotikovou) no a ona hladila ahladila XDDD a furt nic :'DDD a pak jí ještě říkala "Noták, mojá, zapni se prosím," A pořád ji hladila XDD jenom že na špatném místě XDDD........ok... teď jsem uplně odběhla od témy XDDD 

takže je tady nový díl a snad se bude líbit :3 :ooo a taky mě omlivte za chyby XDD

HARRY

Došel jsem k chatce, která měla být údajně moje, a vešel jsem dovnitř. Jen co jsem vešel, rozhlédnul se kolem a viděl, že ta chatka je na čtyři dost malá. Sice tady byli dvě patrové postele. Ale to bylo tak nějak všechno. Ještě možná čtyři menší komody a malé okno. Nic víc, ni míň. Já jsem chtěl spát na patře v posteli u okna, miluju totiž výhled na oblohu. Vždy se mi tak líp usíná. No jenomže to by na té posteli nemohl někdo ležet. Došel jsem těsně k posteli a shodil tašku z ramene. Následně jsem přistoupil ještě blíž, ale osoba, ležící na MÉ posteli, se mě očividně ani nevšimla. Proto jsem si nahlas odkašlal a strčil do něj. „Vypadni z tama! To je moje postel!“ Zasyčel jsem na něj a vytrhl mu, zpod hlavy polštář. Než se stihl vzpamatovat, už neměl ani peřinu a knihu, kterou četl. „A ty jsi jako kdo? Hm..?? Zasyčel na oplátku kluk ležící na posteli. „Támhle máš jednu volnou, tady ležím já!“ Mikl rameny a opět se pohodlně usadil, nebo spíše ulehl (pokud to vůbec slovo je) zpět do původní pozice, až na výjimku, že neměl polštář, přikrývku ani knihu. „Kdo jsem já?“ uchechtl jsem se. „Já jsem ten, kdo bude spát na téhle posteli!“ řekl jsem rázně a tvrdým hlasem, aby pochopil, že je to MOJE postel. Jednoduše jsem ho chytil na tričko a kalhoty, a jedním tahem už ležel a zemi. Zasmál jsem se a vyskočil na horní postel. „Au! Uklidni se pro Boha!!“ Zanadával kluk ležící na zemi a držíc si loket, po kterém mu tekla krev.

Ležel jsem na posteli s mobilem v ruce a přejížděl galerii. Co jsem si mysle, že tady budou mít internet? Ani hovno! Dokonce tady je hrozně slabý signál, teda aspoň v chatkách, venku je o něco lepší. Menší kluk, kterého jsem předtím vyhodil z postele, se teď kroutí, v nepohodlné dolní poseli. „Mimochodem, jsem Luke, Luke Hemmings.“  Ozvalo se po chvíli ze spodního patra. „Super, co já stím?“ Zamumlal jsem. Neměl jsem náladu na ‚kamaradičkování‘ se s ostatníma. Jednoduše, mám dost přátel, nepotřebuju další. A už vůbec ne takové malé spratky. Je to takový ten tip lidí co ze sebe dělají machry a potom, když je někdo shodí, jsou najednou tam milí a hodní, že by vám i do prdele vlezli. „Já nevím, myslel jsem… no… prý se máme se spolubydlícíma trochu seznámit. A když Daniel a Andy jsou nejlepší kamarádi už od mala, tak jsem myslel, že bych se mohl poznat aspoň s tebou. Teda ne, že bych kluky neznal, ale prostě, nikdy si mě nevšímají a jenom mě ignorují.“ Mluvil celkem potichu, jako by se bál mé reakce. Neříkám, že se neměl čeho bát, klidně bych ho na místě zmlátil a možná i ohnul, přece jenom, je to fešák, to se musí nechat. I když se tváří jak takové neviňátko, vím, že to musí být pořádný ďábel, když se dostane shodou okolností do postele. Ptáte se, jak to vím? Přece jsem viděl, jak se předtím mrštně uvelebil v té posteli, když jsem mu sezval polštář. „Super, hrozně mě to zajímá.“ Řekl jsem ironicky. „Ale fajn, jsem Harry, Harry Styles. To by ti mělo stačit, aspoň prozatím.“ Zasyčel jsem na něj. Potom jsem jenom zaslechl něco v podobě ‚Dobře‘.

Po večeři jsem si lehl do postele a zapnul hudbu do sluchátek. Viděl jsem dva kluky, kteří pak přišli do naší chatky a nejspíš to byli ti dva, co vzpomínal Luke. Vypadali jako buzeranti. Pořad se něčemu smáli, nebo se objímali. Doufám, že si to tady nebudou ještě rozdávat. To by bylo vážně moc. I když, jak se to vezme. Jsou celkem kundy, třeba by se k ním mohl přidat Luke a dali by trojku. Já bych to mezi tím sledoval a možná, ne-li určitě, se k nim i přidal. Vždy jsem chtěl zkusit skupinový sex, třeba i celou noc. To by nebylo špatné. A super, teď mi stojí! Jako vážně? Kurva, neměl jsem na to myslet! Co asi mám teď udělat? Vyhonit si ho, zatím co kluci sedí a povídají si? Teda až na Luka, ten nejspíš jenom leží, protože ti dva ho vážně totálně ignorují, sice já nejsem o nic lepší, ale co už. Nezbývalo mi nic jiného. Prostě jsme rukou zajel pod peřinu a trenky, ve kterých jsem spal, pokrčil nohy v kolenou a mírně je roztáhl. Prsty jsem omotal kolem své chlouby, která byla už celkem dost tvrdá (ještě aby ne, při takové představě). Palcem jsem obkroužil žalud, na co mi z pusy unikl tichý stén. Po očku jsem sledoval kluky, jestli mě náhodou nevidí a pokračoval, když si dál jen brebentili jak tetky mezi sebou. Rozpohyboval jsem ruku v rytmických intervalech a přivřel oči. Představoval jsem si, jak bych ho strkal tomu slaďoušovi do zadku, a další by mu mezi tím ošukával tvrdě pusu. A ten malí koloušek Andy, ten by jednou rukou pomáhal prsty roztahovat, toho, do koho bych já přirážel a tou druhou, by si třeba honil. Hm… nezní to zas tak špatně. Chyběl mi kousek k vyvrcholení, a v ten moment, jsem si představil, jak pode mnou leží modrooký kluk, a dívá se mi do očí. Slastně sténá mé jméno a tupými nehty mi ryje rudé čáry po zádech. Svými krásnými, tvarovanými a asi nejroztomilejšími rty se otírá o ty mé. A přesně v ten moment jsem se udělal. Bylo to dost silné, nikdy se mi nepovedlo takové vyvrcholení, jenom při představě a ještě k tomu když si to dělám sám rukou. NIKDY! S vytřeštěným zrakem jsem jen ležel na posteli s rukou pořád v boxerkách a přemýšlel, so se to kurva právě stalo? Já jsem se vážně udělal nad představou toho, jak si to rozdávám s tím pošukem, co si neumí ani nosit své vlastní věci?

LOU

Jasně, jen co příjdu, musím narazit do takového kreténa. Machr jeden zasraný. Co si o sobě asi tak myslel? Pobral jsem si své věci a vybral se do své chatky, měl jsem jí mít s nějakým Ashtnem. Naštěstí, že jsme v chatce jenom dva. Prý byla poslední a už neměli koho k nám přidat. Takže to je celkem výhoda. Vešel jsem dovnitř a lehl si na postel při zdi. Nesnáším, když spím a vidím třeba na dveře nebo na okno. Vždy se bojím, že mě někdo přepadne, nebo zabije. Celkem kruté, ale v dnešní době dost pravděpodobné. Zul jsem si boty, tašky shodil k posteli a skočil do peřin. Byl jsem unavený. Ani nevím z čeho, vždyť jsem toho dnes zas tak moc nedělal a to je možná teprve nějakých pět nebo šest hodin. Rozepl jsem si pásek u kalhot a rychle je ze sebe skopal. Jenom v trenkách a tričku jsem se zachumlal do peřin a odpočíval. Po chvíli odpočívaní do dveří vpálil nějaký ověšený kluk. Ani mu nešlo vidět do tváře, přes věci co s sebou táhl. „Au.. Kurva… néé… doprdele! Moje nejoblíbenější.“ Mrmlal si popod nos, když mi z jedné krabice vyklouzli paličky na bicí. Zvednul jsem se z postele a došel k němu mu s tím trochu pomoct. Zved jsme paličky. „Ukaž, pomůžu ti s tím.“ Natáhl jsem ruce ke krabicím, se kterými pořad zápasil, mezi dveřmi. „Jéšíš, děkuju ti dobrá duše. Ani nevíš, kolik lidi se na mě jen pobaveně dívali a nikdo mi nepomohl.“ Jen se zasmál a děkovně se na mě podíval. „Jo to znám, taky mi jeden debil vyrazil všechny věci a pak se mi ještě smál.“  Teď jsem se zase zasmál já a položil jeho krabice na malý stůl vedle jeho postele.

„Jo, ehm, nejspíš to bude divná otázka, ale proč máš na sobě jenom trenky a tričko? To ti to ten kluk ukrad?“ Smál se svému vtipu, ale mě teda moc vtipný nepřišel. Ale i tak jsem se zasmál. „No né, já jenom jsem si chtěl chvíli odpočinout, ale to bys tady nemohl tak vrazit a vzbudit mě.“ Najednou ho smích přešel. „Promiň, netušil jsem, že tady spíš, je šest hodin odpoledne.“ Podíval se na hodiny a dál si vybaloval věci, zatím co já si odkládal oblečení do skříně. „V pohodě. Jo a ještě jsem se ani nepředstavil, jsem Louis Tomlinson.“ Otočil jsem se k němu čelem a natáhl ruku. „
Těší mě Lousi, já jsem Ashton Irwin.“ Potřásli jsme si rukama a pokračovali ve vybalování a povídání si o všem možném až jsme zapomněli na večeři.

****

„Jó! Vážně to udělal.“ Seděli jsme oba na mé posteli a smáli se různým příběhům, co jsme si vyprávěli. Já jsem zrovna vyprávěl o Niallovi, jak mi jednou, když u nás spal, vytopil koupelnu. Prostě uspal umyvadlo a zapomněl vypnout kohoutek. Ano, Niall je můj nejlepší kamarád, ale někdy uvažuju o tom, proč se s ním vůbec bavím. Možná proto, že s ním si zažijete tolik srandy, jak s nikým. „No nic, nepůjdeme už spát, je celkem pozdě, a ráno ještě brzo vstáváme kvůli snídani a rozcvičce.“ Promluvil Ashton po chvíli ticha. „Asi jo, jsem už celkem unavený.“  Ash slezl z mojí postele a šel si lehnout k sobě. „Tak dobrou, a nezapomeň, zítra máme namáhavý den, prý budeme zpívat nebo hrát na nějaký hudební nástroj před ostatním.“ Ash si v klídku lehl a v okamžiku usl, protože jsem zaslechl tiché pochrupování.  

na další se těšte ještě nevím kdy :'DDD ale moc brzo bych s tím nepočítala :'DD byl by zázrak, kdyby byl ještě tenhle týden :'D ale možná...