Art Camp /Larry/

Milášku ^w^

Zdravím, člověci, ^w^ tahle část je celově taková o ničem :'D ale potřebovala jsem sem aspoň něco dát :'D asi před dvěma hodinama jsme se vrátili z Polska, takže nečekejte, že to bude nějaké umělecké dílo :'D 

Louis

„Miláášku, vstávej, mám hláád!“ Proudil mě hlas mojí mladší sestry Kim. Je to napohled taková roztomilá holčička ale v koutku duše ten největší čert. Bude mít za nedlouho osm let a jednoduše už od mala si hrozně rozumíme. Když se narodila, měl jsem deset let a hrozně jsem chtěl sourozence, jelikož nemám moc přátel a tak jsem si myslel, že mít sourozence by bylo fajn. Už jako malá mi říkala ‚miláčku‘ protože mi tak říkala máma a ona to od ní nějak pochytila. Ne, že by mi to vadilo, ale je to takové zvláštní když někam jdeme a ona mi tak říká. Lidi se na mě otáčí jako bych byl nějaký úchyl.

Vyhrabu se z peřin a jdu dolu za hladovou Kim. Nachystám jí snídani, odvezu so školy a konečně můžu jet do své. Chodím na uměleckou školu. Miluju zpěv, tanec, hudbu a všechno co se týká umění.

*****

„Děcka, poslouchejte! Mám pro vás to slíbené překvápko. Ono je to spíš jenom pro zájemce, nenutím vás, ale vybavila jsem pro deset z vás místo na jednom uměleckém táboře.“  Zní to opravdu zajímavě. Stejně bych o prázdninách neměl co dělat. Maximálně bych tak s Niallem chodil ven. Niall je můj nejlepší kamarád, víme o sobě všechno a tak nějak se už známe od mala.  „Tak, kdo má zájem? Ať si vás zapíšu a podrobnější informace bych poslala mailem.“ Neváhám a okamžitě se hlásím. Vidím, jak se učitelka rozzářila. „Je, Louisi, to je skvělé, že chceš jet. Určitě si to tam užiješ.“ Jen co to dořekne, mrkne na mě. Jenom doufám, že tam nepojede i ona. Ještě by mě tam znásilnila někde v lese. Ona je totiž takový zvláštní člověk, pokud vůbec. Neustále se přede mnou nakrucuje a hrozně vrtí zadkem.  Řeknu vám, není to moc příjemný pohled. Představte si, že se před vámi nakrucuje vaše třídní, která možná ještě viděla i dinosaury. Vážně to není pěkné.  

Zbytek hodiny už je celkem nudný. Vypráví celou hodinu o tom, jak je to na tom táboře skvělé a že je to nejlepší tábor v Anglii a bude tam spousta lidí v našem věku. Po skončení jejího proslovu máme konečně přestávku. Nevím proč, ale nemam je moc rád. Možná si říkáte, že jsem divný, ale nikdy nemám co dělat. Niall vždy někde pobíhá nebo jí. A když jí, tak to nechcete vidět. On si s tím jídlem někdy dokonce i povídá. Říká mu, jak ho miluje a nemohl by bez něj žít ani minutu. Jak se mu o něm zdá každou noc. Nebo že kdyby mohl, klidně by si ho vzal. Nevím jak vy, ale já si moc neumím představit svatbu Nialla s bagetou a ještě třeba kebab jako svědek. To by mohlo být zajímavé. Nebo, co teprve jejich děti? Jak by vypadali a ještě závažnější otázka, jak by je udělali..?

 Naštěstí zazvoní zpátky na hodinu.  Teď máme hudebku. Je to můj asi nejoblíbenější předmět. Miluju zpěv. Sice se celkem stydím zpívat na veřejnosti, ale máma mi říká, že mám krásný hlas. Na kluka celkem neobvyklý, prý je sice moc vysoký ale nádherný. Mě zase příjde, že jsem celý takový ‚zženštilý‘ Vysoký hlas, nízká postava a velká zadek. Ještě aby mi začaly růst prsa. Popravdě bych se moc nedivil. Možná i proto jsem ještě neměl žádnou holku. Žádná mě totiž nechce. Jednou jsem byl hrozně zamilovaný do jedné dívky jménem Eleanor. Byla opravdu krásná, ale ve skutečnosti hrozná mrcha. Spala s klukama za peníze a někdy i předstírala, že je jejich přítelkyně. Ale i tak jsem ji obdivoval. Vysoká štíhlá postava, dlouhé, tmavé a kudrnaté vlasy a hlavně krásné oči. Jednou jsem jí pozval na rande, ale ona se mi jenom vysmála. Řekla, že pokud jí za to nezaplatím, nikam nejde. Tohle už bylo moc. Nechápu, proč krásní lidi musí být ti největší debilové. A už vůbec nechápu, proč jde všem jenom o sex. Sex není nic takové, že jedna noc a stačí. Sex by měl mít o hodně větší hodnotu. Měl by být důkazem lásky a tím, že své tělo ukážete jenom tomu, kdo si ho zaslouží vidět. A ne každému kdo si o to řekne. A už vůbec né za peníze. Je to ubohé.

**

Jen co vyjdu ze školy, jdu pro Kim. Vejdu do její třídy a vidím, jak sedí v poslední lavici a ještě něco píše. Přijdu k ní a sedu si vedle. „Co to píšeš?“ Zeptám se jí a ona na mě hodí vražedný pohled. „Zapomněla jsem domácí úkol a teď musím sto krát napsat písmenko A.“ Vypadne to z ní jako by to byl ten nejhorší trest co kdy dostala. Jenom se pousměju a trochu jí pomůžu, ale tak, aby to paní učitelka neviděla. Vlastě jsme ve třídě jenom my dva, takže to ani vidět nemůže. Prý to Kim musí dopsat po škole a paní učitelka šla jenom odvést děti na oběd. Když to máme hotové, vezmu Kim na ruce, papír plný písmen ‚A‘ hodím na učitelský stůl a jdeme domů.

„Miláášku?? Odvezeš mě prosím k Sáře? Chceme si hrát s panenkama.“ Udělá na mě psí kukadla, a  opře se hlavou o mě rameno. „Dobře a kdy se mám pro tebe stavit?“ Pohladím jí po vlasech a posadím do auta. „No já nevím Milášku, nemohla bych u ní pšespat? Je pátek. Plosííím.“ Nechápu ,jak může být tak roztomilá. Sice někdy trochu šišlá, ale je to neskutečně rozkošné. „Pokud to nebude vadit její mamince, určitě bys mohla.“ Odpověděl jsem jí a nastartoval. Kim po cestě zpívala z plných plic, když zaslechla písničku od 5sos. Hrozně je miluje a řekla mi, že až spolu pojedeme na jejich koncert, sepíšeme spolu adoptační list a necháme je to nenápadně podepsat. Prej by je totiž chtěla mít všechny doma a hrát si s nima na princezny. Musím uznat, že ba nebylo špatné mít doma takového Luka… Co to sakra melu??

Zaparkuju před domem paní Edwardové a vezmu Kim do náruče a odnesu jí ke dveřím. Zazvoním a čekám, než mi někdo otevře. Vyjde mladá paní s malou holčičkou s náručí. „Kííím!!“ …. „Sároo!!“ Obě zapiští najednou a vyskočí z náruče a hned se ztratí někde v domě. „Dobrý den paní Edwardová, chtěl jsem se zeptat, jestli by u vás nemohl dnes přespat Kim.“ Paní Edwardová jenom přikývla a řekla, že jí nemusím ani vozit žádné věci. Prý jí půjčí něco na spaní a kartáček, že u nich stejně má. Ano, spává u nich celkem často.

Konečně dojedu domů. Vejdu do mého pokoje, vysleču se do trenek a lehnu si do postele. Vezmu si tablet a podívám se, jestli mi už paní učitelka poslala nějaké instrukce k tomu táboru. Jen co otevřu e-mail, vyskočí na mě nové upozornění. Zrovna mi to poslala. Otevřu mail a čtu si vše potřebné. Když v tom mi oči padnou na datum odjezdu. 20.6. To je zítra!! To nemůže být pravda!! Jak to mám asi stihnout se nachystat a všechno??  Napíšu rychle učitelce, jestli to náhodou nespletla. Ne. Doprdele. Nezbývá mi nic jiného, než se rychle začít balit.

Ani by jste nevěřili, že jsem se dokázal sbalit za dvě hodiny. A to tam jedu na měsíc. Jsem prostě dokonalý. Už je asi devět večer, a tak se jdu navečeřet. Mamce řeknu o tom, že zítra jedu pryč a ona mi jen odpoví, že jí to nevadí. Prý stejně chtěla jet s Kim jet k babičce, takže bych byl doma sám. „Tak dobře mami, zítra se ještě ráno stavím pro Kim, dovezu jí domů a pojedu.“ Dám jí pusu na tvář a jdu si lehnout, ať se pořádně vyspím. „Dobrou, zlatíčko moje.“ Zakřičí na mě ještě. „Dobrou mamíí.“ 

Snad se líbí, a doufám, že to nebylo až tak hrozné :'D a omlouvám se za chyby :/ 

BTW. ta fotkááá ♥♥♥ náš Milášek :3