Art Camp /Larry/

děkuju

:'DDD Zas po dlouhé době :DD už nemám ani žádnou solidní výmluvu :'D ..možná tak začátek školního roku :'DD 

Ale je to pravda. Všechno to zařizování ohledně školy.. to my dalo zabrat xDD 

Jinak jsem ráda, že tohle vůbec někdo čte xDD a ještě dobrovolně :'D 

____________________________________________________________________________________

Tuhle noc se mi spalo velmi dobře. Ať už to bylo tím, že jsem spal na pohodlné posteli, nebo tím, že místo hromů jsem poslouchal pravidelný tlukot Harryho srdce, spalo se mi prostě dobře. 

Někdy nad ránem mě však vzbudila křeč v mém břiše. Nespokojeně jsem zamručel a pootevřel jedno oko. Ležel jsme ve stejné poloze jako včera, když jsem usínal. Hlava u Harryho krku, zatímco on měl položenou bradu na mém temenu hlavy (nemůžu si pomoct.. ale nejdřív jsem napsala 'vemenu' :DD)  a jeho dlouhé paže omotané kolem mého pasu. 
Chtěl jsem se nějak nenápadně prodrat z jeho příjemně teplého sevření a jít si něco zajíst, protože hlad začínal být nesnesitelný. 

Jenomže když jsem chtěl nadzvednou jeho pravou ruku, abych vyklouzl, zamručel a přitáhl si mě zase zpět ještě těsněji na jeho tělo. Povzdechl jsem si ale nechal se dál objímat. 

Hlavu jsem trochu nadzvedl tak, abych viděl Harryho tvář. Oči přimhouřené s chvějícími se řasy, nos lehce nakrčený a rty mírně našpulené. Vypadal celkem roztomile. Chvílemi i slabě zachrápal. Musel jsem se nad tím zasmát. Takhle byl krásný. Volnou rukou jsem mu zastrčil pramínek neposlušných kudrlinek za ucho. Ze spánku se pousmál. 

Znovu jsem si povzdechl. Proč takový není normálně? Proč mu záleží jenom na svém egu? I když je pravda, že včera bylo pěkné, jak za mnou přišel. Nad tou vzpomínkou jsem se zase pousmál já. 

Ležel jsem jen tak ještě chvíli a přemýšlel. Jak se k sobě budeme dál chovat, jestli bychom se něměli už vrátit do táboru, protože já se na ten tábor dost těšil, i když tady to taky není špatné. 

Mé přemýšlení vyrušilo hlasité zakručení v břiše. Jídlo už vážně nepočká. Opatrně jsem přesunul Harryho ruce na madrac, abych mohl vyklouznout. Harry se s hlasitým a nespokojeným mručením převalil na druhou stranu a stočil se do klubíčka. Seskočil jsem ze skoro rozpadnuté postele. Ještě jsem se otočil na Harryho. Vrátil jsem se zpět k posteli a přikryl ho peřinou, která byla zmuchlaná pod jeho nohama. 

** 

Sešel jsem schody a potichu šel do kuchyně. Nechtěl jsem vzbudit Harryho, který určitě ještě spal. Chtěl jsem mu poděkovat za včerejšek. Poděkování stylu snídaně do postele. Sice je pravda, že já a vaření nikdy kamarádi nebudeme, ale čaj snad uvařit dokážu. 

Došel jsem od kuchyně a v poličkách se snažil najít něco k jídlu. Nikde nic. Buď tady nic není, nebo to přede mnou Harry někam schoval. Přisunul jsem si židli od stolu k lince, abych dosáhl i na horní poličky a světe div se, našel jsem tam jídlo. Ten parchant to přede mnou vážně schoval! 

Když jsem se chystal seskočit ze stoličky omotali se mi něčí ruce kolem stehen. Překvapeně jsem vyjekl a nadskočil tak, že pode mnou podklouzla židle. Nebýt dvou silných paží, které mě  chytili těsně nad zemí, asi bych se tu nadobro rozlámal. 

"Harrolde! Tys to celé pokazil!" Zapištěl jsem nejvyšším hlasem, který jsem ze sebe dokázal vydat. "Co jsem přesně pokazil?" Zeptal se a nahodil hravý úsměv. Chytil mě pevněji za pas a posadil na linku. Stáhl jsem nohy k sobě, ale to se Harrymu očividně nelíbilo, protože mě chytil za kolena a roztáhl nohy tak, aby se mohl mezi ně postavit. Svou nahou hruď natiskl na mou a já pocítil zase ten příjemný pocit v těle. "No.. ehm... chtěl jsem ti poděkovat za včerejšek, tak jsem myslel, že ti udělám snídani do postele."

Moje slova ho nejspíš zaskočila. Nadzvedl obočí, ale hned ho dal zpátky dolů a usmál se. "To je od tebe pěkné, beruško." Usmál se a ve tváři se mu udělali ďolíčky. Vypadal roztomile. Jeho úsměv nemizel, ještě víc se rozzářil, když jsem mu ukazováčkem dloubnul do pravé tváře. 

Moje ruka jakoby přimrzla na jeho pleti. Nešla odtáhnou, ani jsem nechtěl ji odtáhnout. Jeho tváře se styly magnetem pro mé ruce a já byl nucen chytit si jeho tvář do obou dlaní. Nenalítal. Víc se ke mě přiklonil, jako by mě chtěl políbit. Nad touhle myšlenou jsem se musel pozastavit. Opravdu ho chci políbit? Moje mysl odmítala spolupracovat a tak jsem jen čekal, co se bude dít. 

Mé srdce přestalo bít v sekundě, kdy se Harryho rty dotkly těch mích. Byli jemné. Kolena jsem přitlačil na Harryho boky a on mě pevně chytil za pas. Mé ruce sjely z jeho tváře mezi  naše těla na jeho odhalenou hruď. Nechal jsem je volně položené, ale když se Harry otřel svým jazykem o můj, zaryl jsem nehty do jeho pokožky. Stisk jsem povolil, a cítil, jak se Harrymu zrychluje dech. 

Pomalu jsme přestali pohybovat rty, ale nechali jsme je u sebe. Zhluboka jsem vydechl a zavřel oči. Čelo jsem si opřel o to Harryho a ruce mu omotal kolem krku.  "Děkuju." Zašeptal jsem a tím jsem docílil i to, že se nám zase na okamžik spojily rty. 

"Není za co, ale teď se pojď najíst." Políbil mě na nose a stáhl z linky na zem. Když jsem si stoup, nebyl jsem už tak vysoký jako předtím. Musel jsem zaklonit hlavu, abych viděl Harrymu do očí. Měl je jiné. Jiné než předtím. Předtím byli tmavé, ale teď se leskly jako dva diamanty. Šlo z nich něco jiného než předtím. Už to nebyl strach, ale něco jiného. Naposled mě políbil na čelo a já myslel, že na místě roztaju. Ta rychlá změna nálady. Takového Harryho ještě neznám. 

*

Harry mě poslal do pokoje s tím, že jsem mu už poděkoval, takže si můžu jít zase lehnout a on připraví něco na jídlo. Budu upřímný, vůbec mi to nevadí, protože jak už víte, moje kuchařské schopnosti jsou nulové. 

____________

prominte, že je to krátké.. a ccelkem o ničem.. ae škola mi ted dáva dost zabrat :( 

lajkujte

komentujte

sdílejte... a mějte se rádi ♥