Ryuu v noci přišel do pokoje, Nori raději šel do svého pokoje protože Ryuu byl opíty „Ryuu vypadni! Smrdíš po alkoholu!" řval jsem po něm „ty mě už nemáš rád" zavrněl a začal na mě sahat.
„Ryuu běž spát! Nešahej na mě! Si opilý" znovu po něm řvu „přestaň dobře víš že to taky chceš" zavrní, skončil jsem na posteli „pusť mě! Okamžitě mě pus!" přilepil naše rty.
Kousl jsem ho do jazyku, na což mě chytil pod krkem, jedním pohybem mě obrátil na břicho „přestaň!" zavřu a snažím se vstát, stáhl mi boxerky a slyšel jsem jak si rozepíná kalhoty.
„Ryuu! Aaaa - ah přestaň t-to bolí" celou svou délkou byl ve mě a zběsile se pohyboval „uvolni se" zavrčel.
Potom co se do mě asi třikrát udělal tak odešel, byl jsem tak unavený, moje oči byli slepené slzami a můj hlas vykřičený, nakonec jsem usnul.
########## 4 hodiny ráno ##########
Vstal jsem brzo ráno, svůj plán jsem trochu přehodnotil, šel jsem do pokoje od Ryua spala tam i s Alice, i ona smrděla alkoholem.
Šel jsem k Ryuvy a vzal jeho ruku, po jednotlivých prstech jsem to přikládal na tu čtečku otisků, nakonec obojek povolil.
Byly asi dost opilý protože ani jeden se nevzbudím i když jsem zakopl, našel jsem Ryuovu peněženku a vzal si peníze, teď už najít jenom pás.
Po chvíli hledání jsem se koukal do nočního stolku kde byl můj cestovní pas společně s jeho, vzal jsem si ho.
Šel jsem k Alici a dal jí obojek na krk,
na památku jsem mu ještě pár triček zničil.Vrátil jsem se do pokoje kde jsem si zbalil tašku, převlékl jsem se a vyšel z pokoje, zamířil jsem si to do pokoje od Noriho „ahoj Nori doufám že se budeš mít dobře" zašeptám a potom se jdu kouknout i na Nikkiho který sebou hází a něco mluví.
„Měj se hezký" zašeptám a jdu ven z hotelu, na recepci si mě nikdo nevšiml šel jsem po cestě kde jezdili auta, nakonec jsem došel do malého městečka.
„Dobry den nevíte kde je tu nejbližší letiště?" zeptal jsem se pána až potom jsem si všiml že má vodítko od neka.
Otočil se na mě naštěstí jsem měl kolem pusy šálu, na uších čepici a kapuci a ocas hezký omotaný okolo stehna.
„No to bude nejbližší asi v Albychl (město jsem si vymyslela)" řekne a ukáže na ceduli s velkým nadpisemi a počty kilometrů „děkuji" řeknu a jdu ve směru kde má být to město „35 kilometrů pěšky to mě poser" zavrčím.
Byla velká zima na cestě byl sníh a já mrzl a navíc jsem byl celý promočeny, jeli kolem mě auta až najednou jsem uslyšel moje jméno „Keinji!“ ale ten hlas.
Je to máma co tu dělá, jdu k ní ale pořád ji nemůžu dohnat, chviličku si sednu jenom chviličku je mi taková zima že bych spal.
Probudím se v bílé místnosti, nikdo tu není a jsem přikrytý dekou, jinak jsem nahý, uslyším hlasy ale nevím co říkají „ahoj Kainji“ přišel jsem Marko.
„Co tu dělám?“ zeptám se a sednu si „našli jsme tě u cesty jak tam sedíš bez známek života, byl jsi celý zmrzlí“ řekne „spal jsi dost dlouho... Akorát jsme nenašel tvého majitele zatím“ řekne a svoji ruku mi přesune na čelo.
„Ale vypadá to že už nemáš horečku“ usmál se „Kaijni kdo je tvůj majitel?“ zeptá se mě, mlčím.
„Vím že jsi utekl ale tvůj zdravotní stav se musí oznámit tvému majiteli protože bys neměl být sám kvůli tvému těhotenství“ pronese svůj monolog a já na něj vykulim oči.
„Já a těhotný? To máte špatné informace" vyštěknu na něj, nemůžu být přece těhotný to bych věděl.
„Máš v krvy hormony které tvoří v těhotenství, dělal jsem ti i ultrazvuk ale ještě tam nejde nic vidět“ řekne klidně „co k-když to nechci“ zakoktam se.
On na mě vykulí oči „Kainji to by měl vědět tvůj majitel a měli by jste se o tom pobavit a probrat to... nechám tě chvíli samotného ale zachvili přijdu“ řekne a opustí místnost.
Kouknu se na své břicho, nemůžu tě zabít ale taky se nemůžu vrátit k Ryuovi nebo se o tebe bude starat Alice ale ty jsi můj.
„Proč se toto musí dít zrovna mě“ potichu šeptám, přišel je zase tu i s nějakým jídlem, vysvětlí je mi že moje tělo ještě není plně proměněno že moje ruce mají být jako packy, že to vypadá na rizikové těhotenství.
Taky se snaží abych mu řekl komu patřím že jinak musí zavolat policii „Jsem od Ryua“ řeknu „mysliš od Ryua Blacka?“ zeptá se „jo“ řeknu.
Zbledl, byl bílí jako stěna krve by se v něm nedořezal „ale nechci se k němu vrátit nemůžu tu být s tebou nebo někde kde mě nenajde“ žadomin.
„Viš co já mu zavolám a uvidíme jak to vyřešíme“ řekne a vstane, odešel a já začal jíst, pochvili jsem ho slyšel, slyšel jsem ten hlas.
Ryuu je tady strašně křičí, bolí mě břicho to bude asi z nervoziti a stresu, skroutim se do klubíčka a chytím si břicho.
Slyšel jsem jak se otevřeli dveře „Kainji!“ zařval po mně „Kainji co si o sobě myslíš“ Alice ten hlas mi trhá uši.
„Kainji! Co jsi si kurva myslel!?“ zakryl jsem si hlavu „co jsi si myslel?! Kainji!“ znovu řve „přestaň na mě řvát! A drž laskavě hubu bolí mě hlava a břicho!“ zařvu po něm.
„Tak ty budeš ještě drzí!“ znovu zařve, slyšel jsem dveře, sedl jsem si vešel do vnitř Santiago.
„Pane neměl by jste na něj tak křičet není zdravý a...“ Ryuu Santiagovi skočil do řeči „tak on to není zdravé tak to nemá zdrhat“ zařve Ryuu a dá mi facku.
Santiago zmizel ale potom se tam objevil i s Markem „Ryuu to by stačilo! Řvát můžete venku! Prosím!“ přeřve Marko Ryua a ukáže na dveře.
Ryuu jde ven ale zůstává tu Alice a Santiago, Marko si šel asi promluvit s Ryuem „no počkej Kainji... Teď sis to pěkně zavařil...“ mluví na mě Alice „Alexo laskavě vypadni ty tu nemáš co dělat“ zavrčím na ní.
Zase se schoulim do polohy kde mě tak nebolí břicho „Kainji jsi v pořádku?“ zeptá se mě Santiago.
„Dobrý jenom mě bolí trochu břicho“ řeknu „no jasně Kainji je chudinka protože neumí poslouchat“ Alice furt neodešla.
„Můžete být aspoň ticho nevíte o co se jedná“ Santiago mě nepřestane překvapovat, odešel ale vzal sebou i Alici.
„Kainji?“ Marko mě oslovil „Santiago říkal že tě bolí břicho, dám ti iněkci mělo by ti to ulevit, je to na uklidnění“ řekne Marko a chytí moji ruku, měl jsem pořád zavřené oči.
Ale nic jsem necítil „hotovo... Teď se chvíli prospi“ řekne a odejde, ta iněkce mě opravdu uklidnila a moje břicho už nebolelo, pochvili jsem usnul.
Nová kapitola 🥳
Doufám že se líbila ❤️🥺
Jinak se chci zeptat která postava je vám povahově nejvíce sympatická.😁
ČTEŠ
Ja nejsem kocourek
Randombyl jsem pozvanej na párty... ale nějak se to zvrhlo, a teď patřím kapitánovi fotbalového týmu. Upozornění: Tento příběh je o dvou klucích!!!! Občas se budou vyskytovat vulgarismy a sexuální scény 8.4.2020. - 🥇 #neko 🙈💕