Probudil jsem se již známé posteli posadil jsem se až teď jsem si všiml že mám řetězy na rukou a obojek na krku moje ruce automaticky se snažili sundat obojek ale nešlo to, uslišel jsem jak někdo jde po schodech nahoru vím kdo to je můj únosce? Ne... Majitel.
Lehl jsem si a dělal že spím dveře od pokoje se otevřeli „nedělej že spíš“ kroky se ozvali místnosti byly čindal bliž ale najednou utichli potom se jenom zhoupla postel a já ucítil jeho dech voněl po mentolu pootevřel jsem oči „ja věděl že nespíš“ začal se naklánět aby mě mohl políbit ale já odvrátil obličej „ale notak zlatíčko“ řekl a dál mi pusu na tvář když mě nemohl políbit na rty.
„Proč si tak naštvanej?“ zeptal se mě a udiveně se tvářil „chci domů“ řekl jsem mu to drze a odstrčil ho ze mě a on spadl na zem „však zítra pojedeš domu“ řekl tentokrát trochu nasraně moje oči se rozzářily „co takhle normální pusu na omluvu co?“ řekl a zase jsem ležel pod ním ale tentokrát jsem se nechal políbit.
Pronikl mi do pusy jazykem... pochvili nám docházet kyslík tak jsme se odpojili „to nebyla pusa ale líbání“ řekl jsem trochu naštvaně ale ho to nezajímalo a zase se přilepil na mé rty, líbali jsme se ale mu to zřejmě nestačilo a začal mi jezdit rukou pod tričkem to jsem se ho zase snažil odstrčit ale nešlo to začal mě líbat na krku a já konečně jsem mohl mluvit „p-přestaň!“zařval jsem na něj odlepil se od mého krku a přesunul se k mému oušku „proč když se ti to líbí“ řekl a skousl mi ho strašně silně, zároveň mi začal mnout bradavku a ja jsem tlumeně vzdychl „co jsem říkal“ řekl a sundal ze mě tričko potom si na mě sedl a sundal si své triko a pustil se do opečovávání mých bradavek.
S jednou kroutí a tu druhou opečovával jazykem „p-ros-ím pře-staň“ jeho hlava se dostávala před můj obličej jenom zakroutil hlavou a přisál se mi na rty rukou sjížděl až k okraji mích kalhot a chtěl mi je sundat, ale najednou někdo zazvonil byl jsem tak rád on si povzdychl „no tak to necháme na později myško“ řekl a vzal si tričko oblékl si ho a odešel pryč, nevím proč ale kašlal jsem na tričko a šel se podívat kdo přišel že by můj zachránce? Vyšel jsem z pokoje.
Viděl jsem asi osum kluků vypadali nadšeně, schoval jsem se těsně u schodiště aby jsem slyšel co si povídají „hej kamo gratuluji ty ses vážně dostal na tu školu i když si jednou propadl wau!“někdo z nich to řekl ani nevím kdo „dík kamo“ ale Ryuuv hlas jsem poznal „a co ten tvůj kocourek pojede s tebou nebo ho nám tu necháš aby jsme si mohli taky pohrát“ ozval se smích „ne toho vám nenechám ten pojede semnou“ „takže pojedete oba do USA?“ zeptal se ten kluk „jo“ slzy mi tekly po obličeji ale říkal že půjdu domů vběhl jsem spatky do pokoje a křapl dveřma lehl jsem si do postele a snažil se přestat brečet.
Otevřeli se dveře „ty si mě slyšel?“ zeptal se mě přikivl jsem a otočil jsem se k němu zády a zavřel jsem své uslzené oči s kterých se pořád draly slzy pochvili jsem ucítil jak mě obíma „to bude dobrý uvidíš zvykneš si“ řekl klidnim hlasem nic jsem neříkal „nechceš jít se mnou za klukamy?“ zeptal se mě „ne chci jít za mámou“ řekl jsem to poměrně zoufale jenom mě pohladil a odešel z pokoje a já usnul.
Asi po půlhodině někdo zazvonil a mě to probudilo obalil jsem kolem sebe deku a vyšel z pokoje, zamířil jsem si to přímo do obýváku kde měl být Ryuu, stál jsem ve futrach koukal jsem se po těch klucích kteří si mě ještě nevšimli „hele kdo se nám to probudil„ uslyšel jsem jeho hlas otočil jsem se na něj držel krabice z pizzou.
„Tak ses mám konečně přišel ukázat?“ zeptal se mě nějaké z kluků kolem mě prošel Ryuu a položil na stůl pizzi „nějakej vyjukanej“ řekl jeden černovlasej kluk a Ryuu se z úsměvem rozešel ke mě chitil mě za ruku a vtáhl do obýváku „co máš hlad?“ zeptal se mě Ryuu „j-ja b-bysem si r-raději š-šel l-lehnout“ zakoktal jsem se „jich se nemusíš bát" řekl „ale já se jich nebojím“ odcekl jsem drze „to jde vydět“ uchechtl se Ryuu.
Sedl jsem si vedle Blacka „co si pustíme?“ zeptal se jeden z kluků a seděl u notebook kterej byl připojen k televizi „horor“ skoro všichni souhlasily no spíš všichni kromě mě pustily tam nějakej horor skoro furt jsem měl obličej pod dekou kluci ze mě měli srandu konečně skončil a já si odechl „tak já pustím další film“ řekl a ja se vyděsil „neboj tentokrát to nebude horor“ řekl ten kluk když vyděl můj vystrašenej obličej jenom jsem kývl pustil tam nějakej film asi po dvaceti minutách jsem znovu usnul.
ČTEŠ
Ja nejsem kocourek
Randombyl jsem pozvanej na párty... ale nějak se to zvrhlo, a teď patřím kapitánovi fotbalového týmu. Upozornění: Tento příběh je o dvou klucích!!!! Občas se budou vyskytovat vulgarismy a sexuální scény 8.4.2020. - 🥇 #neko 🙈💕