5.kapitola

4.6K 202 29
                                    

„Keinji" někdo do mě žduchl otočil jsem se, předemnou stál Nikki a Nori „ano?" zeptal jsem se a zase se otočil směrem k oknu „co tu děláš?" zeptal se Nikki „koukam se z okna máte moc pěknou zahradu" odpověděl jsem „tak víš co až ti ukážeme pokoj tak může jít na zahradu" vipiskl Nikki „no a jestli to dovolí pánové" hned na to řekl Nori „mužu se vás na něco zeptat?" jenom kyvli „proč je neoslovuje te jmenem?" zeptal jsem se „protože když je oslovíme jinak než pane tak většinou dostaneme trest tvůj pan nechce abys ho oslovoval pane?" zeptali se mě „ne... A i kdyby to chtěl abych ho takhle oslovoval tak ho tak nebudu oslovovat" odpověděl jsem a vstal z parapetu „ukazete mi ten pokoj?" optal jsem se „jo" zapištěl Nikki a všichni jsme se vydali do mého nového pokoje.

Byly jsme v mém pokoji byl velký a celý bílí připadal mi trochu depresivní kluci mě tahali po pokoji a ukazovali kde co je, konečně mi všechno dokazovali „a teď trochu zábavy" řekl jsem a a chitil je za ruku vtáhl jsem je na postel a začal jsem skákat „to mi nesmíme" řekl Nori „ale notak" pobídl jsem je oni se pochvili přidali byla to sranda „kluci co tam děláte" uslyšel jsem Ryuu hlas kluci hned přestali skákat a slezli z postele otevřeli se dveře a v nich stál pomalim krokem došel až k posteli „Keinji co děláš?" zeptal se mě trochu naštvaně „co myslíš že dělám" řekl jsem mu drze „keinjí!" zařval na mě přestal jsem skákat a slezl jsem z postele obešel jsem ho a odešel z pokoje.

„Keinji! Vrať se musíme si promluvit o tvém chování " uslyšel jsem z pokoje „moje chování je normální ale tvoje ne" Ryuu a kluci vyšli z pokoje, Ryuu byl celý rudý zlostí „notak mi raději půjdeme za Pány" řekl Nikki a oba rychle běželi po schodech dolů „Keinji pojď jsem" řekl to klidně ale stejně jsem zůstal stát jako přibitý rozešel se za mnou a mě churt v hlavě problikavalo nesmíš couvnout.

Ale stejně to nepomohlo byl odemně asi tři kroky a já začal rychle couvat „Keinji" zavrčel Ryuu a zrychlil krok najednou mě držel za ruku, přimáčkl mě ke zdi koukal jsem se do jeho obličej měl ho zamračení ale v jeho očích jsem vyděl vzrušenost a touhu za toto se budu nenávidět políbil jsem ho a on se hnedka dostal do mich úst, naše jazyky se různě kroutili a proplétaly se, nadzvedl mě a já mu omotal nohy okolo pasu po chvíli se odpojil a začal mě líbat na krku kde někdy udělal nějakej cucflek potom se znovu vrátil k mim ústům zavřel jsem oči, někam šel ale já si jsem to ani moc nevnímal.

Opřel si mě o zeď vedle dveřích které následně otevřel společně se mnou vešel do pokoje došel až k posteli na kterou mě následně hodil a hned si na demě vlezl začal mě líbat oplácel jsem mu to, sundal mi mikinu i s trikem a já mu tričko „hej pojďte se najíst nebo už jste se pozabíjeli" zařval někdo ze zdola, musel jsem se začít úsmivat Ryuu položil svoji hlavu na můj hrudník a povzdech si.

„No tak jdeme" řekl a slezl ze mě vzal jsem si triko a oblékl si ho a vystřelil z pokoje seběhl jsem schody a hledal kuchyň nakonec jsem skončil v obýváku „stratil ses?" zeptal se mě Nori „tak trošku" Nori jenom kývl hlavou ať jdu za ním, konečně jsme přišli do kuchyně.

################# o něco později #####################

Po obědě jsme šly na zahradu, Ryuu se svými bratry seděl na lehátkách a já s Nikkim a Norim blbli v bazéně jo a já jsem se občas tak trochu topil Nikki aspoň na špičkách došahne na dno ale já jsem asi o sedm centimetrů menčí, jo je to super když si z vas dělají srandu kvůli vaší višce ale co už jsem zviklej.

„Hej zahrajem hru kdo díl vydrží podvodou" zapištěl Nikki upřímně řečeno upistěnějšiho člověka... Tedy neka jsem neviděl, já i Nori jsme souhlasili „3... 2... 1... Teď" všichni jsme se naráz potopili zavřel jsem oči a snažil se nemyslet na to že moje tělo vyžaduje aby jsem se nadechl ale stejně jsem to moc dlouho nevydržel a nadechl se jako první..

Zachvili se vynořil Nori a až po ním Nikki „vyhral jsem" znovu zapištěl Nikki, už jsem vklidku ležel na zemi u bazénu a opaloval se „tak a teď půjdeme běhat schválně kdo bude rychlejší" řekl Nori a mi všichni jsme se začali chistat na běh a hadajte kdo vyhrál... Já no ale kluci mi to neuznali ani se jim nedivím takže vyhrál Nori běželi jsme totiž z kopečku no a já jsem zakopl a letěl no spíš válel sudí a dělal různé kotouli.

„No a teď kdo vileze víš na strom" ani nevím proč ale prostě takhle mezi sebou soutěži me bavilo prostě je to hra, kluci mě museli vysadit na strom protože jsem nedošahl na první, vyhrál jsem já a Nikki jsme slezli dolů ze stromů ale byl tu jeden malej problém Nori se boji višek a teď se boji slézt „jsi na půl kočka jak se můžeš bát výšky?" zeptal jsem se ho ze smíchem, skoro jsem se začal válet po zemi „no a teďka jak ho sundáme aby nás pánové neviděli?" zeptal se mě Nikki „vysaď mě" řekl jsem mu a on tak udělal vylezl jsem až k Norimu a pomalu ho dostával dolů nakonec byl na zemi a já ještě trčel na stromě.

„Kluci kde je Keinji?" přišel tam Ryuu a sakra no a víte co je nejlepší ze kluci neumí lhát „on tu není" řekl Nikki „to vím že tu není ale já se ptám kam šel" přišlo mi to strašně vtipné a bohužel jsem se začal na hlas smát, Ryuu se hned koukl na strom tím pádem i na mě „jak ses tam dostal" zařval docela naštvaně „jsem na pul kočka na to nezapominej" zařval jsem na něj a slezl dílů.

Doufám že se další kapitola líbila 😍😘 budu ráda za vaše názory.

Ja nejsem kocourek Kde žijí příběhy. Začni objevovat