Konečně už stojím s mými spolužáky a s kufrem v ruce na letišti a hledame na tabuli náš let nebo spíš učitelka hledá náš let protože mi stále nevíme kam letíme. Učitelka vítězoslavně prohlásila že náš let našla a mi se vydali na odbavování.
Seděli jsme v čekárně a čekali (wow co jinýho by se asi mělo v čekárně dělat) na oznámení našeho letu. Najednou se z reproduktorů ozvalo let č.54 do Velké Británie když jsem slyšela název města tak jsem si hned pomyslela na to jak moc bych chtěla letět zrovna tam protože jsem tam žila skoro 4 roky ale už si to tam vůbec nepamatuji z mých myšlenek mě vytrhlo až to že jsem uviděla jak učitelka vstává a pobízí všechny žáky aby šli za ní. Počkat počkat počkat mi letíme do Británie no tek tenhle výlet bude splněný sen ...
...ale v tuhle chvíli nemá ještě Naomi nejmenší tušení co ji tam čeká.
Ahooj doufám že se vám tahle extrémě krátká kapitola líbila ale já jsem měla potřebu to takhle zakončit a hned zítra se můžete těšit na další kapitolu.
