Part 12

1.3K 93 2
                                    

Vzbudila jsem se a v pokoji nikdo kromě mě nebyl. Luke tu zůstal přes noc, ale očividně už se vytratil. Vstala jsem a převlékla jsem se do tepláků a tílka, vzala jsem si řasenku a zaslechla jsem rámus na zahradě, zkontrolovala jsem hodiny, půl desáté, co říkal Calum, že budou zkoušet, trochu jsem zaspala. Šla jsem do kuchyně a uvařila jsem si čaj, všude kolem byla Vánoční výzdoba, v šoku jsem se podívala kolikátého je, dvacátého, pět dní před Vánoci a já nemám pro Luka žádný dárek, jsem strašná, musím ještě nakupovat.

"Dobré ráno," usmála se máma

"Dobré," odpověděla jsem

"Pojedeš se mnou odpoledne na nákupy?" zeptala se

"Jo, pojedu," usmála jsem se

"Musíme nakupovat na Vánoce," usmála se

"Já nemám nic pro Luka," posmutnila jsem

"Něco vymyslíme," objala mě

"Jdu se na ně podívat," usmála jsem se

"Dobře," odpověděla a já mířila ke dveřím na zahradu, zrovna dokončovali písničku

"Dobré ráno, zní to skvěle," usmála jsem se

"Děkujeme," křikl Calum

"Už jsi vzhůru?" usmál se Luke

"Jo, to jsi mě nemohl vzbudit?" zeptala jsem se

"Mně bylo líto tě budit, byla jsi tak sladká," odpověděl

"Mám tě ráda," usmála jsem se

"Já tebe víc," objal mě

"To těžko pane Hemmings, víc to totiž už ani nejde," zasmála jsem se

"Myslím, že by to šlo," usmál se

"Tím si nejsem jistá," řekla jsem

"Já taky ne, jen si to myslím," drtil mě v náruči, ani kytara pověšená na jeho rameni nám nebránila

"Luku, musíme cvičit, po Vánocích letíme do LA nahrávat a na people's choice awards," řekl Ashton

"Kdy přesně odlétáte?" zeptala jsem se

"Až za měsíc, neboj," pohladil mě po tváři

"Nechci tě pustit, nezvládnu to bez tebe," zakroutila jsem hlavou

"Když jsi mne neznala, taky jsi to zvládala," usmál se

"Jenže teď jsi tady se mnou," držela jsem si ho

"Já vím, teď tě ale musím pustit, posledních pár písniček, slibuju," pohladil mě

"Nojo, já jedu s mámou potom nakupovat," řekla jsem

"Potom něco podnikneme Katherine, slibuju," usmál se

"Neslibuješ mi toho nějak moc?" nadzdvihla jsem obočí

"Možná, že jo, ale splním to zlatíčko," řekl

"Mám tě ráda," usmála jsem se

"Lucasi," přišel Calum a za tričko ho zatáhl zpátky za ostatními, jen jsem se mu smála

"Katherine, pojď mi pomoct s obědem!" křikla máma

"Už běžím," zasmála jsem se

"Pojď míchat maso," usmála se

"Co vlastně vaříme?" zeptala jsem se

"Já nevím, něco z toho bude," odpověděla

"Dobře," naznala jsem, po půl hodině bylo uvařeno

"Krásně to tu voní," objal mě Luke

"To bude to maso," naznala jsem

"To nebude masem," pošeptal mi do vlasů

"Notak, aspoň u oběda toho nechte," okřikl nás Ash

"Ještě se nejí," odpověděla jsem

"Kath, potom pojedeme teda nakupovat," upozornila máma

"Já vím, počítám s tím," zasmála jsem se

"A my musíme zkoušet," řekl Mikey a po schodech se přivalil Gordon

"Tak dobrou chuť," usmál se Calum a začali jsme jíst

+++

"Pomůžu ti s tím," řekl Luke, když jsem sklízela ze stolu

"Já bych to zvládla, ale děkuju," usmála jsem se

"Já vím, že jo," odpověděl, po chvíli bylo vše nádobí v myčce a my s Lukem v pokoji

"Nastává drama, nevím, co si vzít na sebe," začala jsem

"Ty jsi krásná, i když si na sebe vezmeš pytel," řekl Luke, pomalu jsem brouzdala šatníkem a hledala něco vhodného na nákupy

"Mám to," řekla jsem, černé legíny, tílko a volná šedá mikina

"Jsi krásná," usmál se ode dveří Luke

"Nelži," začervenala jsem se

"Já říkám, co vidím," objal mě

"A nemyslíš u toho," řekla jsem

"Myslím, tvoje máma mi nahání hrůzu," zakroutil hlavou

"Lucasi, jestli jí něco uděláš, tak si mě  nepřej!" křikl Michael

"Hele, buď už zticha!" křikla jsem zpátky

"Jsi úžasná, jak ho umíš umlčet," zasmál se

"Jsem jeho malá sestřička, zabírá to na něj," pokrčila jsem rameny

"Katherine, jedeme!" křikla máma

"Lucasi, pojď zkoušet!" křikl Calum

"V tomhle domě není chvilka klidu," naznal Luke a neochotně mě pustil

"Já vím, na první pohled to vypadalo jako velký dům plný klidu a pohody, asi jsem se zpletla," zasmála jsem se

"Večer tě někam vezmu Katherine, slibuju," pohladil mě po tváři

"Budu se těšit," odpověděla jsem

"Notak Katherine! Lucasi!" křičel Mikey

"Měli by jsme jít," usmál se

"Já vím, jdeme," táhla jsem ho dolů

"Kabelka," připomněl mi a já jí sebrala ze stolu

"Ještě že tě mám," usmála jsem se

"To vám to trvalo," řekla máma

"Pa," objala jsem ho

"Pa, užijte si to," pohladil mě po zádech

"Děkuju," usmála jsem se

Teď jsem si předepsala posledních 8 částí, bude jich přesně 20 :') a  potřebovala jsem kapesníčky, i když mi to přišlo takové divné, díly teď budu přidávat jednou za dva dny. Love you. A děkuju za 1.8K reads! ♥ jste skvělí. Jinak názory?

Wihch one? [5SOS]Kde žijí příběhy. Začni objevovat