Harry. Harry je tajemstvími opředený a velmi děsivý muž.
Je posedlý malým, stydlivým Louisem, klukem ze sirotčince, který má strach z mnoha věcí.
Má však jedno velké tajemství. Není to člověk, ale upír, který je na tomto světě víc jak pět století...
"Dobré ráno, Louisi." vkročí do místnosti poměrně vysoký muž a pozdraví mě hlubokým hlasem.
Zavrčím, ale jinak zůstávám potichu. Tohle je někdo jiný, než ten cizinec, který mi vyhrožoval a škrtil mě. Narozdíl od něj, vidím tomuhle do obličeje. Má tmavě hnědé skoro černé vlasy, modré oči a bradu porostlou mírným strništěm. Na tváři má úlisný úšklebek a v očích se mu odráží potěšení z toho, že se nemohu hýbat.
V rukou nese nějaké věci, ale nepoznám, co to je, jelikož jsou zabalené v plátěných pytlících.
"Ale notak Louisi, to nejsi nadšený, že tě přišel někdo navštívit? Určitě ti tady muselo být smutno." hraně si povzdychne a obejde mě. Slyším, jak pokládá pytlíky, které měl v rukách na nějaké dřevo či co.
"Samotnému mi tady bylo výborně." vyprsknu vzdorovitě a zamračím se. Jestli si myslí, že se budu bát a budu ho prosit o smilování, tak se plete. Možná se bojím, ale ukazovat mu to nebudu. Nebojím se o sebe, ale bojím se o Harryho. Co právě asi vyvádí, aby mě našel. Doufám, že kvůli tomu neublížil někomu nevinnému.
"Ale notak kočičko neprskej, přinesl jsem pár věcí, které se ti budou určitě líbit." uchechtne se hlasem ostrým jako břitva a stoupnu si přede mě. Konečně vidím, co se ukrývalo v těch pytlících. V jedné ruce drží nůž a v druhé průhledný sáček s nějakým práškem. Vypadá to jako cukr, nebo sůl. A kurva.
"Ale copak, zlato? Něco se ti nelíbí?" usměje se jako psychopat, když si všimne mého znejistění. "Tobě se to nelíbí?" zeptá se hraně překvapeným hlasem.
Pokroutím hlavou v nesouhlasném gestu a přitisknu se více na židli, na které jsem uvázaný.
"Trošku si prohrajeme. Bude tě to bavit. Uvidíš." zorničky se mu rozšíří očekáváním a přiblíží se ke mně snad ještě více.
Pytlík s průhledným práškem položí vedle židle a nožem se přiblíží k mé hrudi. Začne jím jemně přejíždět po mém tričku.
Křečovitě zavřu oči a už čekám to nejhorší. Přitlačí ještě více, tak aby mi rozpáral tričko, ale né tak moc, aby mě pořezal.
Pomalu otevřu oči a podívám se na něj. Fascinováně sleduje nůž, kterým páře mé černé tričko.
Rozpárá celé tričko a strhne ho ze mě, takže mám horní polovinu těla úplně nahou. Mou odhalenou kůži ovane studený vzduch, načež se otřesu.
"Teď si budeme teprve hrát." šíleně se usměje. A prstem začne přejíždět po mém břiše a hrudníku.
Nervózně polknu a čekám na další jeho kroky. Z ničeho nic nožem přejede po mé pokožce a já překvapeně vykřiknu.
"Copak, Lou? Nelíbí se ti to?" začne se smát strašidelným smíchem udělá další zářez. Zatím zuby a snažím se neukázat, jakou bolest prožívám. Nikdy jsem moc dobře nesnášel bolest, ale teď to musím vydržet.
"Určitě už víš, že se upíři hojí rychleji. No a mě vážně mrzelo, že by sis tu bolest neužil tak dlouho, takže jsem si přinesl takovou pomůcku, díky které zůstanou tvé rány otevřené a budou tě bolet ještě více." zamýšleně objíždí okolo jedné z ran. Natáhne se dolů pro pytlík a otevře ho.
"Tohle je můj milý Louisi sůl. Odteď se stane tvým nejhorším nepřítelem. Víš, co je na tom všem nejlepší? Ty jizvy ti poté zůstanou." zašklebí se a sáhne do pytlíku. Vytáhne trošku soli a ruku přemístí nad dvě otevřené rány.
Tohle nesmí udělat. Je to totálně prominutý člověk. To bude tak kurevsky bolet. Nezvládnu to.
Ostražitě ho sleduju, hlavně jeho ruku, ve které drží věc, která mi způsobí velkou bolest.
S natěšeným úsměvem se mi podívá do očí a poté začne sypat sůl do ran. Zasyčím, ale jinak zůstávám zticha. Je to jako bych tam měl nějakou kyselinu, která mi vyžírá kůži okolo.
"Tak si to užij, Lou. Ještě přijdu." pohladí mě po tváři a se smíchem zabouchne dveře.
Dobrý večer přátelé. Doufám, že jste se dneska měli hezky. Já jsem zjistila, že půjdu do školy až 17. takže jsem happy xd
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Also dnes je to pět let, co si Harry nechal ustřihnout vlasy a daroval je <3
