Take care of me

20

Po uklizení kuchyně šel Tae do obýváku. Já jsem nám nalél džus do skleniček a šel jsem za ním. Posadil jsem se na gauč a přitulil se k němu. Za tu dobu co jsem tady, jsem zjistil, že se opravdu rád mazlím. Zvlášť s Taem.

Zatím co jsme se s Taem už nějakou dobu mazlili, zazvonil domovní zvonek. Tae se zvedl s tím, že půjde otevřít. Já jsem se jen posadil na gauč a opřel si o něj záda. Uslyšel jsem cizí hlasy linoucí se z chodby. 

O chvilku později se už v obývákových dveřích objevil kluk menšího vzrůstu s tmavými vlasy a hnědýma očima. Za ním stál ještě o něco menší kluk než ten první s blonďatými vlasy i kočičími oušky a tmavýma velkýma očima. Chlapec schovaný za tmavovláskem je kočičí hybrid. 

Blonďatý chlapec něco vykřikl a najednou se ke mně rozběhl a začal mě objímat. Jeho gesto mě dost vyděsilo, takže jsem vyjekl a ve snaze, dostat se od něj co nejdál, jsem spadl z gauče, což zapříčinilo můj bolestivý pád na tvrdou podlahu. Blonďatý hybridí chlapec se na mě z gauče lítostivě díval. 

„Promiň, jsi v pořádku? Nechtěl jsem tě shodit." Natáhl ke mně ruku, na což jsem se přikrčil a sklopil svá ouška. Jeho ruku jsem propaloval vyděšeným pohledem, čehož si zřejmě všiml. „Nechci ti ublížit. Chci ti jen pomoct." Najednou se ve dveřích objevil Tae. 

„Kookie co se stalo? Jsi v pořádku?" Začal se mě vyptávat zatímco mě sesbíral ze země a vtáhl si mě do objetí, které jsem mu opětoval. Hned co se odtáhl se otočil na hnědovláska, který stále stojí ve dveřích. „Yoongi co se stalo?" Aha, tak to je ten Yoongi. Vypadá trochu děsivě. Yoongi stočil svůj pohled ode mě na Taeho. 

„Jimin byl tak šťastný z toho, že Kooka konečně poznal, až se k němu rozběhl a objal ho. Jeho to ale vyděsilo, takže spadl z gauče." Tae kývl hlavou na znak že chápe a otočil se na mě. „Jsi v pořádku? Nebolí tě něco? Co bříško?" Zakroutil jsem hlavou aby jsem ho ujistil, že mě nic nebolí.

„Vážně se omlouvám Kookie. Já byl jen šťastný, že tě můžu konečně poznat." Ozval se najednou blonďatý chlapec, stojící vedle mě se sklopenýma ouškama a lítostivým pohledem. Podíval jsem se na něj trošku vyděšeně a více jsem se přitiskl na Taeho. „T-to je d-dobrý." Blonďák se na mě usmál a pomalu ke mně natáhl svou drobnou ruku. „Jinak jsem Jimin." Jeho ruku jsem chvíli propaloval nedůvěřivým pohledem, ale nakonec jsem ji přijal. „J-jungk-kook." Potřásl jsem si s ním rukou a následně ji rychle stáhl k sobě. 

Ani jsem si nevšiml, že hnědovlásek už nestojí ve dveřích, ale přede mnou. Trochu jsem se ho lekl, protože jsem to nečekal. „Promiň." Řekl s úsměvem hnědovlásek a stejně jako Jimin mi podal ruku. Podíval jsem se na Taeho, který kývl hlavou. Ruku jsem tedy nejistě přijal. „Jsem Yoongi, Taeho kamarád." „J-jungk-kook" Navzájem jsme se představili a stáhli své ruce. Tae nám pokynul aby jsme si sedli, tak si Yoongi s Jiminem sedli na gauč, Tae do křesla a já k Taemu na opěrátko od křesla. Natiskl jsem se na něj a objal jeho ruku. Tae se mému gestu jen zasmál a poškrabkal mě mezi mýma sklopenýma ouškama.

Tae s Yoongim sedí stále v obýváku a nás poslali nahoru aby jsme si hráli. Jimina jsem zavedl k sobě do pokoje, kde si sedl na postel a já na židli. Ukázal jsem mu Muffi, kterou si hned zamiloval. Nějakou dobu jsme si s ní hráli a pak nás napadlo zahrát si něco na X-Boxu. Po Taeho svolení jsme šli k němu do pokoje a hráli na X-Boxu. Když nás to přestalo bavit, začali jsme si povídat. S Jiminem jsme se hodně sblížili. Netrvalo mi ani zdaleka tak dlouho jako u Taeho mu začít věřit. Možná je to tím, že jsme oba hybridi. V Jiminovi jsem našel svého nového a jediného kamaráda. Taeho za kamaráda nepovažuju, toho beru spíše jako rodinu.

Kolem sedmé večer Jimin a Yoongi odjeli domů. Já teď sedím s Taem u stolu a večeřím. Jídlo bylo jako vždy moc dobré, takže jsem ho celé snědl. Tae se nad tím jen šťastně usmíval. Rád ho vidím šťastného a zvlášť, když je to kvůli mně. 

Po večeři jsme se odebrali do koupelen, které tu má Tea dvě. Osprchoval jsem se, udělal osobní hygienu a převlékl se do pyžama. Mé pyžamo se jako vždy skládá z volných tepláků s dírkou na můj ocásek a Taeho trička. Spím v Taeho tričku, protože mám díky tomu pocit, že je u mě a taky mám moc rád jeho vůni. 

Potom jsem se pomalu vydal do obýváku za Taem. Chtěl jsem si sednout vedle něj na gauč, jenže on se posunul a tím zapříčinil, že jsem si sedl do jeho klína. Otočil si mě čelem k sobě a tím mohl vidět moje červená líčka, které mi způsobilo jeho gesto. Chtěl jsem vstát, ale Tae si mě přitáhl blíž k sobě a rukama mě objal kolem pasu. Tím mi znemožnil i tu poslední cestu k útěku. Sklopil jsem ouška i s hlavou aby neviděl mou už hodně červenou tvář. 

„Roztomilý." Zamumlal s upřeným pohledem na mě. To už jsem nevydržel. Potichu jsem zakňučel a schoval si hlavu v ohbí jeho krku. Tae se nad mým chováním jen zasmál a začal mě hladit po mých mokrých vlasech. Objal jsem ho kolem krku a zívl si. „Jsi unavený Kookie?" Kývl jsem hlavou v souhlas a víc si schoval obličej v ohbí jeho krku. „Dobře, tak jdeme spinkat." Chytil mě pod zadkem a stoupl si semnou na rukou. Cestou do ložnice pozhasínal světla rozsvícená v obýváku. Došel se mnou do pokoje a lehl si semnou na něm do postele. „Dobrou noc Kookie." Bylo poslední co jsem slyšel než jsem usnul v jeho objetí.