Take care of me

52

Jungkook s Rose jsou znovu u Taehyunga na pokoji. Celý týden za ním pravidelně chodili a vždy tam byli až do konce návštěvních hodin. Samozřejmě mezi tím Rose chodila do školky. Konečně se po tom měsíci co byl Taehyung v kómatu dokázala s kamarády upřímně usmívat. Už nemusela myslet na to, kdy se její appa vzbudí a jestli vůbec. Navíc ji na strachu vůbec neubíralo, když se Jungkook vyhýbal všem otázkám ohledně Taehyunga, kterými ho bombardovala každý den.   

„Kdy nám tě pustí?" Zeptal se Jungkook, který spolu s Rose a Taehyungem znovu ležel v nemocniční posteli. Taehyung si podepřel rukou hlavu a navázal s Jungkookem oční kontakt. „Už zítra si mě můžete odvézt." Zasmál se Taehyung. Jungkook vydechl jen tiché 'konečně', čemuž se Taehyung zasmál. Natáhl ruku k Jungkookovi a za zátylek si o přitáhl k sobě, aby mu mohl dát polibek na čelo. Potom se už oba přitulili k Rose spící mezi nimi.

„Omlouvám se, ale návštěvní hodiny za chvíli končí." Oznámila sestřička. Chlapci se tedy oddělili z opravdu dlouho trvajícího mazlení. Ani jednomu se nechtělo opouštět milující a bezpečí dodávající náruč toho druhého, ale co mohli dělat. Zatímco Jungkook šel pro aktovku Rose, ležící v rohu místnosti, Taehyung ji vzbudil. „Zlatíčko je mi to líto, ale už musíme jít domů." Rose na to udělala smutný obličej a silně objala Taehyunga, který jí objetí s radostí opětoval. „Ale já nechci opustit appa." Jungkookovi bylo Rose opravdu líto. Hlavně když skoro celou návštěvu prospala. „Sluníčko~ neopouštíš mě neboj a navíc zítra jde appa domů s vámi." Rose se po Taehyungově větě rozzářila očka štěstím. „Vážně? Půjdeš?" Taehyung kývl v souhlas a s polibkem mezi její zrzavá ouška si Rose znovu stáhl do objetí.

Po chvilce se od sebe oddělili. Rose chytila Jungkooka za ruku, kterou silně objela. Taehyung si Jungkooka stihl stáhnout do rychlého polibku, než se vydali ke dveřím. „Ahoj appa/Taetae!" Rozloučili se najednou, což Taehyungovi vykouzlilo úsměv na tváři. „Ahoj princezny!"

---------------

„Papa, kdy pojedeme pro appa." Byla první věc, kterou Jungkook ráno slyšel. Hned na to se okolo jeho nohy obmotaly ruce malé Rose -jak to měla ve zvyku každé ráno-. „Ani po ránu papa nepozdravíš?"  Jungkook se podíval na Rose objímající jeho nohu a odul spodní ret. Rose udělala smutná očka a zpevnila stisk kolem Jungkookovy nohy. „Promiň papa. Dobré ráno." „Dobré ráno sluníčko. Pro appa pojedeme jenom co se nasnídáš ano?" Rose zakývala hlavičkou a hned se natáhla pro talíř se snídaní.

Rose do sebe naházela snídani neuvěřitelnou rychlostí. Jungkook se chvílemi bál, aby se neudusila, ale věděl, že nemá cenu jí říkat, aby jedla v klidu. Prostě se opravdu moc těšila na Taehyunga a to jí nikdo nemůže vyčítat. „Jestli si dojedla, tak se běž obléct." Rose se rychle zvedla a už utíkala do svého pokojíku. „Jak roztomilé." Ozvala se Muffi postávající vedle Jungkooka. 

---------------

„Appa~" Ozval se pokojem dětský hlas. Taehyung sebou leknutím škubl, rychle se otočil a hned na to se v jeho náruči ocitla šťastná Rose. „Ahoj zlatíčko!" Zasmál se Taehyung a přitiskl malou Rose na jeho hruď. Jungkook je ode dveří sledoval s úsměvem na tváři. Jen co si ho Taehyung všiml, natáhl k němu ruku a Rose udělala to samé. Jungkook k nim tedy přišel a nechal se vtáhnout do rodinného objetí. „Dobré ráno lásko!" „Dobré ráno Taetae!" 

„Máš všechno sbalené?" Zeptal se Jungkook, když se odtáhl z objetí. „Ano, můžeme jít." Taehyung dal Rose na zem, aby si mohl přehodit přes rameno tašku s věcmi. Rose chytila z jedné strany Taehyungovu a z druhé Jungkookovu ruku a vydali se domů.