Take care of me

40

Taehyung vzal rychle prášek proti nevolnosti se sklenicí vody a spěchal za Jungkookem. Jen co se objevil ve dveřích, zděsil se. Uviděl před sebou Jungkooka opírajícího se o zeď a jak se mu třesou nohy. Taehyung hned položil věci, které měl v ruce na stolek a už chtěl jít za Jungkookem. Ten, jen co si všiml Taehyunga, zesláble zašeptal jeho jméno a vzápětí ztratil vědomí.

 „Jungkookie!!" Zakřičel Taehyung a tak tak ho stihl zachytit před tvrdým pádem. Taehyung s ním zkoušel třást a stále dokola křičel jeho jméno, ale Jungkook na to nijak nereagoval. Vzal ho tedy do náruče a odnesl ho do auta. 

Jen co dojeli do nemocnice, odnesl Jungkooka k Yoongimu do ordinace. „Tae co se stalo?" Optal se dost zaraženě Yoongi. „Hyung Kookie on... omdlel." Odpověděl Taehyung se strachem v hlase. „Dobře, tak mi ho polož sem." Poukázal Yoongi na lůžko. Taehyung tedy Jungkooka položil na vyšetřovací lůžko a sám si k němu sedl. Yoongi si mezitím připravil věci, které bude potřebovat pro vyšetření. 

Zatímco Yoongi vyšetřoval Jungkooka, Taehyung je pozoroval sklíčeným pohledem. Chtěl aby se probudil, aby se mu mohl omluvit za to, že se o něj nedokázal dostatečně postarat. Tak moc chtěl, aby se Jungkook probudil a zase se na něj usmál tím jeho roztomilým bunny úsměvem. Chybí mu.

„Co mu je?" Zeptal se hned Taehyung, když viděl, že Yoongi skončil. „V podstatě mu nic není, jen omdlel z nedostatku spánku a jídla. Je opravdu vyčerpaný, potřebuje se jen pořádně prospat a najíst." Řekl Yoongi diagnózu a když viděl jak se Taehyung tváří sklíčeně a provinile, objal ho kolem ramen. „A co miminko?" Zeptal se ještě Taehyung, na což se mu dostala odpověď, že miminko je v pořádku. Dokonce mu Yoongi chtěl říct i pohlaví, ale Taehyung to odmítl s tím, že by to chtěl slyšet až společně s Jungkookem.

I po čtvrt hodině přemlouvání si Jungkooka odvezli na pokoj. Taehyung si ho chtěl odvést zpátky domů, ale Yoongi ho nakonec přesvědčil, že bude nejlepší, když si ho tu pár dní nechají.

Taehyung ihned, jak viděl, že odváží Jungkooka na pokoj, se vydal za nimi. Na pokoji si přisunul židli k jeho lůžku, chytil Jungkooka za ruku a jen ho pozoroval. Tak moc se teď chtěl vzbudit v Jungkookově objetí a zjistit, že je to byla jen noční můra, ale bohužel si až moc dobře uvědomoval, že to sen není.

----------

Yoongi právě vešel do pokoje, kam nechal odvést Jungkooka, aby ho zkontroloval. Ovšem nad tím co uviděl se musel pousmát. Právě se dívá na Jungkooka ležícího na lůžku a Taehyunga, který drží jednu jeho ruku a hlavu má položenou na jeho hrudníku. Yoongimu bylo jasné, že se Taehyung od Jungkooka celou dobu nepohl ani na krok. Přišel tedy k nim a jemně zatřásl s Taehyungem za účelem ho probudit, což se i povedlo. „Tae měl bys jít domů. Je jedna odpoledne, musíš se najíst."  Taehyung nevěnoval Yoongimu ani pohled, protože pořád pozoroval Jungkooka. Ale vůbec se mu nelíbilo, co mu Yoongi řekl. „Hyung já ho tu nenechám. Víš vůbec, jak bude vyděšený až se probudí a nebude vědět kde je?!" Taeyhung poslední větu skoro až zavrčel, protože ví, že Yoongimu je úplně jasné, jak se Jungkook zachová, až se tam probudí úplně sám. 

„Ano Tae, je mi to jasné, ale já ho zatím pohlídám. A navíc stejně se musíš postarat o Muffi." 'Muffi musí mít strach co se stalo.' Pomyslel si Taehyung, tak se tedy zvedl, věnoval Jungkookovi polibek na čelo a zatím co ho hladil po ouškách, se ještě ujistil, že se od něj Yoongi nehne ani na krok zatímco bude pryč.