Hádka

127 7 2
                                    

Pohled Wedryho:

Přijeli jsme domů, vybalili a Sofka dala prát. Před pár hodinami odešla do svého bytu a já přemýšlel, že dojedu za Honzou a všechno si s ním vyříkám. Vezmu si mobil a napíšu mu.

,,Čau kde jsi."

,,Ahoj u sebe v bytě. Proč?" Zeptá se.

,,Jedu k tobě." Nečekám na odpověď vezmu si potřebné věci a vydám se na cestu. Po nějaké době zazvoním na zvonek. Honza mi otevře a pozve mě dál sundám si boty a jdu rovnou do obýváku.

,,Proč jsi přijel?" Podívá se mi do očí.

,,Potřebuji se s tebou promluvit."

,,O čem." 

,,O Sofii. Mohl by jsi mi vysvětlit proč jsi na ni tak koukal. Proč jsi na ní byl tak nepříjemný a ještě k tomu, proč si mě sakra před ní políbil? To se snaží sabotovat náš vztah? Sabotuji já snad tvůj vztah se Sárou?" Neodpověděl.

,,To já bych se měl ptát tebe, proč jsi se k ní tak chval. A proč jsi sní sakra spal! A přede mnou!" Osopil se.

,,Protože je to moje přítelkyně."

,,A já jsem co vzduch!" Začal jsem být naštvaný. Chová se jako dítě, které vyžaduje pozornost.

,,Nech toho sakra vždyť ty máš taky přítelkyni máš Sáru tak mi tady nedělej scény." Podíval se mi do očí a já ten pohled poznal. Takhle se vždycky díval, když mu něco moc ublížilo.

,,Já se s ní rozešel." Řekl zlomeným hlasem.

,,Proč?" V očích se mu třpytily slzy.

,,Proč? Protože tě miluji. Miluji tě víc než cokoliv jiného víc než ji." Propukl v pláč a otočil se ke mně zády. Až teď mi došlo, že jsem se choval jako úplný pitomec. Došel jsem k němu otočil, si ho k sobě a pevně ho přitiskl do objetí.

,,Ššš odpusť. Promiň mi to. Neuvědomil jsem si to." Odstrčil mě od sebe.

,,Jak by sis taky mohl uvědomit, když mě nemiluješ." Vzlykal.

,,Miluji jen jsem myslel, že jsi se Sárou šťastný. Nechtěla jsem ti to nějak kazit. Mrzí mě to. Když jsem viděl vaše fotky na tom Instagramu.. Navíc si nikdy nestěžovala, že s ní nespíš nebo, že to mezi vámi není takové."

 ,,No dřív jsem něco cítil, ale když jsme spolu začali mít vztah.. Lásku jsem cítil jen s tebou. A, když jsem s ní spal nebo líbal představoval jsem si tebe." Vysvětloval s pláčem. Došel jsem k němu opět ho objal a konejšil.

,,Neplač. To bude dobré slibuji. Jen jsem špatně pochopil." Lehce mu zvednu hlavu a políbím polibek mi začal oplácet. Dovedl mě do ložnice, kde jsme si oba nahrazovaly to co jsme si o víkendu zkazili. Oba dva jsme si vzájemně ukazovali něhu a lásku. Ten den jsme měli něžný a pomalý sex, který nám ukázal, že k nikomu necítíme to co k sobě navzájem. Zůstal jsem. Nešel domů, ale zůstal u něj jako kdysi. Jako jeho milenec. 

Tajemství  /Wedry a MenTKde žijí příběhy. Začni objevovat