Kap.4 - Jedné krve

1.5K 95 3
                                    

One blood

        ,,Mám tě moc ráda," zašeptala jsem mu do vlasů.

        ,,Já tebe taky," šeptnul a stisknul mě ještě víc. Chvíli jsme se jen objímali. Oba nás to uklidnovalo a přišlo, že když jsme byli víc spolu, tak se pak neděli ty divné věci kolem nás.

        ,,Tak fajn, copak jsi chtěl?" zeptala jsem se. Zašklebil se a pokrčil rameny.

        ,,Jak jsi řekla, nic se neděje. Jen tě chce Fury." Mezitím se už přesouval ke dveřím. Jak jsem uslyšela o Furym, hodila jsem po něm i ten druhý polštář.

        ,,Ty jeden..." Ale to už byl Collin pryč.

        Fury nemá rád, když jde někdo pozdě.

        Rychle jsem na sebe hodila bundu, ale nechala jsem si ji rozeplou. Podívala jsem se, jestli takhle můžu jít před Furyho. Bunda byla zimní, světle modrá. Prostě kouzelná. Objevila jsem ji v jednom krámku na Manhattnu a myslela jsem, že štěsím umřu. Rozhodně ladila s béžovýma riflema a šedýma polobotkama. Pak jsem se zaměřila na svůj obličej. Díky bohu, řasenka rozmazaná nebyla. Prstama jsem si rozčísla vlasy, aby nevypadali, jako kdybych právě vylezla z postele.

        Zadívala jsem se do svých očí. Měla jsem je modré, skoro azurové, po matce. Někdy se mě lidi ptali, jestli nemám čočky. A když jsem řekla že ne, nevěřili mi. Najendou jimi proběhla světle modrá, jako elektrika ale když jsme mrkla, bylo to pryč. Zavrtěla jsem hlavou. Tohle se mi poslední dobou stávalo čím dál častěji ale nikomu kromě Collina jsem to neřekla, ani Tonymu.

        Někdy, jako ted', když jsem se podívala do zrcadla, jsem sama sobě nepřišla....skutečná. Azurové oči, s modrými blesky, světlounce hnědé, skoro platinové vlasy a bledá plet'. Někdy jsem vypadala skoro jako duch.

        Vyhnala jsem ty myšlenky z hlavy a vyšla na chodbu. Vytáhal jsem si mobil a podle plánu jsem se nakonec dostala do Zasedačky. Hned jak jsem vešla tak mě Fury propálil pohledem. Nevinně jsem se usmála.

        ,,Prý jste mě potřeboval, pane." I když jsem mu, když u toho nebyl, říkala Fury, tak ted', když jsem se mu podívala do oka, vyšlo ze mě jedině pane.

,,Ano, už před," řekl a podíval se na neexistující hodinky na zápěstí, ,,deseti minutami."

        ,,Omlouvám se." Kývl hlavlou. Mezitím jsme se rohlédla po místnosti. Byl tu jen Tony a pozorně něco dělal na monitoru. Ostatní byli pryč. ,,A kde jsou ostatní?" Fury se na mě zamračil ale odpověděl.

        ,,Mají něco na práci."

        ,,Dobře, tak co jste chtěl?"

        ,,Potřebuju abyste si promluvila s Lokim." Vyvalila jsem oči.

        ,,Já? Proč?"

        ,,Myslím, že vám by snad něco mohl říct." Tony po něm hodil naštvaný pohled.

        ,,Jasně, Nataše neřekl skoro nic a Tess vyslepičí všechny svý plány, co?" zabrblal Tony.

        ,,Pane Starku, vím, že jste proti tomu, aby se slečna Kaine jakkoliv přiblížila k Lokimu. Je to ale důležité a jakkoliv se cítíte být za slečnu Kaine zodpovědný, ted' není čas hrát si na... rodiče," odvětil Fury a odvrátil se od Tonyho zase ke mně. ,,Věřím, že to zvládnete."

Blue mind (Mischievous 1) •Loki cz ff•Kde žijí příběhy. Začni objevovat