Blue mind (Mischievous 1) •Loki cz ff•

Kap.17- Noční můra

Nightmare

Už podruhé za stejnou noc jsem se probudila ale tentokrát v Lokiho náručí. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila, co se stalo. Zamračila jsem se. Co mě probudilo tentokrát? Zaposlouchala jsem se; čekala jsem zase nějaké blesky ale nic.

Pohlédla jsem na Lokiho. Bylo to poprvé, co jsem ho viděla spát a... byl naprosto k sežrání. Teď měl celý obličej uvolněný, ne stažený do té nenávistné grimasy a vypadal díky tomu o něco mladší. Objímal mě kolem ramen a já měla hlavu položenou a jeho hrudi, tak, že jsem slyšela bít jeho srdce.

Najednou sebou trhnul a já se na něj vylekaně podívala. Několikrát zamrkal. Zpozorněla jsem ale stále spal. Oddechla jsem si. Už jsem se chtěla pokusit znocu usnout, když se úplně prohnul v zádech a sípavě se nadechnul. Co se to děje? podivila jsem se. S nechápavým výrazem jsem sledovala, jak jeho kůže pomalu modrá.

Natáhla jsem ruku a pomalu mu položila dlaň na tvář.

V mžiku jsem byla někde jinde. Stála jsem v místnosti, kterou osvětlovalo pouze světlo pochodní. Nakrčila jsem obočí. Kde to k čertu jsem?

Uslyšela jsem rozezlené hlasy a tak jsem šla za nimi. Třeba mi řeknou, co se děje.

Jak jsem se blížila, jeden hlas mi připadal čím dál víc povědomý. Když jsem byla už jen kousek od nich, poznala jsem ho. Loki.

O chvíli později jsem ho i uviděla. Hádal se s nějakým starším mužem, ze kterého vyzařovala autorita ale i přes to na něj Loki křičel.

,,Loki?" oslovila jsem ho opatrně. Nechtěla jsem aby se zase rozzlobil. Netušila jsem, jak se to stalo. Přece jsme byli u nás v bytě a tady to vypadalo... jako Asgard.

A pak mi to docvaklo. Tohle musí být Lokiho vzpomínka.

Jestli to byla jeho vzpomínka, nevidí mě. Přiblížila jsem se k nim až jsem stála jen pár kroků od nich.

,,Loki," zašeptal starší muž.

,,Otče." Takže tohle je Odin. Málo jsem o něm četla. Byl otcem Thora a Lokiho a měl za manželku Friggu. A také vládl všem devíti říším, včetně naší malinké Země.

,,Loki, proč už Thora nenecháš být?" zeptal se lítostivě ale Loki se jen zamračil.

,,Ten hlupák nemá nárok na trůn," zasyčel.

,,Jeho korunovace se blíží, synu. Za týden už bude prohlášen mým nástupcem a nedlouho poté bude králem."

,,On vše zničí!" vykřikl zoufale Loki a vrhl po Odinovi nenávistný pohled. ,,Ale tobě je to zřejmě jedno," zašeptal.

,,Loki Odinsone, jak se opovažuješ?" zahřměl Odin, najednou plný síly. I já musela přiznat, že vypadal docela děsivě ale Loki stále stál na jednom místě a vzpurně mu hleděl do očí.

,,Až Asgard padne, bude to jen tvoje chyba," zašeptal Loki a s hlavou hrdě vztyčenou odešel.

Tohle je zajímavé. Takového Lokiho jsme neznala. Byl starostlivý a měl strach o Asgard.

Chtěla jsem jít za ním ale jak jsem udělala krok, ocitla jsem se zase někde jinde.

Stála jsem ve stínu stromu a viděla partu pěti dětí (teenagerů?), jak si hrají kousek ode mě. Ze začátku jsem to nechápala. Jaké děti mohl Loki znát? Když jsem ale uviděla obličej toho blonďatého chlapce, došlo mi to. Byla to Thorova mladší verze.