Kap.12- Spojenec 2/2

803 74 2
                                    

Ally 2/2


,,Loki?" zašeptala jsem potichu ale on nereagoval. Postavila před něj a zamávala mu rukou před obličejem. Pořád nic.

Klekla jsem si a dotkla se opatrně jeho tváře. Prudce sebou trhl a zamrkal. Když mě uviděl, tak se najednou zatvářil rozzuřeně.

,,Co to děláš?" sykl rozčileně a postavil se. Vyděšeně jsme na něj zírala a vůbec ho nepoznávala. Jako by to byl naprosto jiný člověk než ten, který tu byl se mnou doteď.

Chtěla jsem si stoupnout, byla jsem nervózní z toho, jak se tyčil tak vysoko nade mnou.

,,Zůstaň klečet," přikázal a sklonil se ke mně. Už zase jsem se bála mu pohlédnout do očí. Přišlo mi bezpečnější koukat do země ale jemu se to asi nelíbilo. Chytnul mi bradu mezi palec a ukazováček a zvedl mi ji tak, aby mi viděl do tváře. ,,Podívej se na mě." Poslechla jsem i když se mi to nelíbilo. Až moc mi to připomínalo tu noc.

,,Loki, prosím," zašeptala jsem a cítila, jak mi slzí oči. Krutě se usmál. Sklonil se ke mně ještě blíž, že jsem cítila jeho dech na obličeji. ,,Loki."

,,Už nikdy," sykl, ,,už nikdy, se mě nedotkneš, pokud ti to nedovolím. Je ti to jasné?" zašeptal. Přikývla jsem.

,,Ano," řekla jsem opatrně.

,,Dobrá. A teď, když jsme si to vyjasnili, půjdeme konečně za Manningem," konstatoval otráveně a narovnal se.

,,Loki proč?" odvážila jsem se zeptat. ,,Vždyť to bylo v pořádku. Co se stalo?" zašeptal jsem se. Zeptala jsem se na to samé co minule. Tentokrát mi ale odpověděl.

,,Ty sis opravdu myslela, že jsem to myslel vážně?" Uchechtl se a mě přeběhl mráz po zádech. ,,Musel jsem tě udržet naživu, protože tě potřebuju," zašeptal mi do ucha. ,,Jsi jen prostředek k mé výhře." Ušklíbl se. ,,Ty jsi tak naivní, jako všichni ostatní," pokračoval a já cítila, jak mi opět po tváři teče slza. Loki by mě nemohl víc zranit, když byl mě znovu bodnul.



Tak a Loki na bílém koni je pryč a místo něj se tu objevil... no... Loki. Co na to říkáte? :-D

-Dante

Blue mind (Mischievous 1) •Loki cz ff•Kde žijí příběhy. Začni objevovat