Blue mind (Mischievous 1) •Loki cz ff•

Kap. 20 - Jizvy

Scars

Popošla jsem k Lokimu o pár kroků blíž; oči jsem ale stále měla upřené na kámen. Z transu mě vytrhl zvonící telefon. Collin. Díky bohu za něj.

Collin's pov

,,Ahoj Tess," pozdravil jsem sestřičku a usmál se, i když mě nemohla vidět. Konečně jsem se dostal k tomu abych jí zavolal.

,,Cole!" vykřikla nadšeně. ,,Kdy se vrátíš domů?"

,,To ještě nevím," povzdechl jsem si. ,,Vypadá to, že budu muset zaletět do L.A. kvůli účetnictví."

,,Co se děje?" zeptala se znepokojeně.

,,Někdo okrádá firmu."

Odfrkla si. ,,Doufám, že toho bídáka dostaneš."

,,To já taky," řekl jsem a zavrtěl se na židli. ,,A u tebe je vše v pořádku?"

,,Jo, jasně," odpověděla, jenže já jí z nějakého důvodu nevěřil. Proč by mi ale lhala? 

,,Dobře. Uvidíme se za pár dní, dobře?" 

,,Už abys byl doma." Rozloučila se a zavěsila. 

,,Mirando!" zavolal jsem na svou sekretářku. 

,,Ano pane Kaine?" 

,,Ať mi připraví letadlo do L.A.. A řekněte Peterovi, že letí se mnou." Přikývla a odběhla do své kanceláře. Ještě mi v hlavě vrtala Tess ale pro dnešek jsem to musel zazdít. Teď bylo důležitější zjistit, kdo nás okrádá. Jen doufám, že mi v tom Peter pomůže a nebude spíš přítěž. Moc dobře jsem si pamatoval, co provedl v Chicagu ale zatím mi byl dost užitečný na to, aby to vyrovnalo jeho... problémy.

*pustťe si pls média ;-)

Tess's pov

Čekala jsem, až otevře oči.

,,Loki," zašeptala jsem, když se "vrátil". Byl zamračený. ,,Co se děje?" 

Zavrtěl hlavou. ,,Nic. Vše je v pořádku." 

,,Nelži mi," řekla jsem. Překvapeně se na mě podíval. ,,Řekni mi pravdu."

Uchechtl se. ,,Proč bych měl?"

,,Slíbil jsi mi to!"

Nechápavě na mě pohlédl.

,,Slíbil jsi mi, že už to nebudu muset zažít. Tu bezmoc," šeptla jsem a vyhrnula si tričko. Když uviděl tu jizvu, o krok ustoupil. Byl překvapený. Aby ne; od té doby, co mi ji vypálil se změnila. Teď měla o pár odstínů tmavší barvu než moje kůže ale přesto byla dost dobře vidět. 

,,Mohla sis za to sama."

Vyhrkly mi slzy z očí. ,,Slíbil jsi mi pravdu. A já kvůli tobě musím lhát svému bratrovi. A on nikdy neprovedl nic špatného," řekla jsem dřív, než stačil něco poznamenat. 

Stoupl si těsně ke mně. ,,Ukázal jsem ti pravdu." Pohlédla jsem mu do očí... a něco se ve mně zlomilo. Nevím jak dlouho jsem to v sobě držela. Možná od té doby, co jsem se to dozvěděla o Furym. Jenže.. nešlo to ovládnout. Vzpomněla jsem si, co mi provedl. Co udělal na Helicarrieru. Jak jsem jen mohla být tak slepá? A jak to, že to vidím až teď?

,,Jsi zrůda," zasyčela jsem mu do obličeje. Nejprve ztuhnul a pak celý zbrunátněl. Chytl mě za ruku. 

,,Ty nemáš ani ponětí, co já jsem," zasyčel mi do ucha. Vytrhla jsem se mu a rozzlobeně jsem se na něj podívala.