Come with us

School mood

Velice zajímavý den začal hned na chodbě. Po cestě do naší třidy. V klidu s Miou procházely mezi davem studentů do třídy, když najednou se rozezněl školní rozhlas.

,,Carolina Payne a Mia Stevark do ředitelny hned!!!" řekla naštvaně ředitelka naší školy.

Vyděšeně jsme se na sebe podívaly a studenti kolem nás měly stejně nechápavé pohledy jako my. My dvě s Miou jsme patřily k jedním z mála nejvzornějším studentům na škole. A když říkám k jedním z mála tak opravdu asi z pěti studentů z celé školy. Rychlým krokem jsme se rozešly k ředitelně která byla úplně na opačné straně. Po cestě jsem srazila pár holek, ale asi to přežily, protože po mě nikdo neřval. 

Když jsme došly k dveřím od ředitelny, podívaly jsme se na sebe a Mia se rozhodla zaklepat. Na vyzvání jsme vešly dovnitř. 

,,Posaďte se." přikázala nám ředitelka s neutrálním výrazem na obličeji. Dosela jsme měly strach, protože jsme netušily co jsme udělaly. ,,Slyšela jsem, od pana učitele Browna, že jste v pátek opustily jeho hodinu dříve bez jeho svolení. Jak tomu mám rozumět?" zeptala se a my se na ni nechápavě podívaly. Mia spustila. ,,Omlouvám se paní ředitelko, ale pokud vím tak pan učitel Brown učí od třetího ročníku geografii na této škole, je to tak?" optala se Mia. ,,Ano je to tak, ale je nezdvořilé odpovídat na mou otázku otázkou!" řekla výhružně a její obličej už nebyl neutrální, ale naštvaný. ,,Omlouvám se, ale Mia má pravdu." spustila jsem, ,,my jsme v prvním ročníku a pan učitel Brown nás vůbec neučí, takže jste si nás s někým musela splést." dokončila jsem svou myšlenku. Učitelka se na nás podívala a pak se zadívala na papír před ní. ,,Omlouvám se m'vám strašně moc holky, měly sem přijít Becky a Sandra, ale zavolala jsem vás místo nich, omlouvám se." odpověděla už s úsměvem na tváři. ,,Můžete tedy odejít do hodiny." usmála se a my odešly s pozdravem pryč na chodbu. Zase jsme se na sebe nechápavě podívaly, ale neřešily jsme to a začaly se smát. 

Zbytek hodin ve škole probíhal normálně. Vždycky byla hodina a pak přestávka nic zajímavého se nedělo. 

Pak jsme ovšem šly na oběd a mě volal Loui. Zvedla jsem hovor a chtěla začít mluvit, ale přerušil mě. ,,Ahoooj Carol!!" zařval do telefonu až jsem nadskočila leknutím. ,,Ahoj Louisi." smála jsem se. ,,Potřebuješ něco?" zeptala jsem se hned, než začal zase mluvit. ,,Ano, chtěl jsem ti říct, že už stojím na parkovišti před školou, ale....." nestihl to doříct a skočila jsem mu do řeči. ,,Jotaktampočkejnajímseapřijdu,aleteďužmusímkončittaktamčekej." řekla jsem rychle. ,,Carol, ale máme problém musím ti-...." chtěl něco říct ale já hovor položila s tím že mi to řekne potom. To jsem ovšem nevěděla, že mě celou dobu někdo poslouchal. ,,ONA TEĎ VOLALA S LOUISEM TOMLINSONEM, OOO MUJ BOŽE. A ON ČEKÁ VENKU." rozkřikla se nějaká holka po celé jídelně. Z okna jsem viděla u Louisova auta milion lidí a všichni co byli v jídelně tam běželi taky. Tak Louis měl asi pravdu, že ten problém nepočká. Zůstala jsem v jídelně  a najedla se, je to celkem creepy sedět v prázdné jídelně sama. Aspoň tam byl klid konečně. To co se dělo venku jsem sledovala z okna a nehorázně se tomu smála. Vidět Louisův výraz bylo k nezaplacení. Určitě si říkal kde jsem a modlil se abych už přišla, ale mě neskutečně bavilo ho takhle šikanovat. Ještě chvíli jsem tam tak seděla a nic nedělala než jsem se rozhodla opravdu jít za ním. 

Vyšla jsem z hlavních dveří a Louisův pohled byl opět k nezaplacení. Seděl tam jakoby poprvé viděl fanoušky. Jeho štěněcí oči prosily abych už přišla. Když mě uviděl stát u dveří, celý se rozzářil. Jenom doufal, že se přes ně dostanu. Já ale měla plán. 

,,V učebně A52 je Ariana Grande a čeká na vás." zařvala jsem absolutní hovadinu která mě jako první napadla. Pak jsem se začala smát, ale to už jsem málem byla udupaná na zemi. Ti šílenci mi uvěřili a já jim otevřela dveře a všichni vběhli dovnitř. Jenom jsem zabouchla dveře a rozběhla se k autu.

,,Ty jsi fakt šílená." řekl smějící se Louis. ,,Proč jako?" optala jsem se. ,,Ty se ptáš proč? Konečně jsem se jich zbavil." odpověděl mi pořád se záchvatem smíchu. ,,Aha, to nic nebylo." taky jsem se začala smát. Pak se Louis rozjel směrem domů. ,,Příště pro mě už nemůžeš jet." řekla jsem do ticha když už jsme byli v polovině cesty. ,,No tak to máš pravdu, ale je ti jasné, že busem jet nemůžeš." namítl Louis. Protočila jsem oči. ,,Jo je mi to jasné, ale jak jinak to chceš udělat?" řekla jsem z vítězným tónem. ,,Neboj se už mám plán." řekl a šibalsky se na mě usmál. Poraženecky jsem opřela hlavu o dveře auta a nic neříkala. ,,Tak jsme tady." řekl Louis. ,,Louisi však to není náš dům." oznámila jsem mu, aby nastartoval a jel domů. Opravdu jsem neměla náladu na jeho vtípky. ,,Já vím, jel jsem tu schválně, vystup." přikázal mi. Otevřela jsem dveře a vystoupila. ,,chci si koupit zmrzlinu." řekl nakonec. Zase jsem dostala záchvat smíchu a on nechápal proč. ,,Čemu se zas směješ?" zeptal se nechápavě. ,,Ale ničemu běž si pro tu zmrzlinu." odpověděla jsem mu pořád se smíchem a mířila zpátky k autu jakože si sednu a počkám na něho. Ovšem to asi nebyl jeho plán a chytl mě za ruku a otočil k sobě. ,,Kam si myslíš, že jdeš?" zeptal se mě. ,,Ty jdeš se mnou jako." odpověděl si sám a usmál se na mě. Nestihla jsem ani protestovat a už jsme byli uvnitř. ,,Jakou si dáš?" zeptal se mě. ,,Neříkala jsem, že chci taky." odpověděla jsem mu. ,,Já jsem to říkal, tak si vyber." odvětil. ,,No jo. Tak chci čokoládovou." odpověděla jsem mu. Přikývl a objednal dvě čokoládové zmrzliny. Když jsme vyšli ven vypadlo z něj nakonec, ,,Chtěl jsem ti udělat radost."  sklopil hlavu ke svým botám. Zastavila jsem se a podívala na něho. Nechápal co se děje tak se zastavil taky a podíval se mi do očí. ,,Co?" zeptal se nechápavě. ,,Děkujuu moc." odpověděla jsem mu a tím mu vykouzlila obrovský úsměv na tváři. když jsme zmrzlinu oba snědli, nasedli jsme do auta a jeli konečně domů.

Když jsme přijížděli k domu, Harry a Niall se vyřítili z vchodových dveří a běželi k autu. Vystoupila jsem z  auta a oba dva ke mně přiběhli a pevně objali. Chvíli jsem si myslela, že nepopadnu dech, ale povedlo se mi to. Co se to s nimi stalo? Za tím určitě něco bude. Přišlo mi to dost podezřelé. A taky jsem měla pravdu.

.

. 

Ahoojte všichni, tady máte další díl po trošku delší pauze. :))) Těšíte se jak to dopadne ? Snad se líbí a jsem moc ráda za všechny co čtou. I love you all.