Come with us

Confused feelings

Po obědě jsme se teda všichni, kromě Liama, vydali na pláž. Loui, Zayn a Sofie si celou cestu o něčem povídali a šli vepředu. Já, Harry a Niall jsme šli v tichosti vzadu. Ticho prolomil Niall. ,,Zapomněl jsem si opalovací krém!" zastavil se a řekl. Je pravda, že bylo opravdu velké teplo a dost stupňů. S Harrym jsme se na něho otočili. Harry protočil očima a šel dál. ,,Buď vklidu, já sem taky zapomněla." odpověděla jsem vklidu oproti němu. ,,Podívej se na mě jak jsem bílý, já se spálím hned." vypadlo z něho. Nadzvedla jsem obočí a začala se smát. ,,A já jsem bůh ví jaký černoch." odpověděla jsem mu se záchvatem smíchu. ,,Pojďte a neřešte takové hovadiny." zavolal na nás Harry. Dneska byl z nějakého důvodu dost podrážděný. Dohnala jsem Harryho a Niall se ploužil vzadu jako bez duše. To ho opravdu tak vzalo, že bude spálený? Zeptala jsem se sama sebe, protože mně se to stává úplně běžně. ,,Líbí se ti Niall?" zeptal se z ničeho nic Harry. Než jsem stihla odpovědět, řekl, ,,Ptám se, protože tě mám opravdu rád a jestli se ti líbí Niall, přestanu se snažit." řekl smutně. Opravdu jsem nevěděla co říct, protože s Harrym se cítím opravdu šťastná a všechny chvíle, které jsem s ním zažila byly opravdu úžasné. Na druhou stranu mi z nějakého důvodu vadí, že se Sofie k Niallovi tak má. Moje pocity jsou teď opravdu zmatené a ještě do toho tady je Sofie, která všechno ještě zhoršuje. ,,Hm, já opravdu nevím." odpověděla jsem mu. Harry si jen povzdychl. Pak chytil moji ruku a nic neříkal. Asi po 5 minutách opět promluvil. ,,Budu se snažit, i kdyby mě to mělo stát život." řekl a usmál se na mě. Úsměv jsem mu oplatila a pak jsme už jenom v tichosti šli ruku v ruce směr pláž.

V hlavě se mi opět hromadilo milion myšlenek. To co Harry řekl, bylo upřímné a od srdce. Poznala jsem to z jeho očí. Vždycky když něco myslí opravdu vážně jeho zorničky se zmenší a ostře zelené smaragdy jakoby zblednou. Byla jsem dost v rozpacích. Jak že se bude snažit? O co se bude snažit? Vůbec jsem nevěděla co tím myslel.

Když jsme došli na pláž Sofie ke mně přišla a řekla, ,,Carol? Můžu sis tebou promluvit?" zeptala se a podívala se na Harryho. Harry pustil moji ruku a odešel za kulkama, kteří šli naproti Niallovi, který se někde vzadu zapomněl. ,,Chtěla jsem se ti omluvit za to jak jsem se chovala, opravdu nevím co to do mě vjelo. Moc se omlouvám." řekla smutně a sklopila hlavu dolů. ,,Ty jsi mně tady pozvala, abych mohla kluky poznat a já jsem se zachovala takhle." dodala. ,,Vpohodě, to neřeš." odpověděla jsem ji. Popravdě tohle mi až tak nevadilo. Chvíli jsme tam stáli a povídaly si, než za námi přišli kluci.

,,Jdeme do vody?" zeptal se nás Louis. Obě dvě jsme přikývly. Louisovi se na tváři objevil úšklebek a mně hned bylo jasné co má na mysli. Nabral Sofii a hodil si ji přes rameno a rozběhl se do moře, stejně jako asi před třemi dny udělal Harry mně. Chvíli jsem tam jen stála a pozorovala Louise se Sofií jak po sobě stříkají vodu. Pak se za nimi rozběhl Zayn a skočil šipku v té nejplytčejší vodě takže narazil hlavou do dna. Začala jsem se nehorázně smát. Když se vynořil uviděl mě jak se směju a usmál se na někoho za mnou. Pak jsem jen ucítila něčí paže jak mě vzaly do náruče a daný člověk se se mnou rozběhl přímo do moře. Skočil se mnou a oba jsme se potopili. Když jsme se vynořili musela jsem se zhluboka nadechnout, protože jsem spolykala docela dost vody. Až pak se mi naskytl pohled na smějícího se Harryho. Pořád mě držel v náruči a nepřetržitě se smál. Lehce jsem ho bouchla do hrudi, a on na mě udělal štěněcí oči. Pak se usmál a pustil mě. Jelikož jsem si myslela, že dosáhnu na dno, snažila jsem se nohou vyhledat dno, ale místo toho jsem se celá potopila. Harry mě objal kolem pasu a přitáhl k sobě. Připomnělo mi to situaci, která se stala minule, přesně na tomhle místě. Nevím proč pořád chodíme jenom sem. Vždycky když jsme tady Harry udělá něco takového. 

Nakonec jsme všichni ve vodě hráli nějakou hru. Byla to opravdu sranda, všichni jsme se dobře bavili a smáli. Dokud kluci nevymysleli nějakou hru ve dvojicích. ,,Já chci být s Carol." řekl Harry a Niall jednohlasně. A pak už jenom vypukla válka. Oba se do sebe pustili. ,,Ty si s ní pořád." vyjel po něm Niall. ,,To není pravda, ty se k ní pořád cpeš." odpověděl mu Harry. ,,No to víš, že jo. Ty s ní pořád chodíš ven, děláte si navzájem snídaně a bůh ví co ještě." řekl hnusně Niall. ,,Tohle si přehnal." rozběhl se naproti němu a svalil ho na zem. ,,Ona není děvka jako všechny holky s kterýma si něco měl." řekl Niall když dopadl na zem a Harry mu seděl na břiše. Tohle ho opravdu vytočilo. Napřahoval ruku, že ho praští, ale Zayn a Louis byli rychlejší. Zayn odtáhl Harryho hodně daleko od něho a Nialla si vzal na starosti Louis. Něco po sobě ještě křičeli, ale to už jsem neslyšela, protože jsem se rozběhla směrem k naší vile. Oba dva se za mnou chtěli rozběhnout, ale kluci je nepustili, protože by si po cestě ještě porvali. 

Běžela jsem celou cestu domů. Rozbrečela jsem se hned jak jsem je ztratila z dohledu. Po chvíli běhu už jsem viděla naši vilu tak jsem zpomalila, ale pořád jsem běžela. Nevěděla jsem jestli šli za mnou nebo tam zůstali. Když jsem doběhla otevřela jsem si dveře, vyzula boty a hned běžela do svého pokoje. Liam mě zahlédl a něco mi říkal. Neposlouchala jsem ho. Brečela jsem jako malé dítě. Zamkla jsem se v pokoji, opřela o dveře a brečela. Asi po hodině můj brek nepřestával. Dole jsem zaslechla hlasy. Poznala jsem, že přišli. Ale po hodině? Co se tam venku ještě muselo stát když přišli tak pozdě? Někdo zaklepal na dveře. ,,Běž prč, nepustím tě dovnitř, ať už jsi kdokoliv." snažila jsem se říct aniž by šlo poznat, že brečím. Vůbec se mi to nepovedlo. ,,Carol, to jsem já Sofie. Prosím pusť mě dovnitř, je to důležité." řekla dost smutně. Rozhodla jsem se ji pustit. Odemkla jsem dveře a ona vešla do pokoje. Když mě viděla, zděsila se, ,,Jak to vypadáš." řekla. Zamkla za sebou dveře, postavila mě na nohy a řekla, ,,Ty musíš jít do sprchy." vedla mě do koupelny. Nechala mě tam a odešla do pokoje. Osprchovala jsem se a převlékla se do tmavě modrých tepláků a volného bílého trika. 

,,Takže,....." začala. ,,Prosím neděs se, ale Harry má lehký otřes mozku a roztžený ret. A Niall,....." sklopila hlavu, ,,ten je na tom trochu hůř." dopověděla. Vykulila jsem na ní oči. Najednou se mi zatmělo před očima. ,,Carol si vpořádku? Celá si zbledla." zeptala se mě s ustaraným výrazem. ,,Ano, jsem." odpověděla jsem tiše. ,,Co se stalo Niallovi?" zeptala jsem se poté co jsem tak nějak pobrala všechno co mi řekla. ,,No víš,..... jak jsme šli zpátky domů, po tom co jsi utekla, Harry se vysmykl Zaynovi a znova se vrhl na Nialla," poklesla hlasem a pokračovala dál, ,,svalil ho znovu na zem a zasedl mu nohu, Niall se bránil a udeřil ho omylem do hlavy, docela silně. To Harrymu způsobilo otřes mozku. Pak se začali rvát ještě víc. Harry z toho vyšel jenom tím roztrženým rtem, ale Niall má zlomenou nohu, a teď leží v nemocnici." dopověděla. ,,Cože?! A jak na tom je? Co mu vlastně je?" vykřikla jsem po ní. ,,Harry ho udeřil do břicha, a doktoři říkali, že má dost silné vnitřní krvácení." odpověděla mi. Pane bože. Proč se začali rvát znova? Proč to Harry vůbec udělal předtím. Moje myšlenky se opět všechny plantaly dohromady. Mám o Nialla opravdu velký strach. Co bez něho budu dělat, když to nedopadne dobře. Přemýšlím opravdu pesimisticky, ale nedokážu si to bez něho představit. Zvedla jsem se z postele, odemkla dveře a vyběhla z pokoje. Běžela jsem po schodech dolů, odkud vycházely všechny hlasy.

.

.

Tady je další část. Doufám, že se líbí. Moc se omlouvám, že jsem včera nevydala, ale neměla jsem opravdu žádné nápady. Potřebovala jsem si dát pauzu. Snad to chápete. :)))