Gay Escort - Niam

8.

Snažil jsem se usnout. Zahnat ty myšlenky, jenž bloudily ke stvoření vedle mě. Nešlo to však. Ať jsem počítal ovečky pořád a pořád dokola, ať jsem se převalil z jednoho boku na druhý, stále jsem nemohl svou hlavu přinutit, aby se uchýlila ke spánku, po kterém jsem toužil. Možná to mohlo být alkoholem. Možná tím, že v mých uších stále zněla hlasitá hudba z celého dne. Hluboko uvnitř jsem však věděl, že právě brunet, který ležel na stejné posteli jako já, je tím důvodem, proč se mi nechce spát.

"Liame?" zašeptal jsem do ticha po dlouhých minutách snažení se usnout. "Liame, spíš?" zkusil jsem znovu tiše promluvit, abych zjistil, zda je druhý obyvatel tohoto pokoje vzhůru.

"Ne." k mým uším dolehl tichý smích. Jako kdyby Liam, můj falešný přítel, očekával, že dříve nebo později promluvím. "Nemůžeš spát?" jeho otázka byla jen řečnická. Muselo mu být po mém převalování jasné, že nemohu.

Před tím, než jsem znovu promluvil, jsem se přetočil na bok tak, abych mu mohl pořádně pohlédnout do tváře. V pokoji byla tma, ale jelikož už si na ni mé oči zvykaly, mohl jsem lehce rozpoznat rysy jeho nádherného obličeje. "Nejsem unavený." i když jsme věděli, že jsme oba vzhůru a v pokoji jediní, stále jsme šeptali, jako kdybychom nechtěli probudit nikoho jiného v tomto hotelu. 

"Já také ne." lehce se na mě usmál a mé srdce se znovu rozbušilo rychleji než před tím. "Nejspíše je to tím alkoholem, co jsme za celý den vypili."

"Asi ano." i na mé tváři se usídlil úsměv. Na chviličku mezi námi nastalo příjemné ticho. Hleděli jsme si navzájem do očí a já jsem se nemohl zbavit velice příjemnému pocitu, který opět naplňoval mou hruď. "Jak si se vlastně dostal ke své práci?" radši jsem promluvil před tím, než celé mé tělo vzplálo. 

Liam se znovu tiše zasmál. Nejspíše se svými klienty nerozebírá svůj osobní život a už vůbec ne důvody k jeho práci. "Tu společnost založil můj kamarád. Celou střední básnil o tom, že by chtěl mít jednou vlastní firmu a jednou jsme se spolu bavili o tom jak je randění strašně těžké a že by chtěl jen někoho, s kým by se cítil dobře a tak nás napadlo, že by mohl založit solidní společnost s nabídkou eskortu pro muže i ženy. Ze začátku to samozřejmě moc nešlo a proto jsem byl jedním z prvních kdo u něho začali pracovat. Nejenže jsem mu chtěl pomoci, ale hlavně mi to přišlo jako super nápad a odreagování."

Upřímně ani nevím, co jsem očekával za odpověď. Možná jsem si myslel, že mi vypoví srdcervoucí příběh o tom, jak ho rodina vyhodila z domu a on musel začít prodávat své tělo, aby se vůbec uživil. Tak to přece ve filmech a v knihách bývá. Samé drama, nebezpečí a nástrahy, které hlavní hrdina musí překonat. Tohle bylo obyčejné a vlastně i docela milé. "A jaké to je předstírat lásku k cizím lidem? Chodit s nimi na rande, usmívat se, spát s nimi." Byl jsem zvědavý. Taková práce ho přece musí bavit. Jinak by ji nedělal. 

"Vlastně, abych pravdu řekl, je to pro mě docela přirozené. Nikdy jsem s tím neměl problém a po většinu času ani nic nepředstírám. Většině lidem stačí, když jsem na ně milý, že jsem všímavý, pozorný, zábavný. Tak jak se chovám třeba i s tebou, to jsem zkrátka já. Nic z toho není falešné. Tedy kromě toho, že spolu nechodíme, ale jinak jsem sám sebou. Baví mě být ve společnosti, rád poznávám nové lidi a zároveň se na nikoho nevázat." vypadal opravdu šťastně, když o tom mluvil a na jednu stranu to dávalo smysl. Nedělá nic špatného. Prostě je sám sebou, užívá si s lidmi a dostává za to zaplaceno. To zní jako dokonalý život. "Navíc nemusím brát všechny zakázky. Vždycky jsou mi dány kontaktní údaje na klienta a pokud už během prvního hovoru nebo první schůzky zjistím, že to není někdo s kým bych byl schopný pracovat, tak mohu okamžitě všechno zrušit a peníze mu vrátit. To jsem však udělal za celá ta leta jen dvakrát. Většina lidí, co tyhle služby chtějí, je opravdu milá a chtějí jen někoho kdo by jim dal pocit lásky. Takže těm lidem vlastně pomáhám."