10.

914 100 7
                                    

Musím přiznat, že jsem byl docela nervózní z následujícího rána. Bál jsem se, že ta dokonalá noc zničila vztah mezi námi. Přece jen náš vztah měl být pracovní. Co když to mezi námi bude teď trapné a nepříjemné? Co když spolu už nebudeme moci pořádně komunikovat? Co když jsme tím zničili úplně všechno?

Opravdu jsem se nechtěl druhý den ráno probudit, ale budík, který se rozezněl pokojem v půl osmé ráno, mi bohužel věčný spánek nedovolil. Díky tomu, že po požití většího množství alkoholu mám vždy alespoň slabou kocovinu, mi bylo jasné, že se musím ráno dostavit na snídani ve formě švédských stolů, abych do sebe dostal alespoň nějaké jídlo a hlavně kafe, abych mohl po zbytek dne alespoň trochu fungovat. V tuto chvíle jsem však litoval, že jsem si včera budík nastavil. Bylo mi dobře zachumlanému v peřině až po bradu, kde jsem unikal svým problémům, tak jako to dělá každý správný dospělý člověk.

Poté, co jsem s otráveným a unaveným vzdechem vypnul ten otravný zvuk, jsem se pomalu přiměl otevřít oči a snažil se zjistit v jaké stavu se vlastně mé tělo nachází. K mému štěstí mě hlava jen lehce třeštila a žaludek byl jen mírně neklidný. Ještě, že tak. Nechtělo se mi celé ráno strávit v koupelně s hlavou v záchodě. Nejspíše ze mě musel trochu alkohol vyprchat během toho sexu. Myslím, že potom, co všechno jsem vypil, by mi za normálních okolností bylo mnohem hůř.

Můj pohled spočinul na druhou stranu postele. Liam se už také pomalu probouzel. Vypadal roztomile, když se protahoval. Byl jako malé koťátko, které se zrovna probudilo z dlouhého a kvalitního spánku. 

Když pomalu otevřel svá hnědá kukadla, mé srdce se zběsile rozbušilo. Nemohl jsem se uklidnit. Začal jsem se opravdu bát toho, že to mezi námi bude divné. Měl jsem pocit, jako kdyby celé mé tělo polil studený pot. "Dobré ráno." pozdravil mě s lehkým úsměvem a po mých zádech přeběhla husí kůže díky hrubosti jeho ranního hlasu.

"Dobré ráno." vydechl jsem tiše a uhnul pohledem z jeho očí, snažíc se uklidnit. No tak Nialle, jsi dospělý muž. Nechovej se jako puberťák, co právě zažil svůj první sex. To už máš přece dávno za sebou. 

Liam se pomalu vyzvedl do sedu stejně jako já a promnul si svými dlaněmi unavený obličej. "Jak ti je?" Znovu se o mě zajímal tak jako vždycky. Choval se, jako kdyby se mezi námi nic nezměnilo. Jako kdyby byl zvyklý na obyčejný sex bez citů, což s jeho prací vlastně vůbec není překvapivé.

"Čekal jsem to horší." Musím přiznat, že potom, co jsem toho vypil jsem čekal, že si budu přát dnešní ráno umřít. A nejen kvůli bolesti, ale kvůli zostuzení. V noci jsem s ním měl sex! S klukem, kterého prakticky neznám! Nebo znám, ale ne nijak osobně. A ještě ke všemu s někým jako je on! Proč ten sex musel být tak dobrý?! Teď nebudu myslet na nic jiného! 

"Jestli chceš, tak mám v tašce nějaké léky na nevolnost." Byl opravdu pozorný. Byl by to skvělý přítel. Věděl jsem však, že takový vztah s ním nikdy mít nebudu. Bylo jasné, že je to skvělý člověk, ale za jeho chováním jsem nesměl hledat žádné skryté úmysly. I když jsme spolu dnešní noc zažili bouřlivý sex, neměnilo to na našem vztahu vůbec nic.

Brunet se pomalu zvedl ze svého místa a přešel k tašce, ze které si vytáhl nejen černé tepláky a obyčejné bílé tričko, ve kterém chtěl jít nejspíše na snídani, ale také mi po chvilce hledání podal plato s léky proti mým problémům. 

"Děkuju." vděčně jsem mu poděkoval a lehce jsem mu oplatil úsměv, se kterým mi léky předával, očima jsem však uhnul o něco rychleji, abych zastavil stud, který mi hrnul červeň do tváří. "Jak se cítíš ty?" 

Gay Escort - NiamKde žijí příběhy. Začni objevovat