Už je to nějaký ten čas, co se všichni vrátili. Všichni se snažíme dohnat to, co jsme naším odloučením zameškali. Derek se teď hodně věnuje dětem. Nevadí mi to. Jakmile ale děti usnou, tak ho mám jen pro sebe. Všechno se zdá být naprosto perfektní. Nikdo neohrožuje smečku a děti rostou jako z vody. Jen Derek mi stále připadá trochu smutný. Už se blíží Derekovi narozeniny a já už pro něj mám dárek. Doufám, že se mu bude líbit. Taky už jsem obvolal smečku a pozval je na oslavu. Doufám že se mi to povede.
Nastal ten den. Derek má narozeniny. Smečka vytáhla Dereka do lesa. Táta hlídá děti a já jsem doma. Zdobím dům, peču dort. Prostě dělám vše co oslava vyžaduje. Táta s dětmi před chvílí přišli a šli se chystat. Jen oni tři a Deaton ví, co chci dát Derekovi ale měli o tom zakázané mluvit. Když už je všechno nachystané tak se už jen čeká, až přijdou ostatní.
Jakmile Derek vstoupí do dveří tak se ozve několikanásobné :"Všechno nejlepší!" Chvíli tam jen překvapeně stojí než se začne se všemi objímat. Všichni se skvěle baví a tak nastal čas přinést dort. Jakmile byli sfouknuty svíčky tak byl dort rozkrájen a rozdán. Byl jsem hrozně rád že všem chutnal.
Po další chvíli byl čas předat dárky. Naznačil jsem dětem aby si zalezli za roh a sundali si košile. Chtěl jsem mu dát dárek jako poslední. Nějakou dobu to trvalo než jsem přišel konečně na řadu. Všichni byli zvědaví co ode mě Derek dostane a tak se na mě zvědavě dívali. Zhluboka jsem se nadechl a zavolal sem dětí. Oba dva přišli před Dereka a pyšně ukázali svoje nová trička s potiskem.
Noah měl na tričku: Starší bráška. Thalia tam měla: Starší sestřička. Derek se na ně omámeně díval a ostatní vůbec nechápali. Hold neviděli na nápisy. Po nějaké chvíli se na mě Derek podíval. "Opravdu?" Zeptal se s nadějí v hlase. Zpoza zad jsem vytáhl další tričko. Byla to Derekova velikost a na něm bylo napsáno: Hrdý táta. Derek se ke mě rozběhl. Objal mě a zvedl do vzduchu.
Všichni nám začali gratulovat. Taky začali básnit o tom, jak to malé bude vypadat a jestli to bude holka nebo kluk. Skoro jsem ani nevnímal co všechno říkají. Pro mě byl hlavní úsměv na tváři mě jediné lásky. Tentokrát na to nebudu sám. Bude u toho. Jsem neskutečně šťastný že mám milující rodinu a skvělé přátele. Nikdy by se to ale nestalo kdyby jsme se s tátou nemuseli přestěhovat. Předtím jsem prakticky jen přežíval. Teď jsem ale šťastný. Opravdu šťastný.
Já vím, že to trvalo dlouho ale je to tady. Konec! Vím že je kratší ale doufám že se nezlobíte. Jsem moc ráda, že jste můj příběh dočetli do konce.
Vaše DragonLaydy
