Derek se tomu zasmál a za ruku mě vytáhl před sebe. "Lidi, tohle je Stiles. Možná ho znáte ze školy." Představil mě Scott. Ta blondýnka přišla blíž a napřáhla ruku na pozdrav. Derek začal okamžitě vrčet a dokonce i vycenil zuby. "Klid, nechce mi ublížit." Řekl jsem a pohladil ho po ruce. Uklidnil se ale i tak jí nedovolil, aby se přiblížila. "Jsem Erika, těší mě." Usmála se na mě a mávla na pozdrav.
Potom se otočila do místnosti a začala ukazovat. "To je Boyd. Tamto Issac a vedle něj je Liam. Ten chlap tady je Peter a ostatní tu zrovna nejsou." Představila mi je. Doufám, že si je budu pamatovat správně. Všichni na se na mě usmáli a já jim to nesměle oplatil. "Ty vážně nevypadáš moc nebezpečně." Poznamenal Peter. "Tak, a teď se můžeme podívat na nějakej film, když už nic nemusíme řešit." Jakmile to Lydie řekla tak se všichni rozběhli k pohovce a já na to jen nevěřícně zíral.
Lydia se k nám opatrně přiblížila. "Na to si časem zvykneš. Jen doufám, že tě neodradí jejich stolování." Řekla a šla si taky sednout. Derek si sedl na jediné křeslo které tam bylo a já zůstal nerozhodně stát. Vůbec jsem nevěděl, kam si mám sednout. Derek si toho všimnul a natáhl ke mě ruku. Přišel jsem k němu blíž a on si mě stáhl na klín. Jelikož jsem to nečekal tak jsem trochu vykřikl.
Všimnul jsem si jak se na nás ostatní dívají a bylo mi trapně. Zrudl jsem a zabořil svůj obličej do jeho trička. Slyšel jsem jak se uchechtl. Během chvíle se pustil film a já jsem se na něj po očku díval. Cítil jsem však že mě Derek pozoruje a tak jsem se na něj nedokázal tolik soustředit. Najednou mě začal hladit po zádech a já se na něj zvědavě podíval. Když zaznamenal můj pohled tak se na mě zamilovaně usmál.
Díval jsem se mu do očí a cítil, jak se začínám červenat. Rukou mě pohladil po tváři a pak mi dal pusu na čelo. Znovu jsem se schoval do jeho hrudi, zavřel oči a poslouchal jeho srdce. Bylo to tak uklidňující, že jsem usnul. Probudil jsem se jakmile mě někdo zvedl. Pootevřel jsem oči a uviděl Dereka, který mě někam nesl. Jakmile mě položil na postel tak si všiml, že jsem vzhůru. "Promiň, nechtěl jsem tě probudit." Unaveně jsem se na něj usmál.
Sedl si ke mě a pohladil mě po tváři. Přivřel jsem oči a užíval si jeho dotyk. "Nemůžu uvěřit že jsem tě konečně našel." Posadil jsem se a nejistě jsem ho pozoroval. "Co se děje? Řekl jsem něco špatně?" Začal trochu panikařit. Opatrně jsem položil svoji ruku na tu jeho a raději jsem se díval někam jinam. Chvíli byl zaskočený ale nakonec vzal moji ruku a propletl nám prsty.
Opatrně si mě přitáhl k sobě do objetí. V jeho náruči jsem se cítil opravdu dobře. Trochu víc jsem se k němu natiskl a znovu jsem začal usínat. "Dobrou noc, Stilesi." Cítil jsem, jak mě Derek opatrně položil, přikryl a vlezl si za mnou. Cítil jsem se v bezpečí a doma. Už nechci být nikde jinde než po boku mého osudového partnera, Dereka.
Jakmile jsem se probudil tak jsem se trochu lekl ale pak se mi vybavila včerejší noc. Cítil jsem Derekovi paže, kterými mě ze spaní objímal. Opatrně jsem se otočil a začal jsem pozorovat jeho klidnou tvář. Po nějaké chvíli jsem ze zdola slyšel Scotta a ostatní kteří se chystali snídat a tak jsem se rozhodl vzbudit Dereka.
Trochu jsem s ním zatřásl. "Dereku, vstávej. Měli by jsme se jít nasnídat." Vůbec nic to s ním neudělalo a tak jsem se rozhodl pro radikální řešení. Zatlačil jsem do něj tak aby se svalil z postele. Ozvala se rána a hned nato rychle vyskočil a hledal nebezpečí. Jakmile spatřil mě, sedícího na posteli se špatně zadržovaným smíchem tak se trochu zamračil.
Chvíli tam jen stál než se na mě vrhl. Povalil mě na postel a nasadil uražený výraz. "Mohl jsi mě vzbudit trochu jemnějším způsobem." Vyčítal mi a já jsem se na něj usmál. "Zkoušel jsem to a nešlo to." Na chvíli se zatvářil trochu zaraženě ale pak se na mě tak zvláštně usmál. Vůbec jsem netušil co se mu honí hlavou. Začal se ke mě přibližovat tak, že se naše nosy třeli o sebe. Zastavil a díval se mi s otázkou do očí.
