Druhá šance

Kapitola pátá

Možná se svět ještě obrátil k lepšímu a krajinu výjimečně zalila lehká sluneční záře. Leckomu, kdo je citlivější na tyto změny počasí, by bylo poslední čas hůře. Podzim se však ukázal nevyzpytatelným, a ačkoliv dokázal hrát v dechberoucích barvách, jeho síla mohla zalít celou krajinu dešťovou vodou, a i nepříjemnou bouří.

Hermiona posedávala v jedné z londýnských kaváren v pohodlném koženém křesílku u nízkého dřevěného stolku, na němž se před pár okamžiky objevila čerstvá voňavá káva, ze které se ještě kouřilo. Ostatních zákazníků zde nebylo mnoho, tudíž nebylo tolik hlučno, ale kudrnatá čarodějka se v proudu svých myšlenek stejně nedokázala začíst do knihy s měkkou vazbou, jíž držela v rukou.

Měla spoustu věcí na přemýšlení a v tom by se nikdo nedokázal řádně začíst do příběhu, dokonce ani Hermiona ne, ač byla prolezlá knihomolstvím skrz na skrz. Nový byt si žádal neustálé pochybnosti a úvahy, a jestliže se rozhodne do toho jít, bude jej muset zařídit nejrůznějším nábytkem a doplňky. Přemýšlela, zda se nemá ještě podívat jinam, něco málo ještě projít. Cořina teta mohla říkat pravdu o tom, jak jsou ty byty úžasné, ale Hermiona, aniž by byla proti ní zaujatá, stále nevěřila jejímu tónu a jednání, byť nebylo nijak útočné. Zkrátka jí ta paní úplně povahově neseděla.

Další věcí na pořadu dne byl rozvod. Cora se jí už pár dní neozvala ohledně advokáta, proto Hermiona mohla jen doufat, že to přijde co nejdříve. Nechtěla nic zbytečně zdržovat a je poněkud nepříjemné svého muže vídat každým dnem. Navíc museli najít nové obyvatele pro jejich dům, aby si mohla byt vůbec dovolit. Takže rozvod byla událost, která by se měla odehrát co nejdřív, aby se mohlo dít i to ostatní.

A rozvod samozřejmě také nese povinnosti v podobě oznámení rodině. Návštěvu svých rodičů plánovala už dlouho, nevídají se tak často, jak by si přála, a nesmírně jí chybí. Překypovala štěstím, když je nakonec našla a že to byl obrovský a zdlouhavý boj. Rodina je základ. Do toho to neoznámili ještě Weasleyovým a většině známým. Jenže vůbec nevěděla, jak jim to oznámit bez nějaké psychické újmy na obou stranách.

Naštěstí práce tolik nehrozilo, měla odpracováno hodně dopředu, třebaže se pracovní povinnosti neustále hrnuly, a proto si mohla dovolit volné chvíle strávené posedáváním v kavárně. Jakmile k takovým chvíli došlo, okamžitě měla větší klid na duši. Život je moc krátký na nedobrou instantní kávu v práci.

Co se týče události, která se nedávno odehrála u Malfoyů, slyšela jen útržky informací. Astrorie má být údajně pohřbena na hřbitově ve Wiltshire a pohřeb bude jen pro rodinu. Měla by se zastavit za Theodorem a popřát mu upřímnou soustrast, neb on a jeho přítelkyně, jakožto sestra zemřelé, jistě zažívali těžké časy.

O blonďatém muži, jehož před několika dny potkala, se snažila moc nepřemýšlet. Byla překvapená, když jej po řadě let znovu viděla, toť vše. Možná jí bylo líto, že s ním neprohodila pár slov, ale pak jí došlo, že by stejně nebylo o čem. Jen ji překvapovalo, že jí byl ochoten pomoct. Netroufala si ale doufat, že se nějak změnil. Možná jen trochu dospěl vůči společnosti.

Nakonec boj s knihou vzdala a odložila si ji zpět do kabelky. Zkrátka se toho dělo najednou moc a její mysl to přestávala zvládat. Zajímavé bylo, jak se vše s rozvodem změnilo. Před pár týdny byl každý den stejný a odehrával se v zajetých kolejích. Nyní se toho děje tak moc, že ani nestíhá odpočívat, navštěvovat rodiče, natož zklidnit svou mysl. Z extrému do extrému.

Upila ze svého hrnku a podívala se na lidi kolem sebe. Někteří byli pravděpodobně kouzelníci, někteří o kouzelnickém světě neměli ani páru. I tak se ale jejich život zdál zajímavým.