Mystery forest

22.

"Tak a teď musíme rychle." Řekla Majda. "Huh?" Podivila se při pohledu na Adriena. Okolo něj se také vznášel růžový oblak. Pak to udělalo 'puf' a Adrien byl bez kočičich uší a ocasu. Mari si oddechla a Majda zavrtěla hlavou, aby se probrala. Když se prostáhla a prokřupla kosti, našla si původní stránku a začala recitovat.

"Čáry máry, koňský statek ať zkončí už tenhle zmatek. Čáry máry, statkář dojí krávu, ať všechno vrátí se do původního stavu. Čáry máry, zablácené holínky, ať navrátí se správné vzpomínky. Čáry máry, velké prase, ať je les lesem zase." Dořekla a všude kolem začaly lítat červené třpytky.

"Tak a teď....co s vámi dvěma?" Posadila se Majda do tureckého sedu. "Nevím, jak se Hui pomíchaly vzpomínky a ani co vám řekla, ale na všechno z toho zapomeňte. Povím vám celou pravdu, a potom vás vrátím do normálních prázdninových dní."

Oba teenageři nejistě kývli a posadili se na zem.

"V-V první řadě bych se chtěl omluvit, za všechno, co jsem dělal v kočičí podobě a za to, že jsem Majdě říkal Donut."

"Vše buď odpuštěno." Pokývla Majda hlavou. "Takže....já ani nevím s čím začít......tak nejprve vám objasním proč se z blonďáka stala kočka." Mari i Adrien nervózně polkli na a nastražili uši.

"To udělala Hui. Samozřejmě neúmyslně. Povězte, pamatujete si, co jste u ní jedli?"

"Noo....já jsem dělala tousty...?"

"Ne. Myslím, co jste jedli, co připravila Hui."

"BÁBOVKU?!" Vyhrkli najednou.

"Ale měli jsme ji oba. Ale měli jsme ji na talíři a mohli si vybrat, který kousek chceme." Mari má nakoukáno spousty detektivek. Mínila tím, že je nepravděpodobné, že by jim něco vylila přímo na jeho kousek.

"A polévku jste neměli?"

"Jo! Ale taky oba." Adrien je poněkud opožděný.

"No eventuelně by to mohla dát jen do tvého talíře, protože nám je sama nandala a přinesla, ale proč by to dělala?" Zapojila svoje deduktivní schopnosti Mari.

"A co je to to to?" (Ano tato věta dává smysl😅)

"Lektvar " Vysvětlila pro opožděnce Majda.

"ONA MI NALILA DO POLÍVKY LEKTVAR?!" Vykulil oči.

"Neúmyslně. Byla pod vlivem kouzla, které sama vyřkla. Kouzla chaosu." Pokračovala Majda.

"Babička začarovala sama sebe?"

"Přesně tak. Pravděpodobnost, že kouzlo vyřčené smrtelníkem bude fungovat správně je téměř nulová. A i kdyby fungovalo, trvalo by nanejvýš několik minut."

"Ale Marinette-"

"Přesně tak. její kouzlo fungovalo hned a znamenitě. Což je u smrtelníka takřka nemožné." Majda se začínala ztrácet v tom, co sama říkala.

"Černovlásko, mohla by ses postavit?" Mari zmateně zamrkala a postavila se.

"Přečti tohle." Čarodějka podala dívce knihu a ukázala na jeden řádek.

"Čáry máry, tlustý komár, ať mám v ruce čokopohár?" Odříkala a v ruce se jí najednou objevil pohárek s čokoládovou zmrzlinou a ovocem.

Majda na ní ukázala ukazováčkem a zavřela oči. Na prázdno pohybovla rty. Něco říkala, avšak neslyšně. Prováděla němé zaklínadlo. Když skončila s recitováním, otevřela oči. Okolo Mari se začal tvořit mrak, který postupně nabíral fialovo-růžové barvy. Majdě spadla brada a peomnula si oči. Evidentně nevěřila tomu, co vidí. Naši dva hrdinové měli však v očích jen otazníky.