Mystery forest

10.

"Modrý les je ten les, co je támhle za tím kopcem...moc lidí tam nechodí, protože se říká, že je prokletý, ale jeho radius je na takových sto kilometrů okolo něj." Řekla babička potom, co se přiměla ukončit ten svůj záchvat smíchu, ale pořád se u toho pochichtávala.

"Radius?" Nechápali jsme.

"Radius je rozsah toho prokletí. Způsobuje to, že se oběť začne chovat divně a pak to vypadá jako by byl v tranzu..."

"To sedí" řekla jsem zamyšleně.

"Takže jsem prokletej?" Vykoktal Adrien a nasadil výraz zmoklé slepice.

"Promiň, nikdy jsem neměla chtít, aby jsi jel se mnou. Je to moje chyba." Řekla jsem provinile.

"Ty trubko, jak si můžeš myslet, že je to tvoje vina...nevědělas o tom...a já jsem sem jel, protože jsem chtěl." Řekl Adrien, aby mě povzbudil, ale neúspěšně.

A babička se pořád pochechtávala

"Notak přestaň už, prosím." Zakňourala jsem zoufale.

"Hehe existuje tu způsob jak tu kletbu zlomit."

"FAKT?!" Vyjekli jsme naráz.

"Ano musíte se vydat do Modrého lesa a najít tam odpověď."

"A jakou odpověď?"

"Nevím."

"Ty nevíš?"

"Ne nevím...pokaždé je to jinak. Tak praví legenda"

"Legenda?" Podívali jsme se s Adrienem na sebe a zase zpátky na babičku. Och jak já bych si teď přála, abych byla na hodině chemie.

"Tak........kdypak vyrazíte?"

"Hned!" Řekla jsem rozhodně.

"Tak to prrr...Jak hned? Neplaš vžyť ani nevíme co si máme vzít s sebou."

"To není problém." Řekla babička, zalezla do kuchyně a během minuty byla zase zpátky.

"Zapekla jsem vám do toho i bylinky...ale jsou jenom v croassantech. Nebojte nejsou cítit." Řekla a podala nám gigantickou tašku s jídlem.

"No a co odvoz?"

"Na co jsem vám dala ty elektro koloběžky?"

Oh my godness....

Tak tady máte další část kapči tentokrát už jsme trochu zabrulili do hlavního děje , avšak co se ještě stane zůstává záhadou.

Tak čauko💗