Mystery forest

15.

"Poslyš Mari, nechcitě urazit. Ale začínám si myslet, že nám něco tají." Řekl Adrien přes můj záchvat smíchu, když, jsem viděla jak vykulil oči ma dvě koloběžky složené v koši.

"Notak vytáhni to ven!"

"Nejde to, je to zaseknutý!"

"Počkej, děláme to špatně. Zasuň to zpátky!"

"Kruci!"

"Pitomej pytlík!"

"A je to venku! Teď ještě to druhý."

(Lol😂)

Asi tak po hodině jsme měli uklizeno a vyndavali si spacáky z vaků v kterých byli zabalené, ale vůbec nám to nešlo. Co jste si jako mysleli? Vy úchyláci!

Bylo 23:54, leželi jsme s Arienem vedle sebe ve spacácích a mezi námi kočka.

"Jak jí budeme říkat?"

"He? Co? Komu?"

"Tý kočce ty kobliho!"

"Tak jo bude to donut!"

(Vsadím se, že jste čekali Plagga, ale ee, já jsem mnohem kreativnější, krom toho, kdo si pamatuje, Adrien má plyšáka Plagga😃)

"Donut? Vždyť ani nevíš jestli je to kluk."

"Je to kluk!"

"To víš jako jak?"

"Tak se-hehe-mu-hehe-podívej-hehe-mezi nohy." Procedil skrz smích a začal se tlemit, jak babička, když jsme spadli do toho bazénu a já jsem zčervenala a naoko se nafoukla.

"Leží! Nechci ho budit." Řekla jsem s Duck facem a zahrabala se do spacáku.

"Vidíš! Teď jsi řekla HO! Takže jsi právě uznala, že JE to kluk!"

"No jo, no jo, to je jedno, jdi už spát." Zívla jsem a za pár minut už jsem spala.

"ZIMA!!!" Vykřikla jsem bez rozmyslu, jak jsem se zbudila a tím probudila Adriena, který mi slintal na rameno.

"Co řveš?!"

"Je mi ZIMA!!!"

"Vždyť si ve spacáku, zabalená v dece a ještě tě u hlavy hřeje kočka, tak co máš sakra za problém? To já bych měl mít problém, to ke mně je ta kočka otočená celou noc zadkem. Ani nechtěj vědět, jak prdí!!! FUJ!!!"

Začala jsem se smát, ale zima mi byla furt.

"Adrienku?"

"Proboha nedělej Chloe!"

"Nezapálil bys krb?"

"Co? Jakej zas krb? Nemáš horečku? Tady žádný krb přece není."

"A tamto je jako co? Gril?"

"Cože?" Adrien se otočil a hned vykulil oči.

"Kde se tu dopr*ele vzal krb?"

"To já nevím, ale je mi zima, tak jdi zatopit."

"Ale co když je to past?"

"ZIMA. ZIMA. ZIMA. ZIMA. ZIMA.ZIM-"

"Jo, jo, jo, fajn, fajn už jdu na to, ale jestli mě to sežere, tak tu budeš sama."

"Tche. Po tom hodim pánev ne?"

Adrien se uchechtl a šel mi zatopit.

"Kolik je vůbec hodin?"

"Nemám šajna. Moje hodinky jsou na tom stejně jako zapalovač, takže ti to neřeknu."

Zalačala jsem se hrabat v košíku a vyhrabala hodinky.

"Ale vážně, co to tam všechno dala?"

Nad tím jsem se jen pousmála a podívala se na onu tikající věc.

"Je půl devátý" Oznámila jsem.

"Umíš vařit?"

"Vypadám tak?"

"Chceš umřít hlady?"

"Em...ne? No tak počkat, proč mi odpovídáš otázkou?"

"Aby ses měl na co ptát a jdeme vařit!"

"To nemáme od babičky další jídlo?" Nafouknul se.

"Prohledala jsem veškerý obsah košíku a nenašla jsem ani drobek."

Adrien hlasitě zaúpěl. Hehe až uvidí jak vařím.

Po dvou hodinách už jsem měla vykouzlené čtyřchodové menu včetně dezertu a Adrien na to čučel jak na svatej obrázek.

"Tý jo vypadá to dobře. Jenom jestli to je taky jedlý." Ušklíbl se.

Potom co strčil do pusy lžíci polévky, začal svítit jako měsíc v úplňku a cpal se až se mu dělaly boule za ušima.