12.

88 7 8
                                    

Vydali jsme se přímo za tou šipkou a ta nás zavedla k další šipce a ta zase k další....a o asi tři a půl croassantu dál jsme našli nějakou chajdu.

"Myslíš, že máme jít do tý chaloupky na kozí nožce?"

"Tak zaprvý Adriene, říká se na kuří nožce ne na kozí a zadruhý...jo myslím, že jo."

Vešli jsme dovnitř a zaplať pánbůh za to, že Adrien šel jako první, protože chtěl bejt za hrdinu....ale když mu obličej zkončil v pavučině, už se tak netvářil. Naopak, ječel jak Chloe, když si při těláku zatrhla nehet a i to na něj bylo slabý.

"Pavučina! Pavučina! Pavučina!!!"

"Pavouk! Pavouk! Pavouk!!!"

Začala jsem ječet tentokrát já, když jsem postřehla hnusnýho křižáka na adrienově krku.








"Tak jsem prokletej a ještě ze mě bude Spiderman, no to bych se na to-"

"Klídek, to bude zase dobrý...vždyť tě ani nekousnul!"

"Tím bych si nebyl tak jistej."

"Na krku ale nic nemáš."

"Myslím, že mi podlez pod tričkem." Zakňučel jako štěně, kterýmu vyfoukl míček jeho starší brácha.

"Fajn. Fajn. Fajn. Tak já se podívám. Sundej si tričko."

Neochotně si sundal tričko, něco si mumlal a otočil se ke mně zády.

Položila jsem ruku na jeho záda a hledala pupínek nebo něco jako štípanec, ale je tu šero moc toho nevidím.

"Šimráš"

"Co?"

"ŠIMRÁŠ!"

"Aha. Pojď dovnitř, třeba tam najdeme světlo."


Mystery forestKde žijí příběhy. Začni objevovat