Jen na chvíli

7.

Marek se na Tomáše zamračil a vyskočil z postele. Na nahé, stále ještě potem zvlhlé tělo si natáhl jen kalhoty a šel otevřít.

Tomáš by se nejraději propadl do země. Začal se rozhlížet po svém oblečení.

Slyšel otevírání dveří.

„Zlatko, já-" návštěvníka vypnula tlumená rána, doprovázená tichým žuchnutím.

Dveře znovu klaply, Marek se objevil ve dveřích ložnice a mnul si klouby na pravé ruce.

„Jestli mě ten kokot bude žalovat, budeš za mnou alespoň chodit do kriminálu?" zeptal se s kyselým úšklebkem.

Tomáš jen nevěřícně zamžikal.

„Tys ho..."

„Vykázal do patřičných mezí? Jo. Varoval jsem ho, že ho nechci víckrát vidět. Fakt sis myslel, že dopustím, aby se opakovalo to co v sobotu? Po tom všem...?"

Tomáš provinile přikývl.

Marek se jemně usmál a šel si k němu sednout na postel.

„Víš, ty mi vážně budeš muset začít trochu víc věřit," řekl tiše a pohladil ho.

Tomáš přikývl a otřel se tváří o jeho ruku. Marek ji se smíchem stáhl.

„Nic takovýho, jdeš zítra do práce. Už takhle mám výčitky, jestli jsem ti neublížil..."

„Hmmm. Jsem v pohodě. Jen se mi nechce vstávat," opověděl tiše Tomáš a Markovi přišlo, že téměř předl.

„Tak nevstávej. Donesu něco k jídlu," políbil ho do vlasů a vyšel z ložnice.

Tomáš padl po zádech zpět na postel. Nemohl tomu uvěřit. Nejen, že byl zase s Markem, což by ho ještě ráno ani nenapadlo. Dokonce se s ním miloval. 

Miloval se s ním. 

A bylo to... Kruci, málem mu uniklo zachichotání jako nějaké puberťačce.

Když se ozval hlas jeho ex, v Tomášovi by se krve nedořezal. Jediné, na co dokázal myslet, bylo: „Tak už je to tady. Už je konec. To bylo rychlý.", takže když se před ním zjevil Marek s pohmožděnou pěstí, připadal mu jako rytíř v pohádce, který právě zachránil celý jeho svět. Převalil se na břicho, objal polštář a nasál Markovu vůni.

A taky ucítil, že se z něj cosi snaží vytéct. Strnul. Jasně, zapomněl, že nepoužili kondom. Kruciš. Potřeboval do koupelny.

Opatrně se nahý kradl z ložnice. Všiml si, že v kuchyni se pohybuje Marek, očividně vysprchovaný a jen v domácích šortkách. A on vařil!

Jak nejrychleji to jen šlo - se sevřenými půlkami - přehopkal chodbu a zapadl do koupelny. Páááni. Pan kravaťák taky vařil? To bych do něj neřekl, pomyslel si, než na sebe pustil proud teplé vody.

Když vyšel ze sprchy, čekala tam na něj osuška, kraťasy a nové spodní prádlo. Nic z toho tam rozhodně nebylo, když šel do sprchy. Při představě, že ho Marek skrz mléčné sklo nejspíš viděl, jak ze sebe dostává jeho sperma, se znovu začervenal. Kruci, taky mohl něco říct. Nebo kravaťáci neklepali??

Oblékl se a šel za ním do kuchyně. Marek zrovna nosil na stůl.

„To tady máš běžně čistý trenky pro návštěvy?" neodpustil si rýpnutí. Nechtěl to říct nahlas, ale potřeboval slyšet ujištění, že to není něco, co tu zbylo po tom zrzavém mužíkovi.