To samo

48 3 0
                                    

,,Díky" oblékla jsem se do jediného naprosto suchého kusu látky, pomalu jsem si zapínala knoflíčky a ani jsem si nevšimla, že mě zase celou dobu pozoruje.

,,Sluší ti" uculil se, když viděl, o kolik je mi jeho košile větší a jak se v ní pomalu ztrácím. ,,Mnohem víc než mně...a to je co říct" neodpustil si egoistickou poznámku a pohladil mě po boku. Složil pak rudou deku, kterou vzápětí položil Onymu na kohoutek.

,,Díky po druhé" uculila jsem se a využila jsem chvíle, kdy ke mě byl otočený zády, abych ho mohla nečekaně obejmout. Políbila jsem ho mezi lopatky a spojila jsem ruce na jeho hrudi, kam poté položil své ruce.

Pomalu se otočil a vyhodil si mě na hruď. Neodpustil si ani jeden drobný polibek, kterým zase na chvíli utišil mé rty. Obešel Onyho a tak jak mě držel, mě posadil na Maxe. ,,To samo" uchechtl se a počkal, až pohodlně usadím, aby mě mohl políbit na stehno. 

Když se pak vzdálil směrem k Onyxovi a vyhoupl se na něj, na chvíli jsem se položila na Maxův krk a jen tak jsem se zamyslela nad vším tím krásném, co v posledních dnech zažívám jen díky Davidovi. 

,,Můžeme?" otočil se na mě a po mém jasném přikývnutím se krokem vydal zpět na cestu. Tiskla jsem Maxe holeněmi a pobídla ho tak do kroku. Tentokrát jsem nejela za ním, ale vedle něj, abych ho mohla chytit za ruku.

Tímto poklidným tempem jsme přes les a polní cestu dojeli opět až k nám bezpečně známému místu, kterým byla cesta mezi výběhy, kolem našeho stromu až ke stáji. Sesedli jsme, odvedli každého do svého boxu a společně jsme pak vyšly na cestu, která nás rozdělovala.

,,Nechceš... zase zůstat přes noc se mnou?" chytl mě za ruku a přitáhl si mě k sobě blíž. 

,,Já nemůžu... nemám u sebe ani mobil a táta vůbec neví, kde jsem" řekla jsem nejistě, jelikož jsem se samá trochu bála tátovy reakce, až přijdu domů.

,,To je dobrý důvod..." pozvedl obočí nad představou mého vytočeného otce. 

,,To si zas něco vyslechnu" zlehka jsem ho pohladila po hrudi a přivinula se k němu do objetí. Obepnul mě svýma prackama a já ho tak mohla znovu políbit na krk.

,,Hodně štěstí... ať není pak moc vytočenej... když se dozví... o nás dvou..." usmál se ,,Řekneš mu, že jsme byli spolu?" 

,,Asi jo..." zamyslela jsem se nad tím a opět jsem vymýšlela, jak mu takovou věc oznámit, jakou reakci od něj čekat a kdy bude vhodná příležitost. ,,Já už to nějak vymyslím" odtáhla jsem se od něho a pohledem na jeho rty jsem jasně naznačila, na co čekám.

Dostala jsem od něj dlouhý, sladký polibek, který mi opět vykouzlil úsměv na tváři. ,,Tak...se uvidíme zítra" sjel rukama na mé boky ,,Hezky se vyspi"

,,Ty taky..." ještě na okamžik jsem si stoupla na špičky, abych ho mohla naposledy políbit. ,,Dobrou noc" mávla jsem na něj, když jsem mizela za rezavou brankou. Když mi gesto opětoval, konečně jsem zamířila rovnou domů. 

K mému překvapení ale hrála jen televize a tátův křik se nedostavil. Nakoukla jsem do obývacího pokoje a hned mi došlo proč. Táta usnul, zřejmě když na mě čekal. Zamlouvalo se mi, že teď můžu jít klidně spát a kázání si vyslechnu až ráno. Přikryla jsem ho dekou a nechala ho v klidu spát, když už si kvůli mě nešel lehnout. Po krátké návštěvě koupelny jsem konečně ulehla do postele a otevřela mobil, na kterém se právě ozvalo oznámení.

Jen co jsem otevřela novou zprávu, která byla od Davida, znovu jsem se culila jako sluníčko. Když jsem usínala na jeho hrudi, nenapadlo mě, že ten dokonalý moment zaznamená tak nádhernou fotkou. Po tom všem se mi hned lépe usínalo.

Photograph #DaryKde žijí příběhy. Začni objevovat