Photograph #Dary

Umačkanej

Film se pomalu blížil ke konci a já za celé ty dvě hodiny pocítila další zásah nostalgie. Nikdy jsem se nesmála upřímněji, než právě s ním a hlavně totálním hloupostem, které vlastně k smíchu nebyly. U očí ještě zůstaly zbylé slzičky od smíchu, které doprovázely snad každý jumpscare, díky kterému jsme sebou vždy zákonitě cukli a následně se smáli tomu druhému.

Zatím co David vypadal v téhle nové situaci vyrovnaně a spokojeně, já byla neustále ze všeho nervózní. Ať už z toho co bude, nebo co je. Ležela jsem na jeho hrudi a nechala své myšlenky proudit za zvuku bušení jeho srdce.

Po dramatickém konci nabíhaly titulky a já se tak pomalu zvedla do sedu, abych Davidovi nebránila v žádném pohybu. Nejistota ve mně se stále stupňovala a já si nebyla jistá, jestli je určitě správně, abych tu přes noc zůstávala.

,,Co je? Jsi nějaká zamlklá." usmál se a pohladil mě po tváři, zatím co mi hleděl do očí.

,,Já nevím" zavrtěla jsem hlavou ,,Snažím se...si na to všechno nějak zvyknout" stále jsem nemohla odtrhnout svůj poblázněný pohled do jeho očí, až tak byly krásné. ,,A zatím se mi to nějak nedaří"

Posadil se čelem ke mně do tureckého sedu a stáhl si do svého klína mé ruce, které jemně uchopil. ,,Nejsi sama..." vypadlo z něj po chvilce a uchechtl se. ,,Jsi nervózní?"

Po chvilce dumání jsem přikývla ,,Co když...tě budu v noci mačkat moc silně?" uculila jsem se a sklopila stydlivě zrak na své ruce, které byly bezpečně v jeho sevření.

,,Tak to budu úplně umačkanej" uchechtl se a pomalu vstal na nohy. Mé ruce stále nepouštěl, spíše si mě naopak přitáhl k sobě, což mě donutilo též vstát. Pomalu mě vedl ke schodům a zastavil se. ,,Dám si sprchu a hned jsem u tebe" vtiskl mi polibek ,,A můžeme se mačkat celou noc" vypařil se v koupelně.

Já se ze všech jeho dotyků ještě stále celá chvěla, až jsem chvilkami přestala vnímat. Když se ozvalo klapnutí dveří, vyšla jsem pomalu schody do jeho pokoje. Nechala jsem za sebou pootevřené dveře a zaujatě si prohlížela jeho pokoj. Posadila jsem se na židli od psacího stolu a zkoumala jsem vše, co jsem našla. Nejvíce mě ale zaujal balíček fotografií, který byl opřený vedle jeho učebnic.

Jen co jsem vyndala tu první, automaticky mi naskočil úsměv. Malej Davídek, přesně jak jsem si ho z dětství pamatovala, seděl u Belly v boxu a natahoval rozevřenou dlaň k malému strakatému hříbátku. Pod jeho očky se leskly slzičky, které mě jen znovu utvrdily v tom, jak moc koně miluje. Zejména Onyxe, který se od toho dne stal jeho největším parťákem. Ostatní fotografie byly buď dost podobné, nebo se na nich nacházel jen Ony. Celkem jich bylo asi dvacet a na každé bylo poznat, jak Ony rostl. Poslední z nich moc stará nebyla, jelikož na ní byl David ve své oblíbené košili a Onyx ve výstavní póze, už v jeho plné kráse. Fotky jsem opět srovnala za sebe a vrátila je na své místo.

Pomalu jsem došla k posteli, kam jsem si také vyčerpaně lehla. Dále jsem se kochala prostředím, které bylo už na první pohled pod Davidovou režií. Dokonce jsem všude kolem cítila jeho vůni, jakoby byl všude kolem.

To už jsem ale zaslechla kroky po schodech a došlo mi, že za chvíli si tu vůni budu moci užít přímo ze zdroje. Jen nakoukl pootevřenými dveřmi dovnitř, a já celá jihla z jeho úsměvu. Vešel dovnitř a pomalu si to v boxerkách a tričku mířil rovnou za mnou.