"Vzal jsi mě na cizí planetu? Do svého domova?" "Chtěla jsi utéct a tady tě jen tak nikdo hledat nebude." Řekl Loki. "Pojď, ukážu ti to tu." Řekl. Vyšli jsme z Bifröstu a já nemohla uvěřit svým očím. Byl před námi duhový most a za ním stál samotný Asgard. Vysoký hrad, zlatý, zlato bylo vlastně všude. "Páni...." Řekla jsem tiše. Loki se usmál a rozešel se dál. Šla jsem za ním. Za branami žilo spoustu lidí. Všichni oblečení v Asgardských oděvech. Byla jsem mezi nimi jako černá ovce. Koukali na mě jako na cizince, což jsem. Vešli jsme dovnitř hradu. Byla jsem ohromena. "Už si někdy byla v nějakém hradu nebo zámku?" "Vím o tom že na Zemi nějaké památky máme, ale nikdy jsem v žádné nebyla." Řekla jsem a přitom se rozhlížela. Loki zpozornil. "Ví o nás." Řekl. "Kdo?" Odpověděla jsem a šla za ním.
"Vedeš si sem pozemšťany?" Řekl muž, který seděl na trůnu. Předpokládala jsem že je to král. "Otče, to je Jessica." Řekl. Poklonila jsem se, nevěděla jsem ale nejdříve, jestli mám. "Jess, to je Ódin, můj otec." Řekl. "Těší mě, že vás poznávám." Řekla jsem. "Zaujala jste mého syna, to se moc lidem často nepodařilo." Řekla jsem. Loki nad tím jen protočila oči. "Pojď ukážu ti hrad." Řekl.
Všechno to bylo nádherné. Loki mi ukázal svůj pokoj. Sedla jsem si na obrovskou postel. "Máš takovouhle postel a i tak jsi byl zlý? To nechápu." Řekla jsem. Byla pohodlná a měkká a prostě úžasná. Loki se zasmál. Měl tam i velké okno a výhled na okolí. "Ty si tedy žiješ." Řekla jsem. "I přes všechno tohle, není to co chci." "A co tedy chceš?" "To co ty." "Pověz mi tedy Loki, co opravdu chci?" "Chceš lásku, která tě pohltí, chceš vášeň. Dobrodružství, možná i trošku nebezpečí." "A to chceš ty nebo i já?" "Myslím, že po tom toužíme oba." Řekl. Pousmála jsem se nad tím. Asi měl pravdu. Toužím po něčem takovém. "Večer je ples. Nebo spíš bude tak za hodinu, jestli chceš, pošlu ti sem nějaké služebné a pomůžou ti se nachystat." Řekl. "Menší odreagování by neuškodilo." Řekla jsem. Během chvíle přišli služebné. Začali mi vybírat šaty a česat mě. Bylo to pro mě nezvyklé.
Loki na mě čekal před pokojem. Když jsem z něj vyšla, byl překvapený. "Páni, sluší ti to." Řekl. "Ty taky nevypadáš špatně." Řekla jsem a udělala si z něj srandu. On se zasmál.
Vešli jsme do velkého sálu. "Nevím jestli je dobrý nápad mě sem vodit Loki. Tvůj otec nebyl zrovna nadšený když mě tu viděl." "On mi nemůže zákaz se přátelit s lidmi z jiných zemí." Řekl a nabídl mi ruku. "Smím prosit?" Zeptal se mě. Zasmála jsem se. "Já tančit neumím." "Povedu tě." Řekl Loki s úsměvem. Chytla jsem ho tedy za ruku a šla tančit. Loki mě sice vedl, ale myslím, že jsem mu šlápla na nohu. "Promiň." Řekla jsem. On se jen zasmál. Uslyšela jsem ostatní si něco šeptat. "Vidíte jí? Jak je sladěná s Lokim do stejných barev?.... Ti dva meti sebou určitě něco mají..... Je to pozemšťanka, nedá se jí věřit..... Vidíte jak tančí? Určitě mu šlape na nohy..... Ale je nádherná..... Nádherná být může, ale kdo ví jak to má srovnané v hlavě...." Zakopla jsem o Lokiho nohu, ale on mě chytl. "Promiň." Řekla jsem a ohlédla se. Oni se tiše zasmáli. Loki se na mě podíval. "Děje se něco?" Řekl. "Ne, jen bych si dala něco k pití." Řekla jsem. Loki mě vzal ke straně. "Hned jsem tu, něco ti přinesu." Řekl. Uslyšela jsem další rozhovor. "Vidíte jak se Loki chová? Skáče okolo ní. Beztak mu něco namluvila, nebo je jen namyšlená. Je do ní celý zakoukaný. Tohle chování Lokiho neznám." Překvapilo mě to co o Lokim říkali. Loki měl prý vždy dobré vychování, jen to neuměl dát najevo a vybral si špatnou stranu a byl žárlivý. "Jessico..." Řekl Odin a stál za mnou. "Výsosti." Řekla jsem a lehce se poklonila. "Co tu děláte?" "Loki mě sem vzal, teď šel pro něco k pití..." "Proč vás vzal Loki sem na Aagard?" "Mám teď nějaké problémy na Zemi, ale proč mě vzal konkrétně sem, to opravdu nevím." Odpověděla jsem mu. Loki mezitím přišel. Podal mi skleničku. "Děkuji." Řekla jsem. "Nějaký problém otče?" "Jen jsme si s Jessicou povídali." Loki se na mě podíval a pak zpět na Otce. "Myslím, že už půjdeme." Řekl Loki, rozloučil se s otcem a šli jsme ze sálu. Moc dlouho jsme tam nebyli. Stáli jsme proti sobě na chodbě. Loki na mě koukal. Nahnul se ke mě a chtěl mě políbit. Ucukla jsem. "Jsem unavená." Řekla jsem. "Služebné tě zavedou do tvého pokoje." Řekl. "Dobře. Dobrou noc." "Dobrou noc."
Nějak jsem nemohla zavřít oči. Nespala jsem. Zvedla jsem se a vyšla z pokoje. Pamatovala jsem si cestu k Lokiho pokoji, tam jsem také zamířila. Zaklepala jsem a vstoupila. "Jessico, děje se něco?" Řekl Loki. "Ne, já jen.... Nemůžu usnout, nevadilo by ti, kdybych tu byla s tebou?" "Ne, samozřejmě že ne." Řekl. Zavřela jsem za sebou dveře a lehla si na postel vedle Lokiho. "Taky nemůžeš spát?" Zeptala jsem se ho. "Ne, nějak to nejde." Řekl. Pousmála jsem se. "Dřív nebo později, Thora určitě napadne, že bych tu mohla být s tebou, protože jsi také zmizel." Řekla jsem. "Tak si do té doby musíš vzpomenout." Řekl Loki. "Kdyby to bylo tak jednoduché. Ale oni mají možná spoustu práce s řešením Ultrona." Řekla jsem. "To asi jo." Řekl. Chvilku jsme si takhle povídali a pak jsme oba usnuli.
Ráno jsem se probudila dřív než on. Pozorovala jsem ho jak spí a stále myslela na to, co řekl. Když mluvil o lásce, projel mnou příjemný pocit, dokonce se mi vybavila i vzpomínka na mámu. Věděla jsem, že umřela, jen jsem si na ni nepamatovala. Na nic jsem si nepamatovala. Loki mě ale přivedl na jiné myslenky. Koukat na něj jak spí, bylo pro mě zábavné. Koukat na jeho krásu. Dobře, možná jsem se do něj trošku zakoukala. Ale mám pocit, že je to vzájemné. Zvedla jsem se a přešla k oknu. "Dobré ráno." Řekl Loki. Otočila jsem se. "Dobré, jak dlouho už jsi vzhůru?" "Dlouho ne." "Dříve než já?" "Ano. Koukala jsi na mě." "Cože? Ne, nekoukala jsem přímo na tebe." "A na co tedy?" "Ehm..no. To je jedno." Loki se zasmál. "Dnes bych tě chtěl vzít na vyjížďku." "Na koni?" "Ano." "Tak fajn. Projedeme se." Řekla jsem a šla we připravit zpět do 'svého' pokoje.
Loki na mě čekal venku. Už měl přichystané i koně. Když jsem vyšla ven byla jsem překvapená. "Můžeme?" "Jo jasně..." Řekla jsem. Loki se na mě podíval. "Ty si nikdy na koni nejela, že ne?" "Ne.." Řekla jsem. "Odveďte toho koně." Řekl. Podal mi svou ruku. "Pojď." Řekl. Chytla jsem ho za ní a on mi pomohl vylézt na koně. Poté si sedl za mě. Vyrazili jsme. Kůň běžel rychle. Nadskočila jsem a rychle se chytila otěží. Loki se zasmál a jednou rukou mě chytl okolo pasu, abych nespadla. Vítr nám vlál ve vlasech. Bylo to nádherné. Zastavili jsme na louce. Sesedli jsme z koně. "Je to nádherné." Řekla jsem. Loki se jen usmíval. Podívala jsem se mu do očí. Poté jsem se odvážila a políbila ho.
Pak jsem se odtáhla. Loki mě pohladil po vlasech. Najednou se otevřel Bisfröst. Nasedli jsme na koně a jeli k němu. Jenže to nebyl dobrý nápad. Byl tam Thor. Naštěstí si mě nevšiml a Loki mě stihl skrýt svou mocí, byla jsem neviditelná. "Bratře. Co tady děláš?" Řekl Loki. "Zmizel jsi, tak jsem se chtěl ujistit. Víš o tom, že Jessica utekla." "Co jiného by jsi od spojence z hydri čekal." Řekl Loki a sesedl z koně. Zpanikařila jsem, protože jsem na něm seděla sama. Ale byla jsem stále ticho. "Nevíš o tom něco?" Řekl Thor. "Jak bych mohl." Řekl Loki. "Třeba proto, že jsi byl na Zemi kvůli ní a ona pak záhadně zmizela když utekla." Přešel ke koni. Pak ho pleskl po zadku a kůň se splašil. Rozeběhl se a mně ze sebe shodil. Lokiho kouzlo přestalo fungovat. Podívala jsem se na Thora a pak na Lokiho. "No bratře, zase si se překonal." Rekl Thor.
ČTEŠ
I am Capitan America's daughter [Avengers]
ActionPříběh o dívce co nikdy nepoznala svého otce a vyrůstala s matkou. Po otci zdědila sílu a nestárnutí. Celý život žila se svou matkou a když dovršila 18 let, rozhodla se přidat k Shieldu. Chtěla využitít svých sil. Matka ji onemocněla a ona je na vše...