I am Capitan America's daughter [Avengers]

11. Kapitola

Šla jsem na hřbitov. Potřebovala jsem od všech, od VŠECH pauzu. Šla jsem dát Peggy na hrob kytky. "Ahoj mami...." Řekla jsem, když jsem přišla k hrobu. "Už je to pět let, ale stále mi chybíš. Vzpomínám na tvůj smích, úsměv, na to jak jsme byli spolu." Po tváři mi stekla slza. "Věřila by jsi tomu, že nás svět je plný nadpřirozených lidí? Je to šílený." Otřela jsem si oči. "S tátou moc nevycházím, je to teď takový složitý..... Myslím že za ti můžu já, ublížila jsem příteli, lhala, a myslím si, že mě Steve nenávidí.... Občas si říkám, jaký by bylo to ukončit, vzít si život a přestat se trápit. Pokaždé když zavřu oči, cítím bolest a vidím vzpomínky na Hydru nebo na Rudou komnatu." Uvědomila jsem si, že jsem o rudé komnatě, nikomu neřekla. Až do teď, ikdyž nevím jestli mě Peggy slyší. "Chci od toho všeho utéct, jenže to nejde, teď nemůžu nechat všechny být a prostě odejít...... A taky mi chybí Loki. Dělá nějaké věci na Asgardu. Věřím, že se vrátí, ale uz to budou tři týdny. Říkal, že se vrátí co nejdříve, ale zatím tomu moc nevěřím." Oči jsem měla plné slz. Všechny chyby, jsem si přivlastňovala, litovala věcí, které jsem udělala. Ublížila jsem Buckymu, ale nechtěla jsem to. A Steve mě nenávidí. Položila jsem květy na hrob a otřela si slzy z tváří. "Jsem ráda že jsi mě vyslechla." Řekla jsem a šla zase zpět na základnu.

Když jsem přišla, bylo už podepsáno. "Máme problém." Řekl Tony. "Jakej zase?" Řekla jsem. "Rogers odmítl podepsat a někteří se přidali na jeho stranu." Řekl Tony. Nat se na ně podívala. Měla jsem ještě trochu rudé oči. "Jsi v pohodě?" Řekla Nat. "Jo, v pohodě. Takže, co uděláme?" "Nic se udělat nedá, nepodepsali smlouvu, což znamená, že je chtějí zavřít." "Co to znamená pro nás?" "Že je budeme muset chytit." Řekl Tony.

Jeli jsme na letiště. Prý chtějí ukradnout letadlo a odletět. T'Challa je s námi jen proto, že si myslí, že Bucky může za smrt jeho otce. Bylo to tak jak Tony říkal, opravdu na tom letišti byli. "Ještě to můžete vzdát a podepsat to." Řekl Tony. Nikdo ale neodpověděl. Když jsem tam viděla Clinta a Wandu ještě o to míň se mi do boje chtělo. Najednou se proti nám rozešli. Bylo jasné co nastane. Když jsme se rozešli i my, tak zrychlili. "Zrychlují!" Řekl Peter. "My taky." Řekl Tony a zrychlili. Pak začal boj. Bojovat proti přátelům, nebylo snadné. "Clinte, nechci s tebou bojovat!" Řekla jsem a vyhla se letícímu šípu. "Očividně nejsme na stejné straně." Řekl a vyhl se, když jsem ho chtěla praštit. Sebrala jsem mu luk a šíp a vystřelila mu ho pod nohy. Bouchl, ale jemu se nic nestalo, naštěstí. Luk jsem zahodila a bojovali jsme pěstmi. Clint mě chytl za ruku a chytl mě ze zadu. Nemohla jsem se hýbat. "Proč jsi na téhle straně?!" Řekla jsem. "Protože bojuju za naše právo. Proč ty jsi na téhle?!" "Protože jsem udělala spoustu špatných věcí!" Řekla jsem, sebrala všechnu sílu a přehodila ho přez rameno.

Běžela jsem za Stevem. "Steve!" Zařvala jsem. Nereagoval. "Tati!" Zařvala jsem znovu z plných plic. "Nedělej to!" Řekla jsem. Steve zastavil a podíval se na mě. Hodil po mě štít. Já jsem se vyhla a chytla ho. "Prosím!" Řekla jsem. Steve Se proti mě rozeběhl. Bojoval se mnou. Bránila jsem se štítem. "Dost!" Zařvala jsem a odhodila ho od sebe. Štít jsem hodila na zem. "Nedělej to! Nenech je, aby po tobě šli!" Řekla jsem. "A ty snad po mě nejdeš?" Řekl. Na to jsem neměla co říct. Je to tak. Jsem na straně těch, co po něm jdou, ale není to tak, že bych ho chtěla za každou cenu dostat. Najednou mě někdo střelil do nohy. Padla jsem k zemi. Když jsem se otočila, stála tam Nat. "Běž!" Zařvala na Steva a Steve tak udělal. "Je ti jasné, že jsi právě porušila smlouvu a že po tobě půjdou." Řekla jsem. "Já vím." Řekla a klekla si ke mě. Utrhla kousek látky z oblečení a obvázala mi ho nad ránou, aby zastavila krvácení. Pak musela vyndat z rány kuklu. To nebylo příjemné. "Promiň, ale Steve je můj přítel. Nemohla jsem ho nechat ve štychu." Řekla a konečně dostala kulku z rány a ránu obvázala. "Já vím, odpouštím ti, ale teď si musíš dávat pozor." Řekla jsem.

Vrátili jsme se na základnu. "Takže hraje na obě strany." Řekla Tony. Já mu to neřekla, ale viděl to jak mě střelila a nechala Steva utéct. "Půjdou po ní taky." Dodal. Když jsem se nad tím vším pozastavila a zamyslela, věděla jsem co teď udělám. "Hale já už nemůžu." Řekla jsem. Tony se na mě podíval. "Co tím myslíš?" "Myslím tím to, že už proste nemůžu. Končím s tímhle vším. Potřebuju vypadnout." Řekla jsem, zvedla se a dokulhala do pokoje. Začala jsem si balit věci. "Takže to balíš?" Řekl Peter. "Jo, já- já potřebuju pauzu." Řekla jsem a otřela si oči. Moc věcí jsem tam neměla takže jsem zavřela kufr s tím co jsem měla a šla ke dveřím. "Měj se Petere." Řekla jsem a objala ho. "Ty taky." Řekl.  Rozloučila jsem se i s ostatními. Loki se stále nevracel, to mi drásalo srdce, ale má spoustu povinností. Určitě se někdy vrátí, určitě.