I am Capitan America's daughter [Avengers]

13. kapitola

Ráno jsem se probudila a cítila poněkud lépe než dříve. Leželi jsme s Buckym vedle sebe a ani jeden jsme na sobě neměli oblečení. Ale byla jsem zmatená. Miluju Lokiho, ale co mě vedlo k tomu políbit Buckyho? Něco k němu cítím, ale nevím co. Oblékla jsem se a šla na balkon. Zhluboka jsem se nadechla a rozhlédla jsem se. Cítila jsem se provinile ale zároveň jsem byla ráda že jsem to udělala, třeba se Loki už nikdy nevrátí. Uslyšela jsem kroky. "Dobré ráno." Řekla jsem. "Dobré." Řekl Bucky. Stoupl si vedle mě a pohladil mě po vlasech. Usmála jsem se. "Chceš udělat kafe nebo něco?" Řekla jsem. "Víš ty co? Dneška udělám něco já." Řekl a chtěl mě políbil, ale já cukla. Pak jsem mu dala pusu na tvář. "Dobře, tak já se nechám překvapit." Řekla jsem. Šla jsem se převléknout. Pak jsem zamířila do koupelny umýt si obličej, vyčistit zuby a učesat se.

Když jsem vešla do kuchyně, na stole byla přichystaná snídaně. "Páni, jsi šikovnější než se zdá." Rejpla jsem do něj. "Hele!" Řekl se smíchem. Sedla jsem ke stolu a napila se kávy. "Je výborná. Díky." Řekla jsem a pustili jsme se do jídla. Když jsme dojedli začal mi zvonit mobil. Zvedla jsem se a podívala se kdo volá. Byl to Tony. "Kdo volá?" "Tony..." Zvedla jsem to. "Ano?" Řekla jsem a z telefonu se ozval Tonyho hlas. To co mi řekl mě překvapilo. "Dobře, díky." Řekla jsem a položila to. "Co se děje?" Řekl Bucky. "Thor se vrátil a je tu s ním i Loki." Řekla jsem a rozešla se ke dveřím. "I přes to co se stalo včera za ním jdeš?" Řekl. "Bucky.... Miluju ho a čekala jsem na něj celý rok." "Fajn." Řekl a šel si pro věci. "Stejně už taky musím..." Řekl a vyšel ven. Šla jsem hned za ním. "Bucky?" Otočil se. "Něco k tobě určitě cítím, ale pochop to teď prosím." Řekla jsem. "Ahoj Jessico." Řekl a nasedl do auta. Já nasedla do svého a jela k základně.

Když jsem dorazila na místo, Loki stál před budovou. Vystoupila jsem z auta a když jsem ho uviděla nemohla jsem uvěřit svým očím. Rozeběhla jsem se proti němu a skočila mu do náruče a políbila ho.

"Chyběl jsi mi." Řekla jsem. "I ty mě. Sluší ti to." Řekl a podíval se na moje vlasy. Usmála jsem se. "Mám pro tebe překvapení." "Jaké?" "Uvidíš.... Heimdale!" Zakřičel a okolo nás se začal tvořit portál na Asgard.

Objevili jsme se v Bifröstu. "Rád vás zase vidím Jessico." Řekl Heimdal. "I já vás." Řekla jsem. "Pojď." Řekl Loki. Heimdal mě zastavil. "Měla by jste mu říct co se stalo." Řekl. "Jak víte co se stalo?" "Chtěl vědět jestli jste v pořádku." Řekl Heimdal. "Řekl jste mu něco?" "Ne, jen že na něj pořád čekáte." Řekl. "Dobře." Řekla jsem a šla za Lokim. "Kde je Ódin?" "Otec zemřel." "Aha, promiň, To je mi líto." "To nic." Řekl. Před zámkem se vypínala Lokiho socha. "Páni, to je mi socha, kdo to je?" Řekla jsem. Loki se na mě podíval. "Dělám si srandu." Řekla jsem. "Jinak něco noveho?" Řekla jsem. "Kromě toho, že držíme jak můžeme v podsvětí hrozbu, která tam byla zavřená jen díky otci, nic nového." "Aha." "Chci tě mít teď jen pro sebe, Jess." Řekl. "Dobře." Řekla jsem a políbila ho. Loki mě zatáhl do jeho pokoje a asi víte co se stalo.

Večer se konal ples. Oblékla jsem si černé šaty. Loki na mě čekal. Když jsem vyšla z pokoje jen na mě koukal. "Jsi nádherná." "Díky." Řekla jsem. V hlavě se mi pořád opakovala dokola Heimdalova slova, měla by jste mu to říct. Vešli jsme do sálu a už tam hrála hudba. "Smím prosit?" Řekl. "Jistě." Řekla jsem a společně jsme začali tancovat.

"Za chvíli se vrátím." Řekl. "Dobře." Řekla jsem. Začala hrát rychlejší hudba, tak jsem se pustila do tance.
Po asi dvou písních jsem zahlédla Lokiho jak se na mě kouká a usmívá se. Jelikož se mi Heimdaldova věta stále opakovala v hlavě, šla jsem za ním. "Loki, musím ti něco říct." "A co?" "Spala jsem s Buckym." Řekla jsem. Z Lokiho tváře se vytratil úsměv. "Cože?" "Ale má to svůj důvod...." "Jo? A jaký?!" "Rok si tam nebyl, nevím co ti Heimdal řekl, ale v pohodě jsem nebyla. Každý den jsem měla noční můry, každý den jsem měla panický záchvat. Chodila jsem na terapie a když jsem včera šla domů potkala jsem Buckyho a pozvala ho. V noci zažil jednu z mích nočních můr a pak se to stalo." Loki tam jen stál. "Cítila jsem se lépe, s tebou se teď cítím lépe. Konečně necítím tu bolest co jsem cítila každý den." Loki mi dal ruku na tvář a nahlédl mi do hlavy na vzpomínky. Pak ruku odtáhl. "Dobře, nic se neděje." Řekl. "Dobře." "Chceš něco k pití?" Řekl a šli jsme si pro něco k pití.

Loki to s tím pitím ale přehnal a pak se choval hrozně. "Loki. Přestaň." Řekla jsem. "Hleďte, ona mě podvedla a teď bych jí měl poslouchat, no to se mi snad zdá." Řekl. "Loki!" Řekla jsem. Ruce se mi opět začali klepat. Vracelo se mi to, co jsem myslela, že je konečně pryč, bolest. "Chováš se jako sobec!" Řekla jsem. "Mám tu sochu, konečně mě mají rádi, protože jsem konečně někdo!" "A milovali tě když si byl nikdo?!" "Nikdo mě nemiloval když jsem byl nikdo!" "Já jo!" Zařvala jsem na něj. Loki tam jen stál. "Evidentně ne dost když si udělala to co jsi udělala." "Každý den jsem čekala, až se vrátíš! Každý den! Ale ty jsi tu zůstal a ani jsi mi nedal nějak vědět, že jsi v pořádku! Ale na tohohle Lokiho jsem nečekala, můj Loki by pochopil, že jsem trpěla." "Už není žádný tvůj Loki!" Zařval na mě. To mě zaskočilo. V sále nastalo ticho. Loki si všiml že se mi klepají ruce. Rozeběhla jsem se do pokoje. Oči jsem měla plné slz. V pokoji jsem ze sebe sundala šaty a oblékla si své oblečení. Pak jsem se vydala k Bifröstu. Heimdal na mě čekal. Věděl co se stalo. "Prosím, pusťte mě domů Heimdale, evidentně jsem udělala chybu." Řekla jsem. Heimdal vrazil meč do Bifröstu. "Jessico!" Uslyšela jsem Lokiho. Běžel za mnou. "Nedělej to prosím." "Co jsi viděl, když si se mi podival do hlavy?!" "Jen tu noc s Buckym." Řekl. Rozešla jsem se k němu a dala si jeho ruku na hlavu. Loki viděl celý můj rok bolesti. Ucukl rukou. "Jess já..." "Ne. Už žádné omluvy a výmluvy." Řekla jsem a šla k Heimdalovi a on otevřel Bisfröst. "Když se vrátíš, budeš zase trpět!" Řekl Loki. "Ne když budu s někým kdo mě miluje." "Není pro tebe ten pravý!" "A ty jsi byl?" Řekla jsem. Loki jen mlčel. "Sbohem Loki." Řekla jsem a vstoupila do portálu zpět na Zemi.

Objevila jsem se před základnou. Vešla jsem dovnitř. Zahlédla jsem Tonyho. "Nevíš kde je Bucky?" Řekla jsem. "Co se děje?" "Potřebuju ho najít." Řekla jsem. Nikdo nic neříkal. "Tak nic." "Jess, počkej." Řekl Tony a napsal mi na papírek jeho adresu. "Děkuju!" Řekla jsem a běžela do auta. Dojela jsem na adresu a zazvonila. Když otevřel dveře, uviděl mě. Měla jsem stále oči plné slz. "Omlouvám se." Řekla jsem. Bucky mě objal.