How dare you? 2 [George Weasley]

Pocit viny

,,Ahojte všichni." Řekla jsi po příchodu do kuchyně, když jsi se konečně dostala z Georgeovo objetí.
,, Ahoj T/j." Ozvali se sborově všichni, až na Siriuse, který už v tu chvíli běžel k tobě.

,, Je mi strašně líto, že jsem tě nezachránil dříve, moc si mi chyběla." Řekl když tě objal.
,, Taky jsi mi chyběl, vlastně to vy všichni."
,, Pověz nám něco o tom, co se tam dělo." Řekl opatrně Sirius, jako by ti to mělo ublížit.
,, Jestli to nevadí, nejdříve bych se potřebovala najíst." Zasmála jsi se, stejně jako George vedle tebe.

,, Udělala jsem ti lívance." Usmála se Molly a položila před tebe haldu lívanců.
,, Děkuju ti Molly." Odpověděla jsi a sedla si ke stolu. George si sedl vedle tebe a objal tě kolem pasu. ,,Nechcete mi nejdříve říct, co jste tu dělali vy?"

A tak, během tvého přežvykování, ti vyprávěli o jejich roku bez tebe. George tě měl přitáhlou k sobě úplně na doraz a odmítal tě pustit. Celou dobu během vyprávění, ti potichu šeptal, jak tě miluje a že už tě nikdy neodpustí.
,, A umřel Brumbál. No, ale teď vyprávěj ty." Řekl Sirius.
,, No dobře tedy." Pověděla jsi a pustila se naopak do svého vyprávění.

Když jsi se ve vyprávění dostala k tomu, jak jsi chtěla jít za Georgem do příčné ulice, a pak tě dali do žaláře, tak George vstal a omluvil se, že musí něco zařídit a pak přijde. Věděla jsi, že lže, ale také jsi ho chtěla nechat na chvíli o samotě. Vzdychla jsi si a pokračovala ve vyprávění, a tak jsi jim pověděla úplně všechno, tedy až na jeden malý detail, jménem George.

,, Takže ty vlastně předpovídáš budoucnost?" Zeptal se Arthur.
,, Když se to vezme kolem a kolem, tak jo, ale když jí vidím, tak jí vlastně dokážu upravit. Třeba, když jste mě šli osvobodit, tak jsem viděla, že hodně lidí umře, a proto jsem se rozhodla, že vám půjdu na proti."
,, A kvůli tomu jsi málem umřela ty, kdyby tam nebyl Harry, tak jsi rozhodně mrtvá." Řekla smutně Hermiona. A ty jsi se podívala na Harryho, jen pokynul hlavou na znamení, že není za co.

,, No, to je všechno, asi bych měla jít za Georgem." Usmála jsi se a mířila do svého pokoje, tam však nebyl, a proto jsi šla do pokoje dvojčat, který sice George moc nevyužíval, ale i tak by tam mohl být.

Otevřela jsi dveře a na posteli seděl George, který brečel. Běžela jsi k němu a zeptala jsi se: ,,Co se děje lásko?"
,, Oh ahoj." Snažil se říct bez slz. Sedla jsi si na postel a pořádně ho objala. Byl celý napjatý.
,, Nechceš mi říct proč jsi brečel?" Otázala jsi se ho. Teď už uvolněně položil svou hlavu na tvé rameno a začal brečet od znova, a tobě se už chtělo také. Vidět ho brečet bylo pro tebe strašné. Po chvilce odpověděl.
,, Zasloužíš si někoho mnohem lepšího než já. Ani jsem tě nehledal, prostě jsem se s tím smířil a ty jsi mezitím prožívala peklo." Tak a teď jste brečeli oba, odtáhla jsi ho od sebe, abysu viděla do očí a zadržela slzy.
,, Nic takového už nikdy neříkej, miluju tě strašně strašně moc a nechci tě ztratit." Řekla jsi a políbila ho.
,, Taky tě strašně moc miluju." Řekl, když jsi se od něj odtáhla, usmála jsi se a otřela mu slzy z očí.
,, Já tebe víc."
,, O tom pochybuju." Řekl a políbil tě znovu a dravě, když v tom do pokoje vletěl Fred.

,, Ach bože, moje oči." Řekl a zakryl si je. ,, Oba brečíte a přitom se líbáte, nevím jestli to mám brát dobře a nebo špatně, ale i tak, běžte si k sobě." Zasmál se a znovu se podíval na vás.
,, No jo prosimtě." Řekl George, vzal tě do náruče a odnesl k tobě.

,, Myslím, že jsme něco začali a nedokončili." Řekl George a nadlehl si na tebe.
,, Tak to bychom měli, ale jak nás znám, tak bez dalšího přerušení se to neobejde." Zasmála jsi se.
,, Když to nezkusíme, tak nevíme." Nahodil lišácký úsměv a začal tě líbat na krku a hrudníku.
,, Nevím jestli jsem ti to dneska říkala, ale miluju tě." Zasmála jsi se během polibku a sundala mu košili.
,, Říkala, ale nevadí mi to slyšet znovu."