How dare you? 2 [George Weasley]

Přivedu jí

Vzala jsi dítě do náruče a měla v plánu ho ulíbat štěstím.
,, Ty jsi takový malý zázrak." Usmála jsi se.
,, Jak ho pojmenuješ?" Otázal se Draco.
,, Jasně že po tátovi ne?" Znovu jsi si vykouzlila úsměv.
,, George Malfoy? To není tak špatný."
,, George Weasley."
,, Ne, to ti nedovolí." Řekl Draco.

,, Co jí nedovolíme?" Zeptala se matka.
,, Pojmenovat ho po krve zrádci. Myslím příjmení."
,, To nee, bude Malfoy."
,, A co Black?"
,, Tak to ať tě ani nenapadne." Vykřikla matka a vlepila ti facku.
,, Dobře tak tohle nevyšlo." Řekla jsi, když ti kolem hlavy konečně přestali lítat hvězdičky.

,, Takže?" Zeptala se Narcissa.
,, George Regulus Malfoy." Odpověděla jsi opatrně.
,, To jde. A co ty vidina?" Zeptala se matka spíše Narcissy než tebe.
,, Splnila se." Řekla Cissy.
,, To je skvělé, teď budeš moct sloužit pánu zla." Zasmála se matka a ti jsi proklínala Narcissu, za to, že to řekla, dokud rty nenaznačila, že je jí to líto.

*****

Dny, týdny a měsíce utíkali rychle jako voda a blížili se prázdniny. Draco právě v Bradavicích plnil důležitý úkol a jelikož už zmizeli nějací smrtijedi od vás z domu, tak se mu daří.
Draco se snaží zabít Brumbála a nepovede se mu to, pán Zla to ví, protože ty víš, že ho zabije Snape. Čím dál tím častěji po tobě chce nějaké vidiny a ty se v tom čím dál tím víc zlepšuješ.

Malý George za těch šest měsíců strašně moc vyrostl a přitom ty nejsi ta, která ho vychovává, možná občas, ale jinak ho mají na starost domácí skřítky, aby ses mohla co nejvíce soustředit na své poslání, zjistit, jestli Voldemort vyhraje válku, snažíš se opravdu moc, ale nedaří se.

Sirius:
,, Už je to debilních deset měsíců, deset. Chápeš to? A furt jsem nezjistil žádný způsob, kterým bych jí vysvobodil." Řval jsem na Remuse.
,, Určitě je v pořádku, sice nemáme žádné informace, ale ona je silná a zvládne i těžké úkoly, které jí tam čekali, a nebo čekají." Snažil se mě zklidnit.
,, Teď o prázdninách, podnikneme něco a tím jí zachráníme, dostaneme jí od tam tad." Prohlásil jsem a položil si ruku na hruď, s tím, že to myslím smrtelně vážně.
,, Siriusi, ach Siriusi, vím, že jí máš na de vše rád, ale hlídá jí tam Voldemort a toho jen tak neporazíš."
,, Zvládl to Harry, když mu byl rok a to znamená, že to zvládnu i já."
,, Ne Siriusi, nezvládneš, musíš vyčkat a všechno se vyřeší, a ona bude zpět." Chytil mě za rameno.
,, Něco mi řekni Remusi, co kdyby takhle zfalšovali smrt Dory? Vím, že spolu něco máte, co by si dělal?"
,, Asi bych udělal všechno, co je v mých silách, abych jí dostal zpět."
,, Tak a vidíš to. Já to mám stejně."

Omlouvám se za kratší a možná nezáživnou kapitolu, psala jsem jí narychlo. Celý týden teď budu bez telefonu, abych ukázala, že nejsem závislá 😅 takže očekávejte další kapitolu, až kolem příští soboty. Znovu se omlouvám
Nat🔥