How dare you? 2 [George Weasley]

Závěrečná bitva

2. Května 1998

Nastalo ticho, všichni v Malfoy Manor se připravovali na velkou bitvu, protože díky tobě věděli, že přijde.
Voldemort byl ale čím dál tím víc slabší a nikdo, až na něj nevěděl proč.
Seděla jsi v pokoji, chovala malého George a snažila jsi se odreagovat od vlastního světa.
,, Dneska uvidíš tatínka, řekni táta."
,, Táta."
,, Ty jsi můj malý šikulka, že ano?"
,, Šem." Špitl George.
,, A poznáš i další lidi, třeba babičku Molly, nebo strejdu Nevilla, musím tě vzít sebou mrně, i když se mi to vůbec nelíbí."

Dál jsi si povídala s malým, když v tom se ozvali zvuky z kuchyně.
,, Harry Potter pronikl do Bradavic, evakuovali všechny mladé studenty a propašovali tam Fénixův řád." Řekl Snape, který se přemístil do Malfoy Manor.
,, Je čas." Slyšela jsi pána zla a věděla jsi přesně co udělat. Vzala jsi George a přemístila se s ním na bezpečné místo. Sice v Malfoy Manor přemísťování nešlo, ale dnešek byl jaksi výjimkou.

,, Jste Aberforth Brumbál? Proč se ptám, však vím, že jste."
,, Jak si se sem přemístila?" Otázal se překvapeně.
,, Řekněme, že zvládnu hodně nemožných věcí." Usmála jsi se.
,, Co tu děláte Malfoyová?" Zeptal se znovu.
,, Oh, omlouvám se. Vím, že půjdete do Bradavic a potřebuji, jestli by jste tam nedostal jeho." Ukázala jsi na George.
,, Ty jsi T/j že? A tohle je Georgeův syn."
,, Ano, potřebuji ho tam dostat, do hlavní síně, tam bude nakonec v pořádku."
,, Věřte mi, dostanu ho tam."
,, Děkuji." Řekla jsi, předala George a přemístila se zpět do Malfoy Manor.

,, Kde jsi byla?" Otázala se Cissy.
,, Dát George na bezpečné místo."
,, Dobře, musíme se přemístit na kopec před školu, bude boj." Usmála se, jen ne upřímně.
,, Tak ať to máme za sebou." Pověděla jsi, vzala obálku ze stolu a obě jste se přemístili.

Objevili jste se mezi armádou smrtijedů a ty jsi šla k pánovi zla.
,, Takže vyhraju?"
,, Samozřejmě můj pane."
Ani ve snu blbečku.
,, Jsem rád, že jsi po mém boku." Řekl, samozřejmě ne upřímně, přeci jen je to Voldemort a ten nemá žádné city.
,, Já též."

,, Prorazíme to, nebude to těžké." Řekl Pán zla a kouzly jste se snažili rozbít bariéru, která chránila Bradavice. Mohla jsi jim pomoct, protože i tak Harry vyhraje. Bradavice vyhrají.

Po několika neúspěšných pokusech se vám povedlo bariéru prorazit a smrtijedi se vrhli dovnitř, stejně jako ty, i když jsi tam šla kvůli něčemu jinému, než pomoct Voldemortovi.
Když jsi nebyla na očích Voldemortovi, tak jsi se přidala na dobrou stranu, musela jsi zachránit taky nějaký ten život, no ne?

Po dlouhém boji s jedním smrtijedem jsi uviděla Ginny, jak bojuje s dalším a běžela jí na pomoc.
Omámila jsi ho a objala Ginny.
,, Co dítě?"
,, Je v bezpečí, brzy se uvidíte, teď musím běžet, držím palce."
,, Neubliž si." Zavolala Ginny, když už jsi utíkala pryč, musíš zachránit někoho jiného.

Kolem některých smrtijedů jsi proběhla  bez povšimnutí, přeci jen ještě před chvílí, jsi byla na straně Voldemorta.
Nejednou jsi v dálce uviděla Freda a Percyho, tohle byl tvůj čas.

Za pár vteřin měl Fred umřít. Přemístila jsi se přímo za něj, když v tom vybuchla zeď, stala jsi se živím štítem. To tvá hlava narazila na kámen, ne jeho. Zachránila jsi ho.

,,Ne ne ne ne ne." Křičel Fred a ty jsi ho jen matně vnímala, ucítila jsi jeho ruce pod svým tělem. Cítila jsi, jak si tě stáhl do klína, a ignoroval fakt, že bude od tvé krve. ,, T/j ty to zvládneš, já ti věřím."
,, Ne, nezvládnu." Řekla jsi z posledních sil. ,, V kapse mám obálku, dej jí Georgeovi." Usmála jsi se na něj se slzami v očích.
,, Ne, ne, neumírej."
,, V hlavní síni je mé a Georgeovo dítě, postarejte se o něj." Další slza tekla z tvého oka, a další.
,, Je mi to líto." Řekl Percy.
,, Hej T/j, podívej se na nebe. Vidíš ty hvězdy? Jedná z nich budeš ty."
,, A budu na vás z nebe dohlížet." Toto byla ta poslední věta, kterou jsi vydala ze svých úst, než jsi nechala oči otevřené dokořán.
Jendou každý umře, tak proč ne pro člověka, kterého z celého srdce miluje?

George:
Uviděl jsem svého bratra jak drží v rukou mrtvé tělo, a když jsem přišel blíž, tak jsem nemohl věřit vládní očím. Sesunul jsem se k zemi, hned vedle Freda.
,, Je mi to líto, ale musíme bojovat, ještě to neskončilo." Řekl Percy, ale mě přestalo v tuhle chvíli vše zajímat.
Byla mrtvá, jediná láska mého života byla mrtvá, a já jí ani nemohl dát poslední sbohem. Fred vedle mě se postavil a zabil pár smrtijedů, já pouze hleděl na její nebohé tělo. Jednou už jsem jí měl za mrtvou, ale tohle bylo doopravdy. Krev tekoucí z její hlavy a mrtvě otevřené oči, které jsem musel zavřít já.

Voldemort zahájil na hodinu klid, abychom mu vydali Harryho Pottera. T/jino tělo jsme dali s Fredem na lůžko a donesli ho do velké síně, kde jsem se už úplně sesypal k jejímu tělu, opíral jsem hlavu o její hruď a brečel, a brečel, brečel.

,, Georgi?" Promluvila na mě matka a když jsem se otočil, tak jsem spatřil malého George. I když jsem se utápěl v žalu, tak jsem se na něj usmál a vzal ho do náruče. On si ovšem všiml své matky ležící na zemi.
,, Maminko?" Otázal se a já se na novo rozbrečel.
V tom do velké síně přinesli Blacka.
,, Co se stalo?" Zeptal jsem se.
,, Zachránil nás, měl to ofous, ale dostane se z toho." Řekl mi Remus. Podíval jsem se směrem k T/j a Remus můj pohled následoval.
,, Co se stalo?" Otázal se pro změnu on.
,, Zachránila mého bratra. Ona věděla, že umře a ani se nerozloučila."
,, Možná k tomu měla důvod. Za chvíli za tebou přijdu, jen se jdu podívat na ztráty." Pohladil mě Remus po zádech a odešel.

,, Georgi?" Oslovil mě Fred.
,, Hm?" Otočil jsem se.
,, Dej mi malého George a přečti si tohle. Je to od T/j." Podal mi obálku.
,, Děkuju."

Drahý Georgi, jestli tohle čteš, tak už jsem po smrti a to znamená, že můj plán vyšel. Fred, tvá druhá půlka je naživu a George také. Nemohla jsem se s tebou rozloučit osobně, ale Harry má kámen vzkříšení a určitě ti ho rád půjčí, abychom se mohli rozloučit, je mi opravdu líto, že to skončilo takhle, ale jinak to nešlo. Ještě se uvidíme.
S láskou tvá milovaná T/j.
P.S. Starej se o malého dobře. Miluju tě.

Dopis jsem se přečetl asi stokrát, než nás zavolali na nádvoří.
Jestli všechno tohle riskovala pro jeden život, tak musela vědět že vyhrajeme. Takže jdeme na to.