How dare you? 2 [George Weasley]

Blíží se to

T/j:
,, Byl jsem v příčné ulici." Řekl Draco a podrbal se na zátylku.
,, V příčné ulici? Viděl jsi tam George?" Rychle jsi se zeptala.
,, Byl jsem tam za ním."
,, Cože? Proč jsi mi to neřekl? Za ním? On ti psal, aby jste se sešli? Ty jsi mi nic neřekl? Co ti chtěl?" Zeptala jsem se a začali mi po tváři téct slzy. Se
,, No víš... Chtěl mi dát tohle." Řekl Draco a vytáhl z kapsy malou krabičku. ,, Prý tě chtěl tohle léto požádat o ruku. Mám ti dát tvému mrtvému tělu, však ani nemohl vědět jestli bys řekla ano." Odfrkl si Draco.
,, Samozřejmě, že bych řekla ano." Řekla jsi a z krabičky vytáhla prstýnek, který sis v zápětí nasadila na prsteníček.
,, Je mi to líto."
,, Já vím, že ano." Prohlásila jsi a zalezla do peřiny.

,, Mami?" Vešla jsi do její komnaty.
,, Ano zlatíčko?" Usmála se na tebe.
,, Musím ti něco říct." Přešlapovala jsi z jedné nohy na druhou, byla jsi nervózní.
,, Povídej."
,, Jsem těhotná." Řekla jsi a čekala na nějakou ránu, ale nic.
,, Já vím, řekla mi to Bella. Řekla mi i s kým. A mám pro tebe návrh."
,, Mluv, cokoliv." Tohle jsi možná říkat neměla, tvá matka nahodila ďábelský úšklebek.

,, Tak, abych to řekla jednoduše, Weasleyovi jsou zrzavý, nemám pravdu? Pokud se dítě narodí zrzavé, zemře.
Pokud se narodí blonďaté, přežije.
Jednoduché, a nebo ho z tebe můžeme vyndat teď, abys nemusela trpět."
,, Počkáme až se narodí." Nechtěla jsi o něj přijít, jen kvůli barvě vlasů, však v tobě rostl malý George. Musela jsi něco udělat. Musela jsi od tud pryč.
,, A nemysli na útěk, pokud se o něco takového pokusíš, tak to dítě zemře okamžitě." Tohle byla rána pod pás. Co teď, zůstat tu dalších asi šest měsíců, aby přežilo dítě a nebo pokusit utéct s tím, že tě možná chytí a ty o to dítě přijdeš, pak tě možná zavřou do nějaké hladomorny.
,, Jo a smrtijedkou se staneš i tak, konec léta tu bude brzy. Slíbíš pánu zla svou oddanost, jinak to dítě zemře taky, osobně ho z tebe vyndám. Rozuměla jsi?"
,, Ano mami."
,, Dobře, teď už můžeš jít." Řekla matka a ty jsi se vydala zpět do svého pokoje.

*****

Co se to tam odráží? Ptala jsi se sama sebe v noci, když se na stropě pod odrazem měsíce cosi myhlo.
Vstala jsi tedy v postele a vzala do ruky telefon, který tu asi zapomněl Draco.
Vytočila jsi znovu, tobě známé číslo a doufala, že to někdo zvedne.
Notak zvedni to.
Prosím zvedni to.
Po dvou minutách se konečně v telefonu někdo ozval.
,, Haló? Je tohle zase nějaký vtip? Nechte mě spát." Ozvala se do telefonu ospalá Hermiona.
,, Hermiono?" Bylo jediné na co jsi se v tuhle chvíli zmohla.
,, T/j? Jsi to opravdu ty?"
,, Jsem naživu." Řekla jsi a poté ti někdo vzal telefon z ruky a típl ho.

,, Jsi blázen?" Otázal se Draco.
,, Ne, nejsem. Jsem jenom čarodějka, která chce aby její kamarádi věděli, že žije."
,, Zavolej jí znovu." Přikázal Draco.
,, Cože?"
,, Řekni jí, ať ne nikdy nehledá, že jsi v bezpečí a budeš mít skvělý život. Tak dělej, volej jí." Telefon ti doslova vrazil do ruky a ty jsi volala.
Máš jen udělat, to co on řekl?