Whisper...Tell Me Your Love [KageHina] ✔️

44.

Ahoj!!

Vybalili jsme si těch pár kousků oblečení a poté jsme seděli každý na své posteli a čekali, než si nás kapitáni týmu zavolají. Pozoroval jsem svou mandarinku. Díval se do telefonu a culil se u toho. Pak začal něco zběsile ťukat. Neubránil jsem se své zvědavosti. Přišel jsem si k němu a snažil se přes jeho rameno nahlédnout, s kým se tak baví přes telefon. Samozřejmě ho natáčel tak, abych nic neviděl.
,,S kým si to píšeš?" optal jsem se a omotal mu ruce kolem pasu.

,,Proč bych ti to měl říkat, ještě by ses naštval."

,,Zajímá mě to, jsem tvůj přítel, tak chci vědět s kým si píšeš." pověděl jsem normálním tónem, abych mezník jako nějaká žárlivka.

,,Máma se ptala, jaký to tady je a pak jsem napsal Kenmovi, jestli se nepůjdeme někam projít, až budeme  mít čas..." řekl jsem. Nepsal jsem mu, ale chtěl jsem vidět jeho reakci.

,,Aha, pozdravuj mamku." řekl jsem jen. Na to, že se má projít s Kenmou jsem raději nereagoval, ale v hlavě už jsem přemýšlel nad tím, jak bych je mohl nepozorovaně sledovat. Proč se chce procházet s ním a ne se mnou. Není to fér. Chtěl jsem být celou dobu s ním.

,,Wow, tys nevyjel. No to zírám. Neboj se, nikam s ním nejdu..." hlesl jsem s nevinným úsměvem.

,,Takže jsi mě jen zkoušel?" optal jsem se podrážděně.

,,Jo. Sám si říkal, že si náš vztah necháme zatím pro sebe, ale jestli budeš dělat kvůli Kenmovi nebo komukoliv jinému žárlivé scény, příjdou na to hned. Už teď mají podezření kvůli tomu co říkal Tsukishima." ohradil jsem se. 

Jo v tom měl pravdu. Neuvědomil jsem si to, ale nechtěl jsem to říkat před ostatními hlavně kvůli tomu, že to nechtěl on. Za mě by mi to bylo vcelku jedno, řešili by to tak týden a pak by je to přestalo bavit. 
,,Budu si dávat pozor." nakonec jsem řekl a trochu víc se na něj natiskl. Políbil jsem jej na krk. Otočil se na mě s výrazem, co zase dělám. Ale nestačil nic říct, neboť jsem jej umlčel polibkem. Když už jsem chtěl prohloubit náš polibek a začít dobývat jeho ústa, ale někdo zaklepal a otevřely se dveře. Rychle jsem jej od sebe odstrčil.
,,Nebuď tak blízko!" křikl jsem na oko.  Nevěděl jsem, kdo tam stál, ale kvůli němu jsem nechtěl riskovat odhalení našeho vztahu.

,,To ty jsi divnej!" křikl jsem nazpět. Ihned jsem pochopil, o co jde, a tak jsem to hrál s ním a aby to vypadalo věrohodně, odstrkl jsem ho od sebe. Jen se na mě usmál a začal se se mnou na oko prát.

,,Ach jo, ti dva už jsou zase v sobě." prohodil blonďák bez špetky překvapení. Vždy se začali přetahovat kvůli takovým hloupostem.

,,Jo teď jen v jakém slova smyslu." zkonstatoval Yamaguchi.

,,Buď zticha! Jsi vážně nechutný, díky tobě dnes neusnu. Hej idioti, je čas oběda. Tak se přestaňte handrkovat a dostavte se do jídelny." řekl ještě dlouhán a následně opustil práh jejich pokoje.

Pokračování příště...