,, Chriss? Ahoj! " ozvalo se mi za zády když jsem došla ke škole. Neodpověděla jsem a prostě šla dál. ,, Chriss? Slyšíš? Ty mě ignoruješ? " neodbytně kráčel vedle mě. Poslední co jsem teď potřebovala bylo aby na mě někdo mluvil. Chtěla jsem přežít den ve škole a bezeslova odejít domu. Nestalo se.
,, Ahoj Chriss. Ahoj Dylane. " ozvalo se pro změnu přede mnou. ,, Se mnou taky nemluví buď v klidu. " odpověděl nechápavě na Becky. ,, Chriss co se děje? Můžeš mi odpovědět? Jde o kluka? Nebo ti je špatně? Nebo si to dostala? " dořekla a spolu s Dylanem se začali smát. ,, Podle mě ráno vykročila levou nohou, snědla shnilou hrušku nebo je třeba němá. Třeba se jí někdo vystříkal do pusy a poškodil hlasivky. " přidal se Dylan a oba se začali hystericky smát.
Najednou to ve mě bouchlo. Nešlo to zastavit. Krev se mi rozproudila v žilách. Nemohla jsem dál poslouchat tyhle blbý keci. Měla jsem chuť se otočit a oboum rozmlátit ten jejich úsměv. Ale taková jsem nebyla. Bezeslova jsem přidala do kroku abych se jim vzdálila.
S nikým jsem celý den nepromluvila. Učitelé mě pro jednou naštěstí nevyvolávali, nemluvili na mě a nic nechtěli. Lidé kolem mě procházeli, někdo pozdravil, někdo se usmál ale já prostě jen prošla. Nikdo nechtěl vysvětlovat proč nezdravím a nebo proč se nesměju. A byla jsem za to fakt ráda. Škola bylo místo kde jsem byla né naschvál středem pozornosti. Lidé mě buď s úsměvem zdravili a nebo s úsměvem pomlouvali. Každopádně se o mě mluvilo často ale dnes se nikdo nějak nezajímal.
Vešla jsem do pokoje a na posteli zahlédla rozhozená alba s fotkami, na stole prázdnou láhev od piva a na balkóně nedopalky cigaret. Vzpomněla jsem si na večer, noc a ráno. Podívala jsem se do zrcadla a překvapilo mě že jsem ani nevypadala nijak unaveně.
Máma byla v práci a Fred u babičky. Takže jsem byla doma sama jen s Laurou. Nahnala jsem jí ven na zahradu a vrátila se do pokoje a na balkon. Z krabičky jsem vytáhla jednu cigaretu a s každým vdechnutím kouře do plic jsem si vybavila jak tohle začalo.
,, Vezmi si ji mezi ukazováček a prostředníček a až budeš popotahovat snaž se v sobě kouř chvíli udržet. " řekl a natáhl ke mě krabičku. ,, Nechci kouřit. " zakroutila jsem hlavou. ,, Miluješ Lukea že jo? On zas miluje když je holka rebel a nebojí se riskovat. " zvedl obočí a znovu natáhl krabičku ke mě. ,, Miluju, ale je mi 12. Měla bych lítat v parku a užívat si skvělej život. " snažila jsem se argumentovat. ,, Myslíš, že máme skvělej život? Myslíš že jsi úplně v pohodě? Vážně myslíš že tě neslyším jak se snažíš udržet pláč skoro každý večer? Nechci tě zničit. Chci ti pomoct. " pošeptal mi do ucha a já vytáhla z krabičky cigaretu a s povzdechem si zapálila. Okamžitě se mi udělalo špatně. Začala jsem kašlat a rychle jsem zahodila cigaretu a udusila ji podrážkou boty. ,, Hej! To jsem mohl dokouřit. Blázne! " ozvalo se mi za zády. ,, Dělam si srandu. Ale teď vážně... ty kouříš? " nesouhlasně jsem zakroutila hlavou ale hned jsem začala kývat souhlasně když jsem si vzpomněla na slova Bena. ,, Nemusíš kouřit aby ses někomu zavděčila. " pousmál se na mě Luke a otočil téma k Benovi.
Od té doby utekli 3 roky než jsem si zase zapálila. Byli to tenkrát moje 15tiny těsně po tom co..... Chtěla jsem umřít, nebo se někomu aspoň vyzpovídat ale jen jsem prostě našla někde po domě krabičku a zapálila. Už jsem nepřestala. Měl pravdu. Chtěl mi pomoct.
Zatřásla jsem hlavou a naposledy potáhla z cigarety. Rozhlédla jsem se dolů na zahradu a zahlédla Lauru jak se snaží dostat zpět do domu. Běžela jsem otevřít, ale když jsem došla ke dveřím, čekalo mě překvapení v podobě Dylana.
,, Nechci s tebou mluvit. " zašeptala jsem do země. ,, Proč? " nechápavě se na mě díval. ,, Protože tu máme návštěvu a já musím opravdu jít. " řekla jsem a bouchla dveřmi těsně před jeho obličejem.
Sjela jsem po dveřích mého pokoje a snažila se udržet slzy ale marně. Chtěla jsem zmizet. Vypadnout ode všech, zapomenout na všechno a začít od znova. Chtěla jsem vědět kde je Ben....
No, děkuju vám všem co tohle čtete. Začala jsem teď psát nový příběh. Tak se na něj můžete podívat a napsat mi co si myslíte. Budu ráda za každý komentář, vote nebo zprávu. Mám vás ráda♡
ČTEŠ
~Skrytá bolest~
RomanceProcházet životem který ti milionkrát podrazil nohy a nechal tě si sáhnou na dno je opravdu těžké. Ale procházet jím i přes to s úsměvem je něco co dokáží nejsilnější! Příběh Christin vypráví o tom jaký život dokáže být a co musí překonat aby nikd...