~Skrytá bolest~

Memories

,, Chceš mi říct že dnes nikam nejdeš? "

,, Ne mami. Za 3 dny je ta návštěva a já nemám důvod se chodit bavit. "

,, Ale - "

,, Ne mami prostě ne! " přerušila jsem jí a odešla do pokoje.

Vešla jsem do pokoje a rozhlédla se kolem. Všude po zemi leželi prázdné, nebo poloprázdné flašky od alkoholu. V koši a všude kolem leželi zmačkané, popsané papíry smíchané s papírovými kapesníčky a prázdnými krabičkami od cigaret.

Sehla jsem se k zemi a zvedla jednu nedopitou láhev Jacka Danielse. Z malé ledničky, která byla zároveň mrzák, po které jsem vždycky toužila a sama si na ní našetřila, jsem vytáhla led a z poličky sundala sklenku. Spolu s Coca - Colou jsem si nalila panáka a vyšla na balkón. Zapálila jsem si jednu cigaretu a jen se rozhlížela kolem.

,, Bene kam to jedeme? "

,, Uvidíš. Už tam budeme neboj se. "

,, Ty jsi idiot. Víš že to nesnáším. " zasmála jsem se a praštila ho do ramene.

Zastavili jsme a vystoupili z auta. Zaslechla jsem hudbu.

,, Jdem? " zeptal se když zamkl auto.

,, Eh - jasně...? " rozhodila jsem rukama a vydala se jeho směrem.

,, Připravená? " zasmál se a chytl mě za ruku

,, Nevím jestli ti to nedošlo ale neřekl si mi kam jdeme. " protočila jsem očima a taky se zasmála.

,, Ouuuu no jasně! Koukej! " řekl a někam ukázal.

Podívala jsem se jeho směrem. Stáli jsme u obrovské vily. Všude kolem byli lidé, hudba se nesla celou ulicí a před domem stál připravený ohňostroj.

,, Čí je to párty? "

,, Uvidíš. Tak pojď představím tě. " široce se usmál a rozběhl se k domu.

,, Filipe tohle je Chriss, Chriss tohle je Filip. " představil nás Ben.

Podala jsem mu ruku a usmála se. Táhl z něj alkohol a kouř. Místo podání ruky mě objal a podal mi do ruky sklenici čehosi, nejspíš vodky. Napila jsem se a následovala Filipa do jedné z místností.

,, Tohle je tvůj dům Filipe? " zeptala jsem se ho, když mě asi po 2 hodinách pustil ke slovu.

,, Joooo, to je. " usmál se.

,,23:59 " chytl mě za ruku a táhl ven.

,, 10! 9! 8! 7! 6! 5! 4! 3!! 2!! 1!!! Šťastný nový rok! Yeeeeeeeeey! " vykřikli jsme všichni spolecně a současně s námi vyletěl k nebi ohňostroj. "

Objala jsem Bena a pak Filipa. Usmál se.

,, Vždycky jsem chtěl mít nejlepší kamarádku jako jsi ty. " řekl a pohladil mě po hřbetu ruky.

Hluboce jsem vydechla a udusila nedoplatek cigarety. Milovala jsem tuhle vzpomínku. Milovala jsem jí protože v ní byl Ben, ale hlavně Filip. Jeho přání se splnilo. Nejlepší přátele! Stejně jako Becky. S rozdílem, že jí znám už 15 let a jeho 4, ale bez rozdílu toho, koho mám radši.

,, Chriss! Chriss pojď dolů! " ozvalo se z obýváku.

Seběhla jsem schody a uviděla mamku jak drží velkou krabici převázanou krásnou mašlí.

,, Co je to? " zeptala jsem se.

,, Nevím, bylo to za dveřmi. Stojí tu: určeno jedině Chriss McAlanové. "

,, Ukaž! " řekla jsem a popadla krabici.

I s krabicí jsem vyběhla schody, vešla do pokoje a položila jí na postel.

Než jsem otevřela tu záhadu otevřela, posbírala jsem ze země všechen bordel a nandala ho do pytle na odpadky. Když jsem měla uklizeno, všimla jsem si že se začalo stmívat. Z ulice jsem slyšela hlasy šťastných a podnapilých lidí co mířili někam na party.

,, Jen já budu dnes doma. " řekla jsem si pro sebe a otevřela krabici.

,, Nikdy nevíš co bude zítra. A pokud žádné zítra nebude, skonči tam, kde si začala. Budu čekat. Všichni budeme čekat. " stálo v dopisu na vrchu krabice.

Koukla jsem se co je v ní dál. Ležela tam krásná modro-černá škraboška s lesklými diamanty a krajkou. Stejnobarvné náušnice, náhrdelník a 3 náramky. Vedle škrabošky byli třpytivé černé lodičky a černé silonky. Poslední věc v krabici byl ten nejkrásnější. Byli to dokonalé, modro-černé šaty. Dole byli široce naškrobené s jemnými třpytkami. Nahoře byl korzet modré barvy hustě pokrytý třpytkami. Byli nádherné. Vždycky jsem takové chtěla. Byla jsem dojatá. Až jsem ucítila slzy v očích.

Po tomhle nemůžu zklamat. Po tomhle nemůžu nepřijít.

Oblékla jsem si vše co obsahovala krabice, vyžehlila jsem si vlasy, nalíčila se a vyšla z domu.

To bude zase noc.....