Došli jsme až k nákupnímu centru a vešli dovnitř. Všude kolem byla Vánoční výzdoba, hrála Vánoční hudba a lidé běhali z obchodu do obchodu. Byl začátek prosince a nastalo ''nakupovací šílenství''. Prošli jsme několik obchodů, nakoupili několik dárků pro nejbližší a čas se blížili k 6 hodině večer. Sedli jsme si do jednoho z fastfoodů a Filip mě i sobě koupil večeři. Dělali jsme to tak vždycky. Jednou jsem platila já, jednou zase on.
Vyšli jsme z centra, zapálili jsi camelku a pomalu kráčeli do našeho nejoblíbenějšího podniku. Jako obvykle vchod svítil nápisem "Rock Cafe" a venku stála parta co si posílala do kola jedno "brko". Vešli jsme a jako stálí hosté pozdravili Toma, Brandna a Markuse.
,, Dvakrát Jacka s Colou a ledem, dík. " křikla jsem na ně a sedla si na naše klasický misto. Uvelebila jsem se na fialovo - černém pohodlném gauči a Filip se posadil na stejný naproti mě. Upíjela jsem ze sklenky, potahovala z cigarety a poslouchala klasický vyprávění Filípka, který se týkalo buď toho, jak skvělej sex zažil s přítelem nebo toho jak moc věcí musí dnes udělat.
Ale i tak jsem ho zbožňovala. I kdyby mi vyprávěl cokoliv budu ho poslouchat. Je nejlepší kamarád a vážím si ho. Blbeček můj.
Probrali jsme snad všechno a já byla šťastná že jsem s nim strávila celý den. Naší konverzaci přerušilo zabrnění mojeho telefonu. Byla to máma. ,, Kde sakra si? " A do háje. Bylo půl 11 večer a ja byla na druhém konci města. Zavolala jsem jí a omluvila se. Byl víkend tak jsem jí přemluvila, že přijedu do půlnoci.
Zase jsme se zabrali do konverzace, když mi na rameno kdosi poklepal. Zvedla jsem oči a pohleděla do očí vysokému, roztomilému a sympatickému ale naprosto neznámému klukovi. ,, Ahoj, ty jsi Chriss že? Často tě tu vidám a už několikrát jsem tě chtěl pozdravit. Jsem Mike. " řekl a mnul si ruce. ,, Ou, no ano jsem Christina a jak to víš? " odpověděla jsem. ,, Slyšel jsem jak na tebe tvůj kamarád volá, umm je to tvůj kamarád že? Protože jestli je to přítel tak.....vlastně i tak bych tě moc rád znal. Tady máš. " vysvětlil a podal mi do ruky papírek s číslem. ,, Určitě se někdy ozvu. Až bude čas. Tak se měj. " řekla jsem a oblékla si bundu. ,, Budu čekat........ krásko! " křikl na mě když už jsem se ztrácela na ulici před barem.
Naposled jsem objala Filipa, dala mu pusu a vyběhla schody domu. Jen se usmál a zamumlal něco ve smyslu, že bych si měla rozmyslet koho chci.
Idiot. Pořád se do mě naváží. Ale to my vzájemě. Dosedla jsem na postel a s širokým úsměvem děkovala za tenhle úžasný den.
ČTEŠ
~Skrytá bolest~
RomanceProcházet životem který ti milionkrát podrazil nohy a nechal tě si sáhnou na dno je opravdu těžké. Ale procházet jím i přes to s úsměvem je něco co dokáží nejsilnější! Příběh Christin vypráví o tom jaký život dokáže být a co musí překonat aby nikd...
