•18•

4.1K 133 18
                                    

Z pohledu Rena:

Jakmile jsem z ní dostal informace a klíče, vyrazil jsem k východu. Není šance, že bych tu zůstal ani o vteřinu dýl než bylo za potřebí.

Ani jsem se neobtěžoval jí zabít. Beztak se z toho co jsem ji provedl jen tak nevzpamatuje.

Jen netuším kdo byla. To že Andrei vytahuje staré vzpory se dalo čekat, ale co s tím má co dělat ona? Nedalo mi to a vrátil jsem se. Přesně jak jsem čekal stále ležela na posteli a brečela.

Za rameno jsem ji vytáhl na nohy a vedl k za sebou. Ještě zvláštnější bylo, že jsem nepotkal jedinou stráž.

"Kde jsou stráže?" Sykl jsem na ní a ona zakrkutila hlavou. "Mají pauzu, protože si mysleli, že vás zvládnu." Jakmile to dotekla začala znovu nabírat na nový pláč.

Otočil jsem oči v sloup a řítil se chodbami, přesně jak mě navygovala. Po chvilce bloudění, jsme se konečně dostali do zahrad. Popadl jsem kliku garáže a byl překvapen, že tu bylo jen jedno auto– Stará Lada...

Vypadala funkčně, ale neměl jsem záruku. "Kde jsou sakra nějaký normální auta. Nehodlám jet něčím, co je skoro traktor?!" Rozkřikl jsem se na ní a divný pocit se ve mě ještě víc usídlil.

"Tenkrát ti to nevadilo, když jsi Kyla vezl na popraviště..." Překvapil mě vražedný tón jejího hlasu i to co řekla.

"Co ty o tom víš?" Přimhouřil jsem oči a narazil ji nůž co byl v kapse saka ke krku.

"Nebyl jsi vždycky takový Rene. Měla jsem tě tolik ráda, tenkrát na střední...ale ty seš na mě nikdy ani nepodíval. Netroufla jsem si přijít a mluvit s tebou tak jsem vás vždycky pozorovala z dálky. Když jste vezli Angie ke staré továrně, schovala jsem se před zadní sedadla. Bylo to tohle auto, kterým jste odvezli mou sestru na popravu! Další jste ji falešnou šanci a pak bez mrknutí sebrali nejen tu šanci ale i život!!!! Od té doby jsem s Andreiem a přísahala jsem Kylovi smrt. Nemusíš být proti nám, prostě se k nám přidej. Bude zase dobře, uvidíš..."

Položila mi dlaň na tvář a já ji do její udeřil až odletěla. "Jo, bude. Až vás oba zabijeme...Andrei nikdy nebyl můj přítel, takže se zdrž, jak jsi to nazvala?... Oh ano, už to mám, falešných šancí."

Hodil jsem ji na sedadlo spolujezdce a hned jsem se cítil v tom autě líp. Nesnášel jsem Andreie, protože vždycky bral na sebe moje zásluhy. Smál se tomu, že jsem neměl s kým se bavit a obecně to byl zmrd.

Ale jeho smrt patří Kylovi...

Uuu mama Mia. Rene kroť se trochu XD. No nic já říkala, že nová kapitola vyjde brzdy...btw napsala jsem ji během toho co jsem ležela ve vaně, což mi dalo myšlenku. Kde čtou moji čtenáři? Dáváte si k tomu třeba kafe nebo tak něco?🤔🤔🤔

Nevlastní bratr mafiánKde žijí příběhy. Začni objevovat