Nevlastní bratr mafián

•12•

Otočila jsem se, abych prohlédla situaci a bodlo mě u srdce, když jsem uviděla Rena ležet na zemi v kaluži krve za dveřmi, které stihl zamknout.

Rozběhla jsem se k nim a začala do nich bušit, v naději, že se Ren probudí. Ale nic se nestalo. Můj bratr ležel tiše dál, neodpovídal na můj křik mezi pláčem.

Smutek a bolest mi zatemnili mozek a za mě se připlížila slečna beznaděj. Přestala jsem křičet a bušit do skla, které bych stejně nerozbila, a kdyby ano nikomu bych neprilepsila. Seděla jsem u tich dveří, po kterých stékala krev, z druhé strany než byl můj bratr.

Do zahrady se nahrnuli lidé a přišli sem. Popadli jeho tělo a táhli ho pryč. Přes pláč jsem na ně nezvládla zařvat ať mi ho vrátí. Jen jsem seděla.

Další dvojice z nich se snažilo dostat skrz dveře, ale ať mlátili do skla jakkoliv, nerozbilo se. Bylo tvrzené a mě teď až došlo proč. Co je riskem nelegálních mafií.

Po chvíli to vzdali a odešli. Byl tu klid. Hrobové ticho mě naplnilo, stejně jako naplnilo dům. Bazén se pomalu čistil skrz filtr. Vracela se mu tyrkysová barva, kontrastující s krveprolitím okolo.

Najednou mě někdo popadl za ramena. Lekla jsem se a málem zabila služku, která na mě zděšeně hleděla. Když jsem zjistila kdo to je, rozbrečela jsem se na novo a vrhla se jí kolem krku. Objala mě nazpět a brečela mi do vlasů.

Všichni byli mrtví krom nás dvou. Drát k pevné lince přetržený, mobil donesený s Renem a na mém nebylo číslo na Kyla.

Byla jsem odhodlaná mého bratra zachránit a začít s tím hned teď...

(Já vím že je to krátké, ale chci aby jste byli napnutí na její způsob záchrany XOXO S.L.Cameron)