Nevlastní bratr mafián

•7•

S klidem jsem se odebrala do posilovny. Kluci dole něco řešili a já měla spoustu volného času.

Ve svém sportovním oblečení jsem se vydala vstříc dřině.

O hodinu později...

Z pohledu Kyla:

Prohledal jsem celý dům a Clear nikde nebyla. Poslední místo byla posilovna.

Pootevřel jsem dveře a byla tam. Dělala dřepy a díky tomu, že ke mě stála zády mě neviděla a já měl dokonalý výhled na její zadek.

Připlížil jsem se k ní na několik centimetrů, a když se zvedla ze dřepu pošeptal jsem jí do ucha největší úchylárnu na jakou jsem si zrovna vzpomněl. (P.A. absolutně nevím co by mohl říct tak si tam domyslete něco vy. Ať tu nejsem jediný úchyl😂)

Leknutím naskočila a dopadla na zem již obličejem ke mě. "Debile!"

Nemohl jsem nic jiného než se smát jejímu naštvanému obličeji. Chtěla mě obejít a být uražená v pokoji pro hosty, ale já ji nechal.

Stáhl jsem ji za zápěstí k sobě a okamžitě se přilepil na její rty. Začala se semnou prát. Bylo naprosto dokonale cítit to vítězství, její bezmoc vůči mě, protože jsem silnější.

Nehnul jsem se dokud se neuvolnila a nepoložila svoje unavené ruce na moje ramena.

V tu chvíli jsem začal pohybovat rty a užíval si toho pocitu jak se snažila napodobit každý můj pohyb jimy.

Nevšímajíc si jejího vzpírání jsem ji přitlačil až ke zdi, která byla teď  za ní. Když jsem ji sjel rukama na zadek a lehce ho zmáčkl směrem nahoru, skočila a obmotala si nohy kolem mého pasu.

Bez toho abych přerušil naše polibky jsem ji nějakým způsobem bez nárazu dopravil až k sobě do pokoje kde jsem ji hodil na postel.

Podívala se na mě tázavím pohledem. Já jsem se nad ní sehl a na čtyřech ji začal zase líbat.

"Kyle! To, že jsi boss neznamená, že můžeš opouštět porady jen tak jak se ti zachce!!!" Dovnitř vpadl Zikki a začal kmitat očima mezi mnou a Clear, která měla stále jen krátké šortky a sportovní podprsenku, která nabízela dobrý výhled na její nadměrně velké poprsí. Vlastně, když nad tím tak přemýšlím...jsou praví? Je vůbec možný, aby holka měla tak dokonalé tělo? Zeptám se Rena až se vrátí, ale rozhodně ne Clear.

"Am...jo já už jsem měl namířeno zpátky..." Dle jeho pohledu jsem ho moc nepřesvědčil. Sklopil jsem hlavu a dodal"...hned jsem tam."

Zikki odešel a já se otočil ke Clear, která se z nějakého důvodu hrozně tlemila. "Co je?!" Teď se začala smát na hlas. "Prej...' To, že jsi boss neznamená že můžeš opouštět porady jak se ti zachce!' "

Její smích mě naštval. Radši jsem se zvedl z postele a nezapomněl cestou za sebou prasknout dveřma. Jenže bylo dokonale slyšet, že se začala smát ještě víc.

Z pohledu Clear:

Nemohla jsem udržet smích když za sebou naštvaně prásknul dveřma. Trvalo dobrých 15 minut, než jsem se přestala nekontrolovatelně smát a dalších 5 minut, než jsem mohla zas dýchat.

Zvedla jsem se z postele a vydala se ven z pokoje do toho mého. Vzala jsem si čisté oblečení a vlezla do sprchy.

Chladné kapičky vody dopadaly na mou stále ještě rozpálenou pokožku, která se odmítala schladit na jejich teplotu. Nechápu to. Mezi mnou a Kylem není vztah jako kluk a holka. Jsme přátelé s výhodami. Nic víc! ... Tak proč se pod jeho dotekem třesu a v břiše mám tisíce motýlů, když mě líbá.

Tak jo dneska jenom krátká kapitolka, ale  snad budu schopná vám to vykompenzovat zase příště. Mimochodem nebojte se ještě žiju a dokud žiju bude žít i tato a moje druhá kniha. Vaše Stella Laura Cameron.♥️