⭐️Hope 2(5sos-Luke Hemmings CZ)⭐️ V KOREKCI

Proč si nic nepomatuju?

V minulém díle:
Vytáhl jsem žiletku a šel do své vlastní koupelny.Sedl jsem si vedle vany a položil si na vanu ruku.Udělal jsem víc jak jeden tah.Vyrýval jsem do své kůže jméno Eliz a potom si žiletku přiložil ke krku.Nechtěl jsem ale musel jsem,pro ni.

Přitlačil jsem žiletku jemně ke své kůži na krku a už jen vnímal ten proud krve.Omdlel jsem ale ještě před tím jsem si všiml Mika který semnou cukal a volal záchranku....

---------------------------------------------------------------------

Pohled Luka:

Ty bílé zdi a pípání přístrojů mi hned dokázali že jsem v nemocnici.Vždycky mě to deprimovalo,cítím se tu jak v blázinci.Půl stěny je oranžová a půl stěny zase bílá.V rohu nějaká ta kytka a vedle u postele na nočním stolku něco,čemu se říká jídlo.

Pomalu jsem si sedl a šáhl na krk který jsem měl obvázaný.Z tácku jsem si vzal jen jablko,ale ani ho celé nedojedl.Najednou se otevřeli dveře a v nich byla Eliz.Zkameněl jsem a díval se upřeně na ni. ,,Ahoj,,šeptla a mávla rukou. "Ahoj,,šeptl jsem bez emoci a ona si sedla na židli která byla vedle postele. ,,Luký jak se cítíš?,,zeptala se mě jemně a pohladila mě po ruce ale já ucukl. "To Luký si laskavě odpusť,,řekl jem hnusně a ona se na mě podívala ublíženě. ,,Em....promiň,,šeptla a sklopila pohled. "Hm...,,  ,,A už se cítíš líp?,,zeptala se mě opatrně. "Asi,,pokrčil jsem rameny. ,,Aha,, "Ještě něco?,,  ,,Co?,,zeptala se mě zmateně. "Ještě něco po mě chceš?,příjdu si jak u výslechu,,řekl jsem otráveně a ona si stoupla. ,,Ne...už ne,,řekla a rychle odešla.

Celé hodiny jsem koukal do zdi a hrál si s hadičkou která vedla do mé ruky.Cítím se divně,proč jsem byl na ní tak hnusný,bože,vůbec jsem se nepoznal....

Pohled Eliz:

Vyšla jsem na chodbu se slzami v očích ale do někoho narazila.Byl to doktor který v ruce držel kartu s názvem Luke Robert Hemmings. ,,Pardon slečno,,usmál se jemně na mě ale najednou se zarazil. ,,Vy jste byla u pana Hemmingsna?!?,,zeptal se mě zděšeně a já přikývla. ,,A nestalo se vám nic?!,,zeptal se mě,byl hodně vystrašený. "Mělo by?,,zeptala jsem se ho trošku nechápavě.  ,,Kdo vás tam proboha pustil?!,,zeptal se mě naštvaně. ,,N-no sestřička,,řekla jsem vystrašeně,co se sakra děje?!. ,,Jste rodiný příslušník nebo jeho přítelkyně?,,zeptal se mě a vzal si mě stranou.Bylo pro mě těžké říct že jsem jeho přítelkyně když už nejsem ale chtěla jsem vědět co se s ním děje protože vím že by mi to nikdo neřekl. "Přítelkyně,,zašeptala jsem a trochu s obavou se mu dívala do očí. ,,pan Hemmings trpí poruchou mozku,má v sobě dvě osobnosti,tu jeho a cizí.Jednou se chová jako on a někdy zase jako druhá postava vytvořená v jeho mozku.Je zbytečné vám říkat odborné věci doktorů a tak vám řeknu jen tohle.Až se pan Hemmings vyléčí,tím myslím až bude v pořádku a nebude mít žádné modřiny a krvácení,tak ho převezou do ústavu protože jsme zjistili že je hodně agresivní a docela se divím že jste měla takové štěstí a neublížil vám,,dopověděl doktor a já se na něho dívala jak na blázna.   "Jak jste říkal že ho převezou do ústavu,tím myslíte jako do blázince?,,zašeptala jsem a ucítila slzy na svých tvářích.Přikývl a podíval se na hodinky.  ,,Už bych měl jít,,řekl a stoupl si.Chtěl jít ale já ho chytla za ruku. "On není blázen,proč z něho děláte něco co není!,,štěkla jsem na něho a slzy mi stékali všude po tváři.Oddělal mou ruku a já ji stáhla k sobě. ,,Je a to už nezměníte,,řekl a já utekla domů.

O měsíc později,pohled Luka:

Převezli mě z nemocnice do blázince,říkají že mám problém ale to asi těžko.Spíš si připadám že oni ho ze mě dělají.Ležím na posteli a dívám se do bílé zdi.Vedle sebe na nočním stolku mám modrou křídu kterou jsem našel v pokoji.Každý den mi sem přinesou oběd kterej stojí za nic.Jsem vyhublý a nemám na nic náladu,jsem věčně unavený.Vstal jsem a vzal křídu do ruky.Přešel jsem k bílé zdi a jako každý den na ni udělal čáru a na ni čtyři čárky.Na okně mám mříže a světlo na stropě tu občas blbe.Topení ani moc netopí a zdi jsou popraskané.Skoro každý den buď to kreslím čáry na zeď nebo se dívám z okna.Je tu neskutečná nuda,někdy můžu jít ven,samozdřejmě že ne mezi obyčejné lidi ale mezi lidi kteří jsou blázni.

Někdy když se nudím myslím na Eliz,jak se asi má?Určitě má nějakého kluka který ji nadevše miluje,jak jsem o tohle štěstí mohl přijít?

Do pokoje přišla sestřička která mi dala léky na sklidnění,hodil bych je pod postel ale ona mě kontroluje abych je zapil holou vodou. ,,Bože tak dělej,,řekla otráveně když jsem se díval na prášky které držela v ruce.Vzal jsem si od ní prášky a zapil je.Protočila očima a odešla,když ji ta práce nebaví tak nevím proč ji dělá a zrovna tuhle.

Přešel jsem k oknu a díval se z něho.Je zajímavé že si nepomatuju co jsem včera večer dělal.Vždycky od půl 7 večer si nic nepomatuju,jako kdybych měl kocovinu,prostě úplný okno.Přemýšlel jsem jestli to nedělají třeba ty prášky,vážně nevím čím by to mohlo být.

Sedl jsem si znovu na postel ale něco mě bodlo do zad.Koukl jsem se pod postel ale tam nic nebylo.Odkryl jsem matraci a viděl kožený deník a nějakou krabičku...

--------------------------------------------------------------------------------

Hi! Další díl,dneska ještě přidám další :)))

--Hemmo--